Co rozumíme pod pojmem štěstí?
Co rozumíme pod pojmem štěstí?
Věříme slibům politiků nebo reklam? Necháváme se ovlivňovat nabídkami módy, kosmetiky, prodejců aut s jejich právě nejlepšími modely? Vynakládáme všechnu svou sílu na požadavky práce? Doufáme v úspěch, peníze, moc nebo prestiž? -Nacházíme takto štěstí? Podle zkušeností netrvá individuálně pociťovaný stav štěstí nijak dlouho; první velký šťastný pocit se rychle rozplyne v čase a zvyku a již brzy se vynoří nová přání. Když nemáme úspěch, moc, peníze a nemůžeme si dovolit mnoho věcí, jsme potom nutně nešťastní?
Znamená to neštěstí, když nemáme dostatek štěstí?
Pozorujeme-li dítě, které se pohrouží do hry tak, že na sebe zcela zapomene, můžeme tento jeho stav určitě označit jako pocit štěstí. Kdy jsme ale my, dospělí, v takovém stavu odevzdanosti?
Musíme mít něco velkého nebo významného, abychom byli šťastní? - Nebo existuje také tiché štěstí z malých věcí: z krásné květiny, z louky ozářené sluncem, z tichého plynutí malého potůčku?
Jak dlouho vydrží pocit štěstí z majetku nebo z něčeho právě dosaženého?
Vzpomeňme si na pohádku bratří Grimmů "Jak Honza ke štěstí přišel". Honza, tovaryš, byl po sedmi letech služby odměněn svým pánem hroudou zlata, velkou jako Honzova hlava. Vydal se na cestu domů k mámě. Ale po cestě ho zlato velmi tížilo, tak ho vyměnil za koně. Protože ho kůň shodil, vyměnil ho za klidnou krávu.
A tak to jde dále, mění svůj majetek pokaždé za něco, co se mu v dané chvíli zdá žádoucí: krávu za vepře, vepře za husu, a tu nakonec za dva brusné kameny, které nedopatřením utopí ve studni. Teď se konečně cítí volný a šťastný a uhání domů.
Pohádka nám vypráví, že neexistuje štěstí, které by současně nepřinášelo starosti. Žádný majetek nás neučiní v žádném ohledu šťastnými. Ani peníze nás neučiní šťastnými, i když v životě jistě hrají velkou roli. Ale pokud v nich hledáme štěstí, máme malou naději ho skutečně dosáhnout.
Může to být tak. že o štěstí vůbec nemáme usilovat, ale že se dostaví samo, jdeme-li cestou osvobození duše?
Buddha má mezi mnoha svými přízvisky jedno, které toto vyjadřuje. Vznešený znamená také "Šťastný". Proč? Protože se osvobodil od všech přání tohoto světa, poutajících k tomuto světu. Podle spirituálního učení buddhismu a hinduismu nám teprve osvobození se od všech pozemských přání umožní dosáhnout osvícení, klidu srdce, skutečného štěstí.
Můžeme to pocítit v těch chvílích, když se vnitřně zklidníme, tak jako dítě, které na sebe při hře zapomene.
Klidem rozumíme rovnováhu, vyváženost mezi vnějším, tím, co musíme činit pro živobytí, a vnitřním, tedy odpoutaností ode všech vnějších věcí.
Skutečný klid je skryt v našem duševním jádru. Dáme-li jen trochu prostoru tomuto duševnímu jádru, pak dokážeme nalézt cestu ke svému pravému já, které je spjato s božským původem. Osvobozené od požadavků tohoto světa, má samo v sobě -v Božství všeho dost.
Ve vyváženosti tohoto ticha se otevírá naše srdce, zažíváme štěstí, které přesahuje všechny hranice. V těchto chvílích pociťujeme nepomíjivost. Pak jsme "Honzou, který přišel ke štěstí" - volní ode všech pozemských vazeb.
Kyvadlo života se vždy znovu vychyluje na pozemskou stranu. Jestliže jsme však nalezli spojení s Gnosí, s Bohem, pak máme stále možnost rozpomenutím se, zahloubáním se a zastavením se dosáhnout svého skutečného já, svého opravdového stavu štěstí.
Zdroj: Lectorium Rosicrucianum
Komentáře
Taky uz z toho asi ma v brise izralskyho mrnouse, protose suka arabaky a zidaky vic nez cesky kluky.
Ale stejne-mrdacka s ni to by asi bylo stesti.
Preber si to Romanku jak chces, neminim tu filozofovat o musce jenom zlaty.
Chci mrdat Dasu!!!
Hloupá otázka,vím.Víš,pro mě je štěstí třeba i to,být tu s Tebou na Doktorce.
Za chvíli si jdu vyslechnout ortel,který mi naznačí,jakým směrem se bude ubírat můj život,nechci být nešťastná,chci být dál objektem Tvého očekávání!
Mrdane,budiž,překonej se mnou problémy a pak mě mrdej třeba do nejdelší smrti!
Před chvilkou jsem si to musela zase v rychlosti udělat,vidíš,jak jsem nadržená,potřebuji Tě,samče!
Ahoj,musím dodržet termín!!!Drž mi palce!
Radši mi podrobně popiš,co cítíš,když stříkáš do buchtičky,tedy,za předpokladu,že jsi samec.
Většinou skončím nechtěně u diskuse s blbečkama, kterým v jejich očích jejich "vysoké" ego nedovolí uznat to, že prostě i mladý člověk může mít svůj upevněný profil a názory na život a že se prostě může mít skvěle :-)
-Mrdane,s Tebou bude nádherně prasácká šukačka.
Od 4.5.2007.čekám,kdy mi to konečně ukáže,tedy udělá..?
Leda že by bylo to štěstí placení daní,zdr. a soc.pojištění,předražených potravin a oblečení,dýchání znečištěného vzduchu,kolony aut v tříhodinových zácpách,hnusné počasí když máš dovolenou,všudypřítomní otravní lidé,špína,přínrodní katastrofy a nedostatek peněz na základí lidské potřeby-hladomor,nedostupnost lékařské péče...a tak,zlatou mušku zabili.
Jak správně píše Filosof: A peníze jsou jen prostředek ke šťestí. Nikoliv cíl.
V kapitalismu jsou sice peníze až na prvním místě, ale to se štěstím nemá nic společného.
Mít kde bydlet - mít práci, která tě baví.
Nic víc.
Takže já si myslím, že nestačí dosáhnout svého skutečného JÁ, ale je nezbytná i láska, nebo možnost se s němým podělit o své a nebo jeho štěstí.
To je něco jiné, než se odpoutat od pozemských vazeb. I když souhlasím, že materiálno nemá se štěstím nic společné.
- Odpovědět
Pošli odkaz