Selže málokdy, třebaže všechny předchozí pokusy zůstaly bez úspěchu. Není přirozeně možné zmínit komplexní dění, které se v průběhu léčby hladem v těle odehrává. Musíme se spokojit s poněkud všeobecným pojmem „čištění“ a „přemluvení“ těla. Organismus, který v době půstu nemusí zvenčí přiváděnou potravu zpracovávat, má možnost zbourat a vyměšovat nahromaděné meziprodukty látkové výměny. Neméně důležitá jako půst je výživa v budoucím období, v tzv. období výstavby. Má podobu plnohodnotné výživy, bohaté na vitální látky.
Při léčení hladem se pacient drží údajů Buchingera, starého mistra půstu.
- Na začátku postní kúry důkladné pročištění střev 20 - 40 g Glauberovy soli, rozpuštěné ve 2 l vody,
- denně 200 - 400 g zředěných ovocných šťáv,
- denní terapie podle Rodera, horké obklady na játra, denně klystýr a procházky.
- Přísný půst lze také realizovat s čistou vodou a léčebným čajem.
- V den přerušení půstu jenom jablko a mrkev, které nutí k delšímu žvýkání.
- V následujících dnech pozvolný přechod na plnohodnotnou stravu bohatou na čerstvé složky a prostou živočišných bílkovin.
Ještě jedna zvláštnost půstu, který mezi jinými terapiemi zaujímá mimořádné postavení, je důležitá: půst nikdy nelze předepsat nebo si ho vynutit. Je možné ho navrhnout a nemocný jej musí přijmout dobrovolně. Půst je dobrovolným zřeknutím se potravy. Jen pak má nemocný takový duševní přístup, který je nutný ke snadnému překonání případných malých nepříjemností.
- Zkušenost ukázala, že před půstem lze doporučit kratší nebo delší období syrové stravy, aby se dopředu vyrovnala částečná podvýživa a nedostatek vitaminů a minerálií, pocházejících z obvyklé stravy.
- Dny s čerstvou stravou mají výhodu v tom, že na začátku půstu střevo neobsahuje žádné hnilobné a kvasící látky a tak se zabrání „samootrávení“ vlivem resorpce ze střeva, což by vedlo k nepříjemným jevům jako k bolestem hlavy a nevolnosti.
- Navíc se tím dosáhne lepšího účinku při tzv. stravním šoku, neboť čerstvá strava, přivádějící zásadité látky, je následována silnou acidózou, vyvolanou půstem.
- Když se pak mimo to přihlédne ke vystřídání dřívější normální stravy, většinou s přebytkem kyselin, s čerstvou a k přechodu od půstu na vegetariánskou stravu, lze skutečně hovořit o „cikcakové stravě“.
Výrazné formy zlepšení látkové výměny lze dosáhnout Schrothovou kúrou, přičemž se rychle střídá přísun tekutin ve větším množství s jejich odpíráním. Také u této kúry jsou možné četné variace. Lze ji přizpůsobit každému jednotlivého případu. Tak se dají např. střídat dny suché stravy s nadbytkem kyselin (suché pšeničné chleby, husté kaše z rýže nebo krupice z ječmene, kroupy atd.) s alkalickými dny se syrovou stravou. Tím obejdeme nevýhodu původní Schrothovy kúry, která spočívá v nedostatku vitaminů.
Základní poznámka ke kúrám:
- vždy jde o časově ohraničené krátkodobé léčebné působení.
- Mají zásadní nevýhodu, která spočívá v tom, že člověk je využívá, aby se vyhnul nutnosti dlouhodobé změny způsobu života.
- Pacient své svědomí uklidňuje tím, že se sám utěšuje v tom, že každý rok nebo každý druhý rok se podrobí kúře a tak splní požadavek zdravého způsobu života.
- Místo aby celý rok dodržoval pravidla zdravého způsobu života, prostřednictvím čtyřtýdenní kúry si kupuje nárok, aby v ostatních měsících roku mohl se zdánlivě dobrým svědomím žít nesprávně.
- Z toho vyplývá, že krátkodobými kúrami nedosáhneme kýženého vyléčení. To je možné jen stálým odstraňováním příčin nemoci.
Zdroj: MUDr. M. O. Bruker - Jak se zbavit alergie, nakladatelství Eko-konzul
- Odpovědět
Pošli odkaz