Vtíravé myšlenky ublížit vlastním dětem

POKUT BY MEL NEKDO ZAJEM;TAK ZDE JE KONTAKT NA P:Praska PRASKO"pcp.If3.cuni.cz tel.266 003 102 ma od zari roku 2008 sidlo v Olomouci,Fakultni nemocnice.Je to vec nazoru,je spousta lidi co je s nim nadmiru spokojena,ale take jsou lide kteri spokojeni tak uplne nejsou!A take je dosti zaneprazdnen,ale prinejhorsim poradi kde vyhledat jineho odbornika na OCD.

viz.Zdeni ja pochazim se severni moravy!Pokut vim spravne,tak pan Dr.Plasko je nekde tak u nas,mam nini dost casu zjistit vice,take diky me zname z Olomouce ktera pracuje jako psychoterapeut!jde o to ze pan.PLASKO se primo timto problemem uz nekolik let zabyva,a zcela zajiste vi o nekolika dalsich proficich!I v jinych zakouti CR.Takze by mohl nekoho take doporucit!od kud jsi ty?ZATIM

ahoj Zdeno.Tak jsem si procitla tvuj vzkazik,no abych rekla pravdu,tak kolikrat kdyz to tady ctu tak se mi ani nechce verit,ze je tolik zen,ktere maji takovy problem!Pamatujes si,kdy te uplne poprve v zivote a vuci komu,napadly agresivni myslenky?ja jsem o tom vsem psala v mych predeslych vzkazich!vis ja jsem mela dost dlouho od techto nechutnych myslenek pokoj,vlastne se mi vratily do urcite miry asi pred 9mesici co jsme si poridily domaci zviratko,ktere je muj nej-nej milacek.Takze obcas mivam kraviny v hlave,a jako,ze se kolikrat divim,ze se tomu mymu mozku chce resit takove nechutnusti,a nejhorsi je kdyz neco vydim(POPR;slysim)v televizi,tak pak si to preberu na sebe.No a vlastne mne zacaly myslenky vice trapit kdyz jsme si zacly planovat miminko,neberu uz 4mesice antikoncepci tak jen cekame kdy se postesti.Vis ja jsem uz 5mesicu bez prace a jeste k tomu zijeme v zahranici,kde nemam zadnou kamosku,rodinu,atd,takze kolikrat mam i depky,jeste ze mame pejska.Ja si mimi mooc preji,potrebji se zamestnat a byt uzitecna,tak si rikam,ze az mimi bude,tak budu myt co delat:Co se tyce tech myslenek,tak uz ted mi je jasne ze prijdou,jsem na ne ale castecne pripravena,a kdyz bude krize,tak budu muset brat leky!vis Zdeni ono cely zivot myt obavy,a strach co bude kdyz....je zoufale,a preci nema cenu jen tam nekde v nasich snech(krasna rodina,)DO konce zivota snit!Vzhledem k partnerum,jak oni k tomu prijdou?ja mam v planu pri nasteve CR;vyhledat pana Plaska,aspon si zjistim jestli je mozne ho navstevovat jako pacient,no at vim dopredu,kdyz nebudu nahodou po porodu v poradku!Proste ja to kvuli nejake trapne OCD nevzdam!a ty to take nevzdavej,urcite sama v nitru duse vis(citis);ze by jsi nikdy nic takoveho(zleho)neudelala!!jeste bych se te chtela zeptat,mas agresivni myslenky take vuci cizim lidem,rodice,pritel...??ja diky bohu ne,nevim proc ale spise mne to napada vuci bezbrannym tvorum(Zvirata,deti)take jsem se nekde docetla,ze to muze byt spojene nejakym traumatem z detstvi!kdyz se dite citi v nebezpeci,nebo kdyz mel clovek nekdy jako dite pocit,ze ted zrovna mi je ublizovano(i kdyz to tak vubec nemuselo byti ze strany dospelych myslene)pote clovek kdyz je dospely,tak jak kdyby se stavel do role tech zlych co mu i kdyz ne doslova ublizovaly!BYLA JSEM NA ONEBRAIN;a tam jsem se dosti dozvedela!vyzkousej to!ZATIM SE S VAMI VSEMI LOUCIM;A PREJI JEN TY LEPSI DNY!!:-)

jo a co se týče mimča případného, tak vůbec nevím jak zareaguji. Budu se ho asi bát i pochovat, aby mě nenapadaly tyhle agresivní myšlenky. Asi budu stát v rohu místnosti a z dálky pozorovat.... Fakt nevím, manžel dítě chce, mě je 32 let, takže bych asi taky měla, ale úplně mě v pocitu chtění blokují strachy z myšlenek, které přijdou. Uffffff

