Chronický únavový syndrom 2

Lilly, to je fajn, žes o tom napsala...já na tu tvrdou makrobiotiku taky zrovna moc nevěřím...nebo spíš měla bych z toho leda tak stres, že to přesně nedodržuju. Nevím no, nějak mi to není úplně blízké, navíc mám kupříkladu na soju intoleranci. No ale jinak jím v podstatě samé "zrní", luštěniny, zeleninu - ale i hodně syrové...kdyby to viděl nějaký zavilý makrobiotik, jistě by mi vysvětlil, proč se ne a ne uzdravit:-) Myslím, že strava je hodně důležitá, ale že to není všechno, důležitější je taková ta duševní pohoda - ve zdraví i v nemoci - a tu bych asi při neustálém zkoumání, jestli jsem se nepřejangizovala nebo nepřejinovala, nenašla...na druhou stranu je fakt, že jsem přímo makrobiotiku nikdy nedržela, tak to zas nechci nějak odsuzovat. Škoda, že tam nevysvětlovala to inzerované "Kdy a proč strava při vážných chorobách nepomůže", to by mě totiž opravdu zajímalo... Pěkný víkend

Na přednášku jsem poslala syna. Ing. Průchová přednášela o tvrdé makrobiotice autoritativním způsobem. Podle mého, to co doporučuje je nepoužitelné pro normálního dnešního člověka. O tom, co bylo v názvu lákavého, nebylo nic, ani to , že významní makrobiotici umírají na rakovinu. Mám pocit, že tahle dieta vyhovuje pouze jí - jangové osmdesátileté ženě.

Předchvílí jsem se dověděla o zajímavé přednášce pro Pražáky. Je MK na mariánském nám. od 17 hod. "Kdy a proč strava při vážných chorobách nepomůže. Zákony světa energií - klíč k tajemstvím zdraví a nemoci." I když se stále belhám, tak mě to tam láká. Doporučovaná makrobiotika mně moc nepomohla. Pokud bude počasí jako je dnes, tak sedím u TV.

Hanko, já myslím, že není mimo mísu. Příběh Brandon mě také zaujal. Je to ale o tom, že si musíš věřit a mít přátele. Je dobré to číst podrobně, najdeš tam mnohé ze svého života - alespoň já jsem se v tom viděla. Takže jsem to začala praktikovat. Je fakt, že to zvedne sebevědomí a jsi víc sama sebou. Najednou si víc uvědomuji ty stereotypy v chování v naší "milé rodině". Napřed samozřejmě reaguji jako dřív, jako obět, jako trouba a podobně. Potom mi to ale dojde a zastavím to - nenechám to na sebe působit - nepřijmu to.
Jani, je dobré se zabývat něčím novým - mě pomohl kurz reiki, ale to bys musela mít zajištěné hlídání malé princezny. Partnera, když jseš ve srabu, nenajdeš. I kdybys vypadala lépe než-li Barbina, jakmile chlap pozná, že by ti měl pomoc, prchne, vypaří s zmizí jak pára nad hrncem. A nakonec je to dobře - starat se o dalšího chrabrého muže? - myslím, že na to teď nemáš.

Promiň ten příspěvek jsem psala a ještě tu nebyl ten Tvůj - takže možná bude znít trochu mimo mísu...

Jani, moc ráda bych ti nějak konstruktivně poradila, ale to víš - nevím moc jak. Já také trpěla na angíny nebo obecně bolesti v krku, na výtěru se našly nějaké koky (ale dlouhodobě antibiotika nezabrala jen na chvilku) a pak kandida (kvasinka), částečně pomohla až změna životosprávy - hlavně stravy, změnila jsem jí dost výrazně a ted se cítím trochu líp. Jinak na různé bušení srdce si tu lidi myslím taky stěžovali, já to občas u sebe taky pozoruju - i když rozhodně ne v takové míře jako u Tebe a ted už vlastně ani moc ne, tlak mám myslím ok. Byla jsi u doktora i s tou únavou - aby vyloučil všechny možné příčiny jako třeba snížená funkce štítné žlázy atd? jinak k lékům mám podobný postoj jako ty, antidepresiva jsem brala dva roky a mně osobně moc nepomáhaly, spíš jsem se při nich cítila tak podivně chladná, ale mám dojem, že jsou lidi, co jim s únavou hodně pomohly...sama za sebe bych je ale nedoporučila nikomu - podle mě pokud to aspoň trochu jde, tak pokud možno bez prášků, jen vím, že tu o tom někdy už asi někdo psal. Jinak Tvoje pocity ohledně únavy chápu...kolikrát z toho mám docela úzkosti nebo depresivní pocity. Vím, že je těžký najít motivaci a energii v tomhle stavu, ale určitě by stálo za to zkusit třeba nějakou meditaci nebo relaxaci - ne nějaký naučený postup, ale prostě naučit se chvíli v tichosti být se svým tělem a sama se sebou. asi to zní divně, ale zkrátka v životě se hodně orientujeme na výkon, člověk odpočívá aby už honem zase načerpal trošinku energie na nějakou práci...a když jí zvládá málo, tak má tendence si připadat méněcenně... mně tohle docela hodně pomáhá, ale taky to trvalo. Jinak na povzbuzení je výborná ta knížka B. Bays "Cesta" je o tom, jak si B.B. sama vyléčila nádor velikosti basketbalového míče a celá ta idea té knížky - že člověk nemá potlačovat žádné pocity a prostě je jen prožít, je myslím hodně uvolňující...protože ta únava a zdravotní problémy opravdu člověka psychicky moc nenakopne... Každopádně ti držím palečky... Jinak kdyby tě cokoliv zajímalo, tak se klidně zeptej...

