Panická porucha PP7

kačatelko,ale ona AD pořád bere,proto je mi to divný,ona by bez nich neudělala ani krok.Promluvím s tím doktorem...

Edušo, mám vnuka Matěje a ten má ze strany snachy bratránka Jonáše, pro něj jsem taky babi a on pro mě vnuk, Ježíšek mu k nám nosí dárky a k narozkám taky. Fakt je, že když má člověk ta jména v okolí, patří příjemným lidem, pak je má jednou pro vždy rád :-)

Mamčo, cítím to podobně jako Kačatelka. Směsice fobií a extrémních úzkostí, ale posoudit by měl odborník...

Eduš,
ahojky, taky mám strach, už teď. A to jsem teprve ve 14 tt:-). Prostě je to naše panikaření hluboko v nás zašité:-). Nejhorší je to, jak budu zvládat prcka, kdyby mě náhodou přepadla úzkost. To mě trochu děsí. Taky vím, že strach, trocha paniky a napětí k těhotenství patří, ale vysvětluj to panikářkám:-)), že? Beztak vím, stejně jako ty, že to prostě zvládneme.

Drž se, Kač

Lily,
ahojky...tím co píšeš, jsi ve mě evokovala vzpomínku na dobu asi před dvěma roky, kdy jsem stála na balkoně, koukala jsem na usměvavé a bezstarostné holky v mém věku a říkala jsem si, jak jim závidím, že žijí poklidný život bez strachů a úzkostí. Naprosto Tě chápu, tehdy jsem prožívala několika měsíční intenzívní úzkosti se záchvaty paniky a věčně jsem se topila v slzách, bez přítele jsem nebyla schopná existovat. Dneska se na to koukám úplně z jiného úhlu, protože jsem z toho venku. Chci Tě tímto povzbudit a naladit, bez nadále prášečky a chodíš-li na terapii, pokračuj v ní. Jedna z nejrychlejších, která pomáhá je KBT terapie, tak pokud na ní nechodíš, zkus to. Je to sice léčba šokem, ale postaví Tě na nohy. Já jsem dneska bez AD, čekám miminko a z občasnýma drobnýma úzkostma se díky terapii dokáži vyrovnat sama. Díky terapii umím záchvat vyvolat a zase ho prodýchat tak, aby odezněl a není to je o dýchání, člověk si díky terapii uvědomí hodně věcí a umí pracovat s negativníma myšlenkama, které se mu honí hlavou. Vím, že to není otázka týdne, je třeba vydržet, ale vede cesta ven. Já jsem se naučila žít s tím, že někdy občasné úzkosti přijít mohou a tím, že jsem si to připustila a umím se jim bránit, chodí čím dál tím méně a jsou slabší. Nevím, co bude, ale vím, že při záchvatu paniky s emi nemůže nic stát. Je to jen pouhá reakce organismu na stres.

Držím pěstičky a kdyby cokoliv písej, Kač

Ahojte,

Mamčo, mám asi maličko jiný názor než mají holky, nýbrž jsem si podobným prošla. Strach z toho být sama doma mám taky. Prošla jsem si denním stacionářem a řekla bych, že tvoje kamarádka trpí trochu Agorafobií, což je právě strach ze samoty, strach z větších prostor - nákupní centra apod., strach z dopravních prostředků, ale není to jen toto, má to podle mého zkloubené dohromady s panikou a klasickýma úzkostma + depresí. Depresi mě osobně nikdy nikdo nediagnostikoval. Ale měli jsme ve skupině paní, která středně těžkýma depresema a úzkostma trpěla. Podle mého se jedná o směsici úzkostných poruch, ale určitě to nebude nic závažného. Je třeba opět začít brát AD a pokud možno docházet na psychoterapie. Myslím, že by jí hodně pomohl denní stacionář. Ale to je jen můj názor. Mám za sebou osm týdnů terapie a to o čem píšeš mi není cizí, ikdyž každý z kolegů, kteří absolvovali stacík měli své potíže nakumulované jinak. Někdo měl více paniky, někdo více deprese, někdo více agory...ale jak už jsem jednou řekla, nemyslím si, že se jedná o katastrofickou těžkou diagnózu.

Držím pěstičky, Kač

Eduš,však si vzpomínám,to si piš.Nezlehčuju tvoje pocity,jsou mi nad míru jasný:-),jen tě chci podpořit,že to nějak dopadne a jistě dobře.Jonáše v okolí neznám,jen jedna rehabilitační terapeutka má sany toho jména.Dycky povídala"náš Jonáš...":-).