Děkuji za přání, to že jsem si přečetla problémy jiných mi trochu pomohlo, ale nevím na jak dlouho, kdy mě zase pohltí vtíravé myšlenky. Jedno jsem vypozorovala na sobě: když musím chodit do práce a zaobírat se jinými myšlenkami např. na práci a další úkoly, tak těch agresivních myšlenek není tolik. Ale určitě lék to na tento problém není. Myslím si, že většina psychiatrů nedokáže pomoci, buď jsou neznalý nebo prostě nemají zájem a psychologové vůbec, pokud nedělají přímo terapie na OCD - o nikom nevím. Nakonec si člověk musí pomoc sám a spolu s vámi si maximálně vyměnit zkušenosti.
Co se týča antidepresiv, tak teď beru cipralex denně, určitá úleva tu je, ale není to úplně ono. Ono pri ataku myšlenek to trvá cca 2 měsíce, než antidepresiva zaberou, pokud ne, nemají na to extra vliv - spíše na doprovodné deprese - což u mě byly také. Mám jakoby lepší náladu, takže mám malinko nadhled nad myšlenkama, ale není to úplně ono. Pořád když mě něco otřesnýho napadne, tak se mi stáhne žaludek, je mi blbě, tlačí mě na hrudníku a skoro mi hlava se chce rozletět. Takže antidepresiva si myslím jsou dobrá věc, ale podle mě úplně problém nevyřeší. Mě by zajímalo, kolik je zhruba lidí s naším problémem OCD vtríraváých aresivních myšlenek. Myslela jsem si dříve, že jsem to já sama a pak brutální vrazi v kriminále....
Proč já musím mít takový problém,jak by se klidně a krásně žilo bez těchto myšlenek.Zatím ¨"naslyšenou".

anonym.tak te tady vytam,koukam ze uz se s OCD;trapis peknou radku let!A to pokut se ti atak OCD vratil,tak jsi brala nejake leky nebo uz ne?u mne se prvni priznaky projevily uz v detstvi.Take mam tak trochu strach co se mimca tyce!je mi 31let,tak uz si s pritelem mimi prejem.Mela jsem take epizody,nini mne obcas neco napadne,ale jde mi se v tom nehrabat.No spojuji to tak trochu s AD;mam tabletu ob den,tak nejaky mini ucinek to urco ma.Doufam jen,ze az pri otehotneni vysadim leky uplne,tak budu v poradku.Tobe v krizovem case preji moc hodne sily,at tve srdicko(pokut dobre je)Ti pomuze ke klidnym stavum.

ahoj barko,no v nemocnici jsem se citila bezpecne,pomohl mi psycholog,bala jsem se moc okna a on me opravdu tem predmetum,kterych jsem se bala vystavoval a ucil se jich nebat,urcite mi pomohla zmena antidepresiv,ale ted se citim porad unavena asi to bude temi leky,jdu v patek na kontrolu tak uvidim a dam vedet,preji vam tu vsem pevne nervy,ja to holt doma uz nezvladala,jakoby leky prestavaly pusobit.tu knuhu si urcite taky koupim,od mudr.praska.hezky vecer vam vsem

ahoj barko,no v nemocnici jsem se citila bezpecne,pomohl mi psycholog,bala jsem se moc okna a on me opravdu tem predmetum,kterych jsem se bala vystavoval a ucil se jich nebat,urcite mi pomohla zmena antidepresiv,ale ted se citim porad unavena asi to bude temi leky,jdu v patek na kontrolu tak uvidim a dam vedet,preji vam tu vsem pevne nervy,ja to holt doma uz nezvladala,jakoby leky prestavaly pusobit.tu knuhu si urcite taky koupim,od mudr.praska.hezky vecer vam vsem