Lilly: já se rozvést musela, můj bývalý manžel si našel jinou a nebyl to jen nějaký úlet, prostě se ihned děsně zamiloval, jeden den to skončil se mnou a příští týden spolu už bydleli, srazilo mě to na kolena, já zůstala z dvacetiměsíční dcerou na mateřský,jsem na všechno ale opravdu na všechno sama, chlapi se mi vyhybaj obloukem, protože nepatřím mezi klasické barbíny, ale jsem normální ženská a hlavně matka, nikdo nechce mít nic společného s cizim dítětem, pro mě je malá ale to nejdůležitější, je tak strašně hodná a trpělivá, kdybych jí neměla a tohle se mi stalo, zřejmě se asi bud upiju nebo upráškuju, proto se vyhybám tomu neurolu, bojím se, že by mě mohl pomáhat natolik, že by mi to moc zachutnalo, jsem fakt chytlavá a držím se. Kdybych měla aspon před sebou vizi nějaké dobré budoucnosti, ale já prostě mám vnitřní pocit, že je mi třicet a život mi už dávno skončil a já tu čekám jen na smrt, ta únava mě ničí, ještě zkusím, zda to nespraví jaro nebo léto, sluníčko, ale nevím zdravotní stav se mi stále zhoršuje a už si toho všimla i kolegyně, ne mých problémů, ale jak stále marodím, já ale už vzdala i chození po doktorech, prostě každej den vypadá takto, ráno malou vezmu do školky, jdu do práce, odpoledne vyzvednu, jedeme hned domů a já ji obstarám a už ležím protože už v autobuse jsem jednou málem spadla ze sedadla,jak tvrdě jsem usnula, neudržím ty oči prostě a vše mě bolí, podotýkám, že jsem střízlivá, o víkendu večer někam zajdu s kámoškama, ale už ani ne tancovat, max. posedět a domů, ale to už mě taky nebaví,je to kolotoč

Jano,moc tě chápu,tyhle příšerné únavové stavy znám na vlastní kůži.A taky nevím,co s tím.Nic nepomohlo.A ty s malým dítětem to máš ještě daleko horší.

Janičko, píšu jen, že s Tebou plně soucítím. Tyhle stavy znám. Jen jsem nespala v autobuse, ale tramvaji. Neumím Ti bohužel poradit. Já jsem se sice nerozvedla, protože mám podle všech strašně hodného muže. Je trvale v práci včetně sobot a nedělí. K jídlu mu stačí suchý chleba. Když nenakoupím, tak nic neřekne. Jani věř, že 23 let uvažuji o rozvodu, protože žiju jako matka samoživitelka - 3 děti + manžel. Tchýně mě z těch únavových depresívních stavů dostávala tím, že mi vždy řekla, co by si počly samy děti, když bych já zůstala sama rozvedená nemohoucí, než by na ně přišli sousedé a než by šly do DD - dětského domova. Takže pro děti bude lepší, když se nerozvedeme - do DD je neodvede soused ale milující rodina jejich otce. Pochybuji, že by si otec sám vzal volno a věnoval den takovému zbytečnému úkolu. Holky všimněte si, že DD je značka pro dětský domov i domov důchodců. Mě to došlo, až když si tchýně vymínila, že rozhodně do DD nepůjde a problém byl, že se o ní měl její syn starat - nechodit plně do práce. U mě byla fyzická únava spojená s depresí. Janičko já jen reaguji na to , že jsi se rozvedla. Fakt nevím, zda je lepší být tak zvaně vdaná nebo rozvedená. Ono to někdy vyjde nastejno. Jsi sama a to energii nepřidá.

Hanka: nevím, jak to asi nejlíp popsat, možná, že jde jen o depresi, trvá to dva roky, vlastně od rozvodu, neustále mě trápí bud nějaké virozy, trpím i na angíny, což je nepříjemné, mám stále se zhoršující srdeční arytmii, avšak příčina se neví i po všech vyšetřeních, léčím se s vyšším tlakem a byl mi předepsán neurol, ten ale neberu, snažím se lékům tohoto typu vyhybat, dál mě trápí naprosto nesnesitelná únava, mám čtyřletou dceru, která je velmi hodná, ale ráno vstanu s námahou do práce, v práci bývám velmi ospalá, při cestě domů v autobuse už opět usínám a i když se snažím to překonat, prostě malá si hraje v obýváku a já na gauči spím až do sedmi do večera s přestávkami, prostě mi naprosto chybí energie, doma nepořádek, ale nemůžu se dokopat k úklidu, ač je mi to líto, dřív jsem se chodila někam bavit s přáteli, ale to mě taky nebaví už, dokážu být jen doma a spát, partnera samozřejmě nemám, no a další a další

ahoj Jani, projevy jsou různé...ale pro všechny společné je určitě únava - po námaze se zhoršující a větší než by dané činnosti odpovídalo. Není to taková ta únava příjemná, nýbrž taková, která se nedá překonat (aspon obvykle) a doprovázejí jí různé nepříjemné pocity (nemusí být asi u všech, ale myslím, že je to časté) jako třeba bolesti svalů, kloubů (obzvlášt po fyzické námaze), může být pocit na omdlení. U mnoha lidí bývají také (často i trvale) zvýšené teploty tak asi do 37,5°C, časté bývají různé imunologické deficity, nateklé uzliny, časté nebo stálé bolesti v krku - prostě jakoby na člověka něco lezlo. Můžou se ale vyskytovat třeba i trávicí potíže, průjmy (to jsem měla já - prakticky neustále)...častá bývá taky horší nebo obtížná soustředěnost, hodně pacientů si stěžuje na takovou jakoby "mlhu", mohou se objevit i potíže s nespavostí, kdy přes veškerou únavu a vyčerpání spánek nepřichází a když, tak není osvěžující (to byl dlouhá léta i můj případ, ted je to lepší, ale musím to zaklepat)...no, tak ted mě asi nic dalšího nenapadá...kdyžtak můžeš napsat, co trápí Tebe...

Dobrý den, jsem tu nová, prosím napište mi, jak se tato nemoc projevuje a její příznaky, moc mě to zajímá, mám dlouhodobé potíže a zatím nikdo nenašel příčinu, děkuji

Lilly,
dodatek - kup si za dvacku revmatickou náplast Capsicole, ustříhni malý obdélník a nalep na napohmat nejbolavější obratel či obratle bederní páteře. Mělo by to začít pálit po nějaké době a to svědčí, že se "trefil hřebíček na hlavičku."

Jo ještě, Lilly to mě mrzí, že tě to takto zlobí a bolí...chápu, že jsi nervózní, taky bych byla - hlavně z těch nohou. No vlastně o těch uskříplých nervech tu psala už Stonožka, mně to taky napadlo - známému se jednou po pádu udělal nějaký otok na páteři a pak ho brněly nohy a nemohl s nimi nějak hýbat - byl přes noc v nemocnici, ale ani nevím, jestli s ním něco dělali, to nevím. Pak to každopádně zase ustoupilo. Kdyby to mělo přetrvávat, tak by to možná stálo pro klid dušičky k doktorovi zajít. Já si kolikrát od toho moc neslibuju a často mi to přijde zbytečný, ale někdy se to vyplatí...třeba když mi před rokem začalo trvale zvonit v uchu, tak jsem šla - napsal mi rehabilitaci krční páteře, což bylo jednak docela příjemné a jednak to na čas docela pomohlo...ted už sice zase trochu zvoní, ale aspoň vím, s čím to souvisí a snažím se jí nějak protahovat. Jinak tu křížovou oblast mívám často ztuhlou třeba když mám průjem (omlouvám se...ale to je život), ale nevím, to asi není Tvůj případ. Já osobně si myslím, že to s tou energií souviset může, možná tam byl/je nějaký energetický blok a tělíčko nebylo zvyklé na takový příval energie. Ale myslím, že jestli je to tím, tak by se to mělo pěkně zase srovnat...držím ti palečky no...

Ahoj, všechny vás zdravím. Lilly, nejmenuje se ta paní, co dělá kineziologii a Cestu náhodou paní Baxová? U té jsem totiž třikrát byla ještě před Vánoci - původně na kineziologii a právě ona mi doporučila knížku Cesta a pak mi jí jednou i dělala - ale tu "fyzickou" a byl to docela silný zážitek, akorát mi to pak přišlo takové nedokončené, byla jsem nervózní, že na to mám jen 90 min a že se nemůžu nikam posunout...nevím no. Ale jinak byla moc milá, chápavá...jenom ted už dlouho nemám nějaký impulz se k ní zase objednat. Říkám si právě, že stejně musím hlavně sama - a trochu mě i demotivovalo, že těch mých problémů je tolik...že asi musím vážně hlavně sama no. Mně ted připadá velmi působivá ta knížka Svoboda...taky občas přemýšlím, jestli budu ještě vůbec někdy aspoň trochu normální...ale nevím, často mi připadá, že ne. Ale někdy, když jsem tak nějak "napojená na svoje nitro" (pardon, někomu to asi zní trochu divně, ale snad chápete), tak mi připadá, že vlastně není důvod, abych byla nemocná...ale to jsou jen ty nejsvětlejší chvilky, které občas zažívám právě díky těm meditacím dle B.Bays. Jinak přesně tu knížku L.Hay, o které psala Stonožka (Síla je ve vás) taky mám a moc se mi líbí, je hodně povzbudivá a mně je z těch Louziných knížek nejbližší, protože ty ostatní mi připadají hodně založené na pozitivních afirmacích...a to na mě nějak nefunguje nebo tomu moc nevěřím - ale určitě je hodně lidí, co jim to pomohlo. Jinak Rybko, jestli máš pocit, že by ti mohl psychiatr pomoct, tak určitě hledej, nejlepší je asi dát na něčí radu a hlavně na svojí intuici, jaký na Tebe ten člověk dělá dojem a hlavně to nevzdávat při prvním nezdaru. Já byla u klasické psychiatričky jednou a nějak jsme si asi nesedly nebo hlavně já z toho měla pocit, že se terapie ubírá směrem "myslete pozitivně a postupně zvyšujte zátěž", což opravdu není terapie na ún. syndrom, i když to spousta chytráku tolik doporučuje...

Rybko,
tel.čísla se záhadně schovala, napíšu je znova a s tečkama jo?
Tak tedy místo teček by byly mezery:
Tel.: 588.444.785 a 588.433.244.

Lilly-nko,
nebreč! Já mám dnes také bolesti jak hrom a belhám se po domě - trvá to s denním odpočinkem už druhý týden. Na Wobenzym zapomeň, jsou to vyhozené peníze. Stejně Ti bude protizánětlivě působit, když před každým větším jídlem vypiješ skleničku čisté vody nebo sníž ovoce. Pak se v těle lépe nastartuje enzypamtický proces!
Testuji Tě kyvadlem a to říká, že toxiny Ti zablokovaly lymfu a tlačí na nervová vlákna. Tak že proto ta bedrka bolí. I tlusté střevo, které je vl. dole umístněné, máš oslabené toxiny.
Kyvadlo říká, že Ti ty bolesti může zmírnit přírodní antidepresivum DLPA viz.
http://www.001shop.cz/DLPA-500mg , také jsem ho kdysi s úspěchem užívala. Teď už mně nezabírá, ale Tobě by dle kyvadla zabrat mělo. Je sice dražší, ale mělo by Ti opravdu pomoct! To mazání Ti bohužel moc na nervový systém nezabere. A v nové Meduňce č. 2 známý bylinář Zentrych Koňskou mast velice haní, že je neúčinná. Ale on je takový tlučhuba i na práci s kyvadlem nadává.

Rybko,
tak ve Zlíně jsem ještě nebyla, ani nevím, že je tam imunologie. Ale kromě Prahy jsem byla v Olomouci. Musíš si najít ale imunologa, který vůbec něco o únaváči ví a to je málokterý, bohužel. A v tom Olomouci je to doc. MUDr. Bystroň, CSc. tel. 588 444 785 nebo 588 433 244. Objednej se tam k němu na imonol. rozbor krve. Když tak i zalži, že jsi už u něj kdysi byla a jsi tudíž jeho pacientka a chceš kontrolní odběr - nenechej se odbýt, jen aby Tě objednali jedině k němu, jinak jiný dr. tam o únaváči nic neví:-(. A pak uvidíš, ale nečekej zázraky. Mně řekl, že mám z testů chronic. zánět v těle a mám hledat ložisko. Nedostala jsem vůbec žádný lék. No a já to ložisko mám chronické na dvanácterníku, ale to se nedá vyléčit - je to začarovaný kruh. Ale alespoň vím, co mně je teoreticky. Prakticky je toho mnohem víc.

Milá Rybko, já mám podobné zkušenosti jako Stonožka. Teď jsem