Maniodepresivní psychóza

Ahoj Ino, jsem 22 letá holka, která má přítele s maniodepresivní psychózou, jsme spolu 8 měsíců a opravdu je to moc náročné, on dochází na psychiatrii a já k psycholožce. Momentálně vyjednáváme terapii v Horní Plané v Praze, nevím zda to k něčemu bude. Ale věř, že vím co to je žít s člověkem s touto nemocí! Někdy si taky připadám jako oběť, nevím jak se chovat...jak reagovat...a jak dál žít po jeho boku, vím že to bude asi opravdu těžké ale doufám, že to zvládnu....! Ikdyž si někdy myslím, že jsem už na pokraji sil! prosím zda je možné mi poradit. Děkuju budu moc ráda, když mi napíšeš můj mail: darjinka"centrum.cz

Posilam odkaz na jeste jednu diskuzi o maniodepresivite:

http://diskuse.doktorka.cz/maniodepresivita/archiv/920/

Jinak, mas muj nehynouci obdiv! To, co pises, je popis zivotni obeti.
Ja jsem zila s manzelem 18 let a uz to nemohu ustat. On chce rozvod (nasel si milenku a rozjela se manie) a ja souhlasim. Moc mi pomohly prave tyhle diskuze, protoze jsem zjistila, ze lide s BAP se chovaji vsichni naprosto stejne a snaha o udrzeni vztahu me bude stat zdravi (uz ted na tom nejsem nejlepe) a rozum.
Takze Ino, je moc dobre, ze jsi nasla zivotni rovnovahu a deti ti s tim pomohly! Preji ti hodne stesti a zdravi P.

Ty musis mit kolem hlavy uz svatozar!!!
Mohu se zeptat? Manzel se leci nebo na to kasle? P.

Co nejrychleji zachránít sama sebe, dřív než do tohoto vztahu náhodou přibyde dítě! Nejsi tak bezcenná, jak si sama sobě asi připadáš, když chceš zachraňovat svého dosavadního přítele. Ovšem, je to ještě vůbec přítel, když tě nechá ve vašem vztahu takhle trpět? Upozorni na něj lékaře, léčit se ovšem musí chtít sám, nejlépe Drop-in ti poradí, co s ním. Ty se však seber a jdi si lízat rány na duši, dokud jsou jen takhle mělké a dají se zahojit. To ti říkám ve svých 60 letech, z nichž jsem 36 let prožila s maniodepresivním manželem, ale je to umělec, nyní v invalidním důchodu, u těch se to bere jinak. V manických fázích nejlépe tvoří. Naše děti, dospělé, ho mají sice rády, ale mně už pomohly se od závislosti a duševního pouta s ním oprostit, i když rozvedeni nejsme. Finančně jsem stejně celý společný život táhla já, dnes bych potřebovala mužskou oporu, ale dokud jsem vdaná, neřeším to. je to však tíha závazku z nerozumného mládí, jsem však z generace, která hned neřešila situaci rozvodem. Dnes vím, že by to bývalo nebylo na škodu, a to nepíšu vše, co se u nás v rodině díky manželově chorobě přihodilo.Jen naznačím, že syn je na vozíku, a u dcery se obávám dědičného zatížení, je vdaná, má dítě, ale začíná být také depresivní, přestože zjevný důvod opravdu nemá. Takže shrnu, nohy na ramena a pryč, ten pravý muž na tebe někde určitě čeká, nevysiluj se tímto vztahem bez budoucnosti,ty za to nemůžeš.

Co nejrychleji zachránít sama sebe, dřív než do tohoto vztahu náhodou přibyde dítě! Nejsi tak bezcenná, jak si sama sobě asi připadáš, když chceš zachraňovat svého dosavadního přítele. Ovšem, je to ještě vůbec přítel, když tě nechá ve vašem vztahu takhle trpět? Upozorni na něj lékaře, léčit se ovšem musí chtít sám, nejlépe Drop-in ti poradí, co s ním. Ty se však seber a jdi si lízat rány na duši, dokud jsou jen takhle mělké a dají se zahojit. To ti říkám ve svých 60 letech, z nichž jsem 36 let prožila s maniodepresivním manželem, ale je to umělec, nyní v invalidním důchodu, u těch se to bere jinak. V manických fázích nejlépe tvoří. Naše děti, dospělé, ho mají sice rády, ale mně už pomohly se od závislosti a duševního pouta s ním oprostit, i když rozvedeni nejsme. Finančně jsem stejně celý společný život táhla já, dnes bych potřebovala mužskou oporu, ale dokud jsem vdaná, neřeším to. je to však tíha závazku z nerozumného mládí, jsem však z generace, která hned neřešila situaci rozvodem. Dnes vím, že by to bývalo nebylo na škodu, a to nepíšu vše, co se u nás v rodině díky manželově chorobě přihodilo.Jen naznačím, že syn je na vozíku, a u dcery se obávám dědičného zatížení, je vdaná, má dítě, ale začíná být také depresivní, přestože zjevný důvod opravdu nemá. Takže shrnu, nohy na ramena a pryč, ten pravý muž na tebe někde určitě čeká, nevysiluj se tímto vztahem bez budoucnosti,ty za to nemůžeš.

Co nejrychleji zachránít sama sebe, dřív než do tohoto vztahu náhodou přibyde dítě! Nejsi tak bezcenná, jak si sama sobě asi připadáš, když chceš zachraňovat svého dosavadního přítele. Ovšem, je to ještě vůbec přítel, když tě nechá ve vašem vztahu takhle trpět? Upozorni na něj lékaře, léčit se ovšem musí chtít sám, nejlépe Drop-in ti poradí, co s ním. Ty se však seber a jdi si lízat rány na duši, dokud jsou jen takhle mělké a dají se zahojit. To ti říkám ve svých 60 letech, z nichž jsem 36 let prožila s maniodepresivním manželem, ale je to umělec, nyní v invalidním důchodu, u těch se to bere jinak. V manických fázích nejlépe tvoří. Naše děti, dospělé, ho mají sice rády, ale mně už pomohly se od závislosti a duševního pouta s ním oprostit, i když rozvedeni nejsme. Finančně jsem stejně celý společný život táhla já, dnes bych potřebovala mužskou oporu, ale dokud jsem vdaná, neřeším to. je to však tíha závazku z nerozumného mládí, jsem však z generace, která hned neřešila situaci rozvodem. Dnes vím, že by to bývalo nebylo na škodu, a to nepíšu vše, co se u nás v rodině díky manželově chorobě přihodilo.Jen naznačím, že syn je na vozíku, a u dcery se obávám dědičného zatížení, je vdaná, má dítě, ale začíná být také depresivní, přestože zjevný důvod opravdu nemá. Takže shrnu, nohy na ramena a pryč, ten pravý muž na tebe někde určitě čeká, nevysiluj se tímto vztahem bez budoucnosti,ty za to nemůžeš.

Ahoj , mám přítele s kterým jsem už 2a půl roku miluju ho moc ale po třičtvrtě roku chození začla utíkat nejdřív jsem bylqa moc naštvaná ale pak se ukázalo po čase když jsem se začla pídit že bere drogy piko že nejni závislý fizicky ale že když to na něj přijde jde se léčit tímto..uteče na dva tři dny a pak se chová jako by se nic nestalo dokáže být neuvěřitelný člověk milý chytrý podnikavý a hodný ale po čase se zase něco zlomí a udělá to znova - spousty přemlouvání výhružek odstěhování z mé strany ale tohle ho asi ještě ubíjí nemůže si pomoc sám neví proč najednou po tom sáhne - od malička trpí představami že je tlustý a tak se ho nemohu dotýkat na určitých místech koupat mezi lidi jen v triku tlustý nejni jen má pořád takovou představu.Ted moc zhubnul bojí se mi něco slibovat ale vím že to udělá zas a zas ..kdy tomu bude konec co mám pro něj ještě udělat co mohu ?

Cau lidicky,kdyby jste chtel nekdo pomoci ,tak se mi ozvete na email martyone"centrum.cz

Lydyčky,tag já Vás lytujy.Gdibi s Vás nebili otrocy vládi a brezydenda,tag ste ůplně zdravý a f pohodě.

Anxiozita je kombinácia úzkosti, strachu a sociálnej fóbie. Sociálna fóbia je strach z ?udí a môže vyústiť až do panickej poruchy.

vím jak se z toho dostat ...

kto sa chce so mnou porozpravat o mojej diagnoze manio depresii

kto sa chce so mnou porozpravat o mojej diagnoze manio depresii

Janka, v slovníku medicínskych termínov je anxiozita označená ako chorobný stav úzskosti, anxieta ako tiesnivé napatie zmocňujúce sa človeka.

Ahoj, mám diagnozu "anxiosně depresivní", nevíte někdo, co to je? Dr. mi to nějak nebyl schopen vysvětlit.

Ahojik dlouhou dobu me trapi deprese. Mam stavy kdy je mi silene a ja jen premyslim jak se zabit, nemam chut zit ani nic delat. Trva to nejakou dlouho a pak najednou je mi dobre a ja si rikam ze je vsechno krasny a nechapu jak mi kdy vubec mohlo byt blbe. Mam chut zkouset novy veci a vsechno zmenit.. Ale po nejaky dobe zase prijde deprese. Pak jsem neco nasla o maniodepresi, ale nevim jestli by to mohlo byt ono spis asi ne..

Tak co? Sehnala jsi tu knihu? P.

Drzim palce, ja jsem ji na trhu nesehnala (vysla v roce 2004), az v knihovne. P.

Děkuji P. za tip. knihu koupím a pročtu si ji já i dcera

to Helena: Pro koho je tvoje otázka?