Afrodisiaka - dary bohyně lásky

25.6.2001 00:00
Knihy

Je pravděpodobně málokomu známo, že hlízy cibule mají mimo řadu dalších také afrodisiakální účinky. Proto je cibule stejně jako česnek vyřazena z jídelníčku spirituálních askezí:její pěstování je zakázáno v tibetských klášterech. Naopak, v řadě evropských zemí se traduje heslo "bez cibule neuvaříš". A naši bratři a sestry, kteří se vydali na cestu duchovní, se mají vyvarovat především ďábla, ten je na našem kontinentě daleko zavilejší než cibule.

Cibule - česnek cibule -Allium cepa, liliovité
M+Ž, 1, hormonální, celkově tonizující, symbolický
"Tělo k Venušiným rozkošem vzbuzuje a zapaluje, břicho měkčí. "        Petr Ondřej Matthioli


Z četných památek víme, že cibule se pěstovala odedávna v Číně, Indii, Malé Asii,v Řecku, Itálii i v Egyptě. Odtud se dochovala zpráva, že při stavbě známé Cheopsovy pyramidy bylo spotřebováno na stravu pro dělníky 1600 stříbrných talentů za cibuli, česnek a ředkev.
Domestikace cibule se odhaduje pravděpodobně na území Íránu a Pákistánu. Sporné jsou doklady o jejím pěstování v Jižní Americe v předkolumbovských kulturách.
Cibule je mimořádná potravina povzbuzující dlouhověkost a nadaná velkým množstvím vynikajících vlastností: je výživná, dodává minerály, všeobecně stimuluje, vyvažuje činnost žláz, je antiseptická, afrodisiakální. Což je vlastnost, kterou chválí na základě zkušenosti již Ovidius ve svém díle "Umění milovat" a kterou potvrdily nejnovější vědecké výzkumy: práce Peyssakowitche a Hull Waltona.
Peyssakowitch našel v cibuli hormon gonadotrofin úplně rozpustný ve vodě - lutoestrogen. Ten produkuje akci podobnou účinkům vitamínu E. V ženském organismu působí:-hypertrofii vagíny, vejcovodů a dělohy; vyzrálost folikulů a na vytvoření žlutého tělíska.
Cibule obsahuje řadu důležitých minerálů a jejich solí. Jmenujme síru, fosfor, chlor, sodík, draslík, magnesium, vápník, železo, zinek, měď, mangan a jód. Z vitamínů jsou v cibuli obsaženy provitamín A, dále vitamíny B 1, BZ, B3 a vitamín C.
V populární francouzštině je cibule synonymem konečníku; tato metafora se dá lehce vysvětlit, neboť soustředné kroužky rozříznuté cibule velice připomínají velmi jemné záhyby anu. Cibule je tedy i afrodisiakum symbolické.


Česnek kuchyňský -Allium sativum, liliovité,
M + Ž, 1- 2, V, celkově tonizující, vazodilatační
Česnek je jednou z mála plodin, jež obsahují látky jak s přímými afrodisiakálními účinky, tak látky podporující organismus celkově - afrodisiaka sekundární.
Spolu s obilím, zelím, mrkví a citrónem má česnek výsadu být vážený pro své preventivní a léčivé účinky jako jedna z nejlepších základních potravin. Jeho cibulky se mohou konzumovat čerstvé pouze 1 nebo 2 měsíce v roce, ale jednoduchost konzervace (svazky zavěšené na suchém a tmavém místě) jej dovoluje využívat po celý rok. Zdravější je konzumace v syrovém stavu. Příčinou silného a vytrvalého zápachu dechu jsou těkavé látky: oxid a sulfid allylu, hlavní složky jeho esence, jejichž přemíra je eliminována dýchacími cestami a z nichž pochází jeho plicní ozdravující schopnost. Těm, kterým tento zápach vadí, pomůže několik pomalu rozžvýkaných kávových zrnek, po kterých zmizí.
Česnek má také blahodárné účinky podobné antibiotikům, způsobené látkami zvanými fytoncidy. Divoký česnek se vyskytuje asi v 300 druzích rozšířených po celém světě: česnek medvědí, viničný, divoká pažitka, žlutý česnek, divoký pór. Česnek desinfikuje dýchací cesty, je hypotonický, podporuje chuť k jídlu, je protihnilobný, vrací rovnováhu žlázám s vnitřní sekrecí a je afrodisiakální; tato poslední vlastnost jej zakazuje, stejně jako cibuli, osobám, které se oddaly asketi.
Čerstvý česnek obsahuje 63% vody; 1% celulózy; 28% glicidů; 0,1% lipidů; 6% bílkovin, vitamíny A, B 1, B2, B3, C, brom, vápník, chlór, měď, železo, jód, magnesium, mangan, fosfor, draslík, sodík, zinek a selen v množství dostatečném pro potřeby organismu. Nedostatek těchto látek působí úbytek svalů, degeneraci a sterilitu. Česnek obsahuje také esenci (už citovanou) a enzymatické a hormonální biokatalyzátory.
Česnek je kontraindikován v případě dermatosy, lišeje, citlivého zažívacího ústrojí a při některých plicních onemocněních.