Dituš,je mi jasný, že ten porod nakonec snad přežiju, ale obavy tu jsou, však si vzpomeň na sebe a na strach před porodem.
Jituš, bude to kluk a jméno máme Jonáš. Tohle jméno nám buď lidi hrozně chválí a nebo naopak říkají, že je to šílený jméno :-), tak jsem zvědavá na vaše názory.
Dáši, tak já mám stejný termín porodu jako tvá sestřenka? To je teda náhoda. Vyřiď sestřence, že se cítím naprosto stejně a nejhorší to je v noci, protože se nemůžu otočit z jedné strany na druhou a navíc se mi blbě dýchá.
Lucko, porod za 3/4 hodiny je moje zbožné přání, ale pochybuju, že by se to u mě povedlo. První porod trval 14 hodin.
Dášo, s kojením s tebou souhlasím.Když vidím kolem sebe, jaký mají kámošky problémy s odstavením po roce, tak už bych dýl nekojila. Navíc to prý pro dítě po roce ani nemá žádný význam.Matěje jsem kojila 6 měsíců a žádné alergie nemá. Myslím, že dneska to taky dost přehání s propagací kojení. Když to někomu nejde, tak se akorát tak stresuje.
Zuzko, mně se zase stalo, že jsem šla den po tom, co jsem přišla z porodnice do krámku a prodavačka se mi ptala, kdy budu rodit a to jsem si myslela, jak jsem hubená :-)))
Kačko, já jsem ve 32. týdnu. Tobě taky moc držím palečky, ať vše probíhá úplně pohodově.
Jiřko, mně by taky zajímalo, jak je to s vaší rodinnou karmou. Jde o nějaké rodinné konstelace? Jak jste na ten závěr přišli?
Lily, tvoje sestra rodila u nás v nové porodnici a není spokojená? Slyšela jsem, že je těžké se tam i dostat.Já rodila prvně ještě ve staré porodnice a do nové prý přestoupil personál ze staré porodnice a tam jsem byla tedy nadmíru spokojená. Byly tam strašně hodné sestřičky a doktor, co mě rodil, byl úžasnej a trpělivej, tak jsem si říkala, že s tím problém nebude. Stejně moc na výběr nemám, protože chci každopádně rodit na porodním pokoji a ne v nějakém boxu a to mají jen tady v porodnici. Lily, Matěj měl taky žloutenku, byl 3 dny na svícení a pak mu to doznívalo ještě další 2 měsíce a to bylo léto a sluníčko.

Lily,se sestrou naporsto soucítím,šmarjá...já tak porodnie dost obrečela, hlavě přístup některých sester.Jejda,Edušo, čteš to?:-(Ty máš vybranou ted jinou por.,ne?
Žloutenka není nic vážného,neboj Lily,J neměla ,ale L ano,nemuseli ji na dětským osvětlovat,dávala jsem ji k oknu na slunce,jenže ted to jaksi není možné.Oni si poradí.V nejhorším je nechají o pár dní déle v porodnici.

Karma?? No tak ktu jsme měli roky doma od mého dětství,dycky jsem se bála,že vybuchne:-)).

Holky,dnes jsem měla ES estrádu,děsně mě rozčílil manža smskama..bezmoc a zoufalství v tu chvíli s rozčilením vyvolali takpvé ty hnusné tahavé až kolapsovité pocity -stavy srdce,arytmie až do krku:-(.Smutný je,že pořád dokola se vše v klidu brát a prožívat a omlouvat nedá...

Lucko ahoj,taky stresové svátky?.-(jo,to znám.

text

Mamčo, na první pohled působí Tvá kamarádka jako paranoidní, ale nemusí to být paranoia. Může být zkrátka extrémně úzkostlivá a do puntíku dodržovat rady psychiatra. V seriálu "Můj přítel Monk" se Monk taky mimo jiné nenapije vody z neotevřené láhve a dokonce pije pouze jedinou značku. Může to být projev obsedantně kompulzivní poruchy. Chce to názor odborníka a myslím, že nejschůdnější by mohla být rada Zuzky, aby ses spojila s jejím lékařem. Taky si zkus prohlédnout stránky www.lundbeck.cz, v sekci pro veřejnost je dost zajímavých stručných článků...

jo,to zkusím,napadlo mě to,napřed mu ale zavolám,protože nevím,jestli by ju to nerozhodilo.Měla jsem s ní jet v pondělí,ale nemůžu a manžel,její,ten fakt si na ni neudělá čas.

Mamčo, tak až půjde k doktorovi, tak jdi s ní a promluv s ním o tom, řekni mu, že jsi jediná, komu se svěří a která jí aspoň trochu pochopí. Vždyť snad ten psychiatr jí chce pomoci? Tak i pro něj budou tvé informace přínosem. A když ne, tak je divnej a je nutný ho změnit.

no ona je napsaná pod číslem a navíc ta kamarádka mi to asi taky všechno neřekne,ale jsem jediná,kdo o tom ví a kdo to s ní žije...jen nevím,jak jí pomoct.Jak ji donutit změnit doktora,jak mluvit s doktorem o ní,když nejsem příbuzná....

Hmm Zuzi tohle je taková moje úchylka z mládí a dětství,víš jak jsme si povídaly o našich maminkách...mám vždy pocit,že svýma problémama otravuju okolí,raději to mám v sobě,vím že to není dobře...naše mami nebyla nikdy ráda vyrušována od své práce a svých starostí,vše jí obtěžovalo a vyslechla nás jen nerada,vlastně pak už jsme za ní nechodily.... z toho to myslím pramení ...ale na Tebe to tedy klidně vysypu-:)
Mamčo,ano určitě se nejedná pouze o PP..divný,že odborník neurčí diagnozu..?

já si to taky myslím,jenže ona v rodině nikoho nemá a manžel,ten to vůbec nebere vážně.Ona se bojí být i sama doma,potřebuje být pod kontrolou,to mi dneska řekla a trávila u mně odpoledne.Ale tenkrát,tak to se mnou chodila a jezdila všude,nemohla být sama.Taky si myslím,že doktorovi všechno neřekne.A např.měla zánět a měla si zavádět tablety,no a nemohla,bála se,že ji to něco udělá...

Lucko, já nemyslím, že mi máš psát pozitivní zprávy, mě prostě potěší, když napíšeš.
MAMČO, to co popisuješ, je podle mě už vážná psychická nemoc nikoliv jen PP, divím se, že na to psychiatr tvé kamarádky dávno nepřišel!! Tady podle mě nestačí jen brát AD. Já teda nejsem odborník, tak snad změnit doktora nebo ať s ním promluví vážně někdo z rodiny. Ona mu možná všechny problémy neřekne.

prosím o radu,nevím,koho se zeptat....moje kamarádka trpí stavy paniky,nedokáže mi tp přesně popsat,nemůže sama jet autem,má hrůzu jet třeba do většího obchodu,když jí někdo chce přidělávat své starosti,tak ona se od toho odvrací,nemůže slyšet negativa,zprávy v TV ani stížnosti na nic.Před rokem a půl byla v mnohem horším stavu,pila a to spouštělo deprese a paniku,pak jsem ji odvezla k psychiatrovi,dostala AD a přestala pít.Od té doby to celkem šlo,ale ted se dostala do stresu a zase to začalo,všeho se bojí,nesní nic od někoho,komu nedůvěřuje,bojí se někde něčeho napít a nikdy si nevezme pití od někoho,jedině zavřenou láhev vody.Bojí se,že by jí tam někdo dal alkohol,nesní žádné léky a vitamíny,jen ty AD.Nevíte,kam tohle zařadit?Alespon orienračně,ke komu jít,protože léčba u psychiatra očividně není účinná.Co s tím?

Tak jo Zuzko,dotřídím neskutečnou hromadu černých ponožek,což je můj každotýdenní úděl a jdu na to...než přijde I.a budu muset vše vyslechnout,on bude zmrzlý jak drozd neb dnes točili za provozu v ulicích,vidím to na slušné nachlazení,nebot on nic nevydrží,jako každej chlap-:)
S těma svátkama tě holka moc nepotěším,ani já jsem jimi letos nebyla moc potěšena -:(

JIŘKO, mě by to s tou karmou zajímalo taky. Asi, že nejsem sama, možná, až budeš mít chuť, tak bys nám to mohla poslat všem.
Lucko, když seš tak hezky sama doma, nechceš starému šprtovi poslat mail o tom, jak si strávila svátky, abys ho trochu potěšila???

Oli to je moc moc smutný s tím kocourkem,ale prostě se to stalo..a on už netrpí,nechal v tom jenon Tebe,Ty to však zvládneš,budeš mít jen navždycky v srdci jednu chlupatou dušičku......představ si,já vím,že to není útěcha a bude to znít drsně ale před rokem,když nám nenávratně utekl náš kocour,tuto tvou variantu bych brala raději,chápeš?
Jiřko,dík za odpověd,malinko je to nad moje chápání a trochu mě z toho mrazí,budu ráda když mi napíšeš..
Ahoj Kačatelko,at žijou miminka,nejkrásnější věc pod sluncem...taky se nemůžu dočkat......-:) až budu babičkou!