podle MUDr. Praška (odborník na OCD u nás) je nejlepší se naopak vystavovat podnětům, které přináší vtíravé agresivní myšlenky. Např. pokud máte pocit, že autem srazíte schválně chodce, jezdit autem a tím si dokážete, že ho nesrazíte... takže se dívat i na kriminálky. Váš pocit znám moc dobře, protože sama títmo také trpím již 15 let v periodách a v současné době mám další návaly těchto myšlenek. Vím, že je to choroba, ale nedokáži mít nadhled nad těmito myšlenkami a jsem z toho již 15 let zoufalá. Každopádně mi trochu pomohla kniha "Obsendantně-kompulzivní porucha a jak se jí bránit" od MUDr Jána Praška a kolektivu, kde rozebírají případy těchto agresivních myšlenek a co s tím.

podle MUDr. Praška (odborník na OCD u nás) je nejlepší se naopak vystavovat podnětům, které přináší vtíravé agresivní myšlenky. Např. pokud máte pocit, že autem srazíte schválně chodce, jezdit autem a tím si dokážete, že ho nesrazíte... takže se dívat i na kriminálky. Váš pocit znám moc dobře, protože sama títmo také trpím již 15 let v periodách a v současné době mám další návaly těchto myšlenek. Vím, že je to choroba, ale nedokáži mít nadhled nad těmito myšlenkami a jsem z toho již 15 let zoufalá. Každopádně mi trochu pomohla kniha "Obsendantně-kompulzivní porucha a jak se jí bránit" od MUDr Jána Praška a kolektivu, kde rozebírají případy těchto agresivních myšlenek a co s tím.

Ahoj, přidávám se k vám. Mám stejný problém s OCD s myšlenkami na jakoukoliv formu ublížení lidem. Toto mě poprvné potkalo cca v 17 letech a v současné době s tím bojuji cca 15 let. Donedávna jsem to v sobě tutlala a něvěděla co to je (napadala mě schizofrenie). Pak jsem se s tím doma svěřila a vyhledala jsem pomoc ambulantní psychiatričky. Ta mě vyslechla, řekla, že nikomu neublížím, dala mi AD a šla jsme domu. Bohužel mě moc nepřesvědčila a tak jsem pátrala sama na internetu. U nás je MUDr. Praško, který se OCD přímo věnuje a o tomto problému napsal přímo knihu, kterou jsem si koupila. Jmenuje se Obsedantně-komupulzivní porucha a jak se jí bránit. Je fakt dobrá, jsou tam i rady jak se OCD s vtíravými agresivními myšlenkai zbavit. Kromě AD je tam i skupinové sezení apod., bohužel já nevím o nikom, kdo by to dělal, snad kromě tohoto doktora a ten je někde na severní Moravě. Jinak mě tento problém opravdu strašně zřírá, AD mě moc nepomáhají, kvůli tomu se bojím mít i děti a to je mi 32 let. Bojím se cokoliv dělat, aby mě tyto myšlenky nenapadaly při pohledu např. na nože, při řízení autem. Jsem vězeň mých vtíravých myšlenek. Ač moc dobře vím, co je to za chorobu (opět jsem si jí musela diagnostikovat sama - na psychiatrii mi nic konkrétního neřekli), nedokážu se nad tyto myšlenky povznést. Kolikrát jsem uvažovala i o sebevraždě a někdy jsem probrečela celé dny a nechtělo se mi ven mezi lidi. Ti kdo tohle zažili, ví o čem mluvím. Jsem strašně ráda, že někdo takový jako já své problémy vepsal na tyto stránky, protože sama bych na to odvahu jako první nenašla. Zrovna nyní jsem ve fázi, kdy mě tyto myšlenky zžírají..... je to strašně vyčerpávající....už skoro nemůžu.

ahojky Lado,ted jsem si precetla tvou zpravu,no co dodat,nachazis se ne zrovna v nejlepsi situaci,tvuj rozchod ti urcite nepridal!mas aspon rodinu,nebo nejakou dobrou kamaradku,ktere se muzes se vsim sverit???co se tyce te tve exsuprpsycholozky tak to jako bez komentare!!!mela jsi aspon rict,ze ty dvacky ti ma dat ona,a jako ze susedu mas nespocet takze jich budes potrebovat jo sakra hodne:-).....no na svete jsou lide ruzni,nehlede na titul!no Ladus doufam,ze ti to dopadlo dobre,a mela jsi stesti na normalni psycholozku,ktera tvuj zdravotni stav nebude takhle bezohledne prehlizet!DEJ VEDET;myslim si osobne,ze by jsi mela myt ze zacetku,jako hodne lidi s OCD;predepsane atidepresiva!A v pripade velke kryze nejakej ten prasecek.-aliaz prvni pomoc(neurol,lexaurin....)ZATIM SE DRZ;A KOUKEJ PREDEVSIM NA SYNKA;TOHO TI NIKDO NEVEZME A ANI TE JEN TAK NEOPUSTI JAKO TO DOKAZI TI NERADI CHLAPY!!!TI by obcas potrebovaly par facek!!!ALE DETI TY JE TREBA MILOVAT;TY NAM NIKDY TOLIK NEUBLIZI:-):-)

ahoj Lidi Barko Lubico a Vy ostatní..dneska jdu ve 14 h k další psycholožce, která mi snad pomůže- jak jsem již jednou psala má bývalá psycholožka mně léčíla teda opravdu pozoruhodně dala mi lexaurin, a další dva prášky s tím, že když na mně poříjdou myšlenky někomu ublížit ať hodím dvacku do schránky sousedům a to si opravdu nedělám legraci...potom ať si od toho pomůžu sama , že je to jen na mně a že ujsem hodně citlivá, no mazec. je to hrůza co prožívám sžírá mně panická úzkost a ty myšlenky jsou hrůzné nenávidím noc to jsou přímo muka jen uvažuju zda to někdy skončí jako bonus jsem se včera si rozešla s přítelem no mazec a do toho můj malý osmiměsíční synek, který mně nenechá vydechnout snad mi dneska nějak pomůže a dá léky, které mi zabrou tady po těch je mi ještě hůř :-( držte se a mi palce pa

anonym.tve pocity by jsi mela resit na jine diskuzi,viz-chut nezit!tam se muzes aspon vypsat...

obsese mám leta, nikdo je neléči, oslovila jsem plno specialistů. zvou mě na sezení jednou za půl roku, a kdzž řeknu, že chci více, prý manipuluju a jsem psychopat. léky neberu, ale jsem socka, tak se o me nikdo nikdz nezajímal. z venkova, z chudých poměru, dost nehezká holka bez vzdělání. a brzy se zabiju, nic mi na světe nedrži

Lenča,vies uzasne cloveka ukludnit a presvdcit,naozaj sa ti darí!!!teda aspon mna:-)maj sa

Ahoj holky, právě jsem poslala mailíka ?ubici, ale protože jsem chtěla v téhle diskuzi zareagovat na ten případ matkou ubodaných dětí, tak to sem zkopčím, abych to nemusela psát znovu. ?ubici to určitě vadit nebude ;-).
"Ahojky,
tak jsem se konečně dostala k mailíkům. Venku každou chvíli prší, takže jsme dnes zůstali doma...a tak je trochu víc času ;-).
Přikládám fotečky, jen nejsou časově po sobě, protože jsem narychlo vybírala nějaké ze své obrovské sbírky fotek :-)). Já jsem totiž fotící maniak, strašně mě to baví, ale fotek, kde jsem já moc nemám, tak bylo těžké nějaké vůbec najít ;-).
Jinak k tomu OCD. To víš, že jsem dřív u těch zrůdných myšlenek "šla vyskočit z kůže", jak píšeš. Byla jsem vždycky naprosto otřesená sama sebou, prožívala jsem šílené a druhým nesdělitelné úzkosti, které mě doslova fyzicky bolely. Myslím, že právě tyhle silné pekelné prožitky nejvíc OCD posilovaly. Takže jsem byla přesvědčená, že když se zbavím úzkostí a strachu...a nebudu si ty myšlenky tolik připouštět, aby mě tak mučily...., tak že se jich tím dokážu zbavit. A vyšlo to!!!! Jen mě strašně překvapilo, jak to šlo rychle. Netvrdím, že už mě nic nenapadá..., ale protože prostě vím, o co jde....že to jsou jen nesmyslé a vlastně absolutně neškodné myšlenky (které dokáží ublížit maximálně mě samotné, což stejně nedovolím....)...., tak mi to jen prolítne hlavou a já si toho jednoduše nevšímám, dokážu to bezproblémů ignorovat, takže už se mi znovu nevrací. Myslím, že občas něco takového absurdního napadne snad každého, jenže jim to přesně taky tak proletí hlavou a už se to nevrací...., takže si to ve výsledku snad ani nikdo nepamatuje a neřeší to. Takže naše úzkostlivost může za to, že se toho zbytečně vyděsíme a pak se tím neskutečně trápíme :-(. Troufám si říct, že se tak nějak zbytečně víc trápíme skoro vším. Ale je potřeba se s tím naučit žít, protože povahu nezměníme. Ale pracovat s myšlenkami se naučit můžeme. To je to, co mi pomáhá. Snažím se ke všemu negativnímu stavět jinak, abych v tomhle mnohdy hnusným světě přežila. To víš, že mě taky vzalo to, jak ta matka na hodonínsku ubodala svoje malé děti. Zase mi bylo z toho příšerně. Ale řekla bych, že jsem to vzala mnohem líp, než kdysi....a to je pro mě skvělý!!! Určitě každou z nás obsedantek napadlo, jestli taky náhodou neměla OCD a nevykonala jen svou zrůdnou myšlenku... Ale já jsem si jistá, že neměla. Pokud by totiž něco takového vykonala na popud OCD, tak by nezabila obě děti, protože by se ihned po prvním činu zhroutila..., druhé by nestihla zabít...a nebo ještě více pravděpodobněji by zabila spíše sebe nebo by utekla. My se totiž těch zrůdných myšlenek bojíme právě proto, že nic takového bysme v životě psychicky neunesly. Kdyby to pro nás nebylo tak příšerné, tak bysme se toho tolik neděsily a neprožívaly takové trápení, až bysme z toho měly OCD - úzkostlivou poruchu ;-). Takže jsem si prostě jistá, že ta matka nebyla jako my!
Tak si říkám, jestli ti takovými řečmi spíš nepřitížím :-(. "
Mějte se krásně a přispívejte dál....

ahoj Lenuse.Tak jak jsi na tom nyni,ja jsem byla na psychiatrii ve dvaceti letech,ale to bylo spise kvuli depresim a myslenky vuci me osobe,ublizovani si atd-viz.me pribehy!no ale muzu rici,ze mi tam uz tenkrat pomohly!co ty pomohlo?Leky jsou urcite potreba,ale jde o to,jak jsi se s tim vyporadala ty sama.Jak dokazes celit OCD(hovadinkam);TAK ZATIM PA;A PREJI TI JEN DOBRE;A AT SI MOOOC SILNA;PROSTE SILNEJSI NEZ NEJAKA OCDebilka:-)

ahoj holky,ja stravila ted mesic v nemocnici,beru cipralex a rivotril

ahoj Lubica.Tak to je super,ze uz ti je lepe.jasne chapu,myslenky(hovadiny)napadaji,to je u OCD normal,at si napadaji,proste vis take,ze to jsou hovadiny,je jedno jaka silenost napadne,treba ze zavrazdis vsechny sve blizke,jasne mozek si s nama nekdy hraje a zkousi,co vydrzime.Ale uz urco i ty vis,ze nic takoveho nikdy nechces aby se stalo,a mas srdicko na pravem miste,a ver,ze to je kolikrat silnejsi nez nejakej mozek,takze i kdyz naka hovadina cloveka napadne,tak i kdyby byl uz skoro u cinu,tak verim,ze(gort nas s OCD)srdicko zastavi.Protoze my sve blizke milujeme snad vice nez sami sebe!A to je take to,co kolikrat vyvolava ty myslenky,clovek musi myt predevsim rad sam sebe,a tudis pak si muze take verit!Jasne strach o druhe je normalni ale s mirou.Bat se take sama o sebe...to je take dulezite,ne se soustredit,a upinat jen na sve blizni.Tak jsem trochu odbocila od odpovedi ale urco je to soucast nasi slabe stranky.Tak zatim pa