Ginseng, Žen - šen, všehoj dženšenový - Panax ginseng, aralkovité,
M + Ž, 3, stimulující metabolismus, CNS, vazoaktivní, ostatní působení není dosud zcela objasněno.
Vytrvalá rostlina 70 - 80 cm vysoká s vřetenovitým kořenem až 3 cm tlustým. Lodyha je přímá, listy složené, 4 - 5 četné s dlouhými řapíky. Květenství je tvořeno jedním okolíkem z pěti až šestnácti oboupohlavních prašníkových květů. Plody jsou jasně červené peckovice zpravidla se dvěma semeny. Rostlina je endemickým reliktem mandžuské floristické oblasti. Byla zaznamenána řada pokusů o umělé pěstování žen - šenu, všechny však více méně ztroskotaly. Pěstovaný žen - šen nedosahuje zdaleka kvality přírodního produktu. Ginseng je blízký příbuzný našemu břečťanu. Jeho mrkvovitě ztloustlý kořen (radix Ginseng,homunculus) se v poslední době stal celosvětově populární pro své léčivé a regenerační vlastnosti. Původně byl využíván pouze v čínské a japonské medicíně (nin - sin). Do Evropy se dostal jako droga s kouzelnými účinky pro navrácení svěžesti mládí a jako ochranný talisman. V Severní Americe se využíval příbuzný druh Panax quiquefolius.
Ginseng se stal bezpochyby nejvyhlášenějším afrodisiakem Západu: pochází z Dálného východu, přešel přes dietetické obchody, sex-shopy a dnes je monopolizován lékárenským průmyslem. Tento čínský kořen, pocházející z Mandžuska, se dnes intenzívně pěstuje v Koreji.
Už tisíce let jej čínští bylinkáři používají na léčení únav (fyzických, intelektuálních nebo sexuálních); je považován za obnovující, trávení podporující prostředek, který dodává minerály a posiluje, stimuluje ženskou a mužskou sexualitu, vyvažuje nervový systém, opožďuje nebo uklidňuje menopauzu, předchází stárnutí, je užitečný při nemocech dýchacích cest, jako sedativum srdečních poruch, stimuluje vnitřní sekrece, chrání před infekčními chorobami apod.
Ginseng obsahuje (na 100 g) : 12 g bílkovin, 70 g glycidů, vitamíny B1, B2, B3, B5, B6, B12, C, E, hliník, baryum, vápník, kobalt, železo, hořčík, mangan, fosfor, draslík, sodík, síru, stroncium, titan... ; a také saponiny aminokyseliny a éterický olej nazvaný panasen.
Afrodisiakální působení ginsengu je dáno stejně jako u jiných rostlin téže čeledi mohutným stimulačním efektem na endokrinní funkce pohlavních žláz. Ten byl poprvé zjištěn na počátku sedmdesátých let a od té doby je intenzívně studován. Vzhledem k jeho nesporné vzácnosti v divoce rostoucí formě a snadného podvržení méně účinnými, uměle pěstovanými jedinci se stává aktuální využívat stejně účinných náhražek téže čeledi jako je Eleuterocok. Je jisté, že ginseng nám ještě neodhalil všechna tajemství svého složení, které z něj dělá vskutku pozoruhodný terapeutický kořen. (Ginseng znamená v čínštině "krása vesmíru".)


Recept s Venušinu kuchařky: Zamilovaná pěna
Rozmixujte 6 hodně zralých banánů, přidejte 100 g čerstvé smetany, polévkovou lžíci medu, špetku černé kmínu, špetku vanilky, špetku šafránu. Zamíchejte. Dejte pěnu do číší, polijte šampaňským a podávejte studené s čokoládovými kočičími jazýčky.

MUDr. Jiří Posejpal a Daniel Podhradský

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Tak tento recept vypadá opravdu zajímavě. Zítra vyzkouším na svou...
tessotar"seznam.cz  |  20.12.2008 09:10

se nemůžou divit že jim schází libido a že jsou frigitky.
ženský které kouří cigarety  |  30.6.2014 18:47

Mám kamarádku která má ráda cibuli ale sex ji nebaví ,už se z ní...
To je paradox  |  30.6.2014 18:52

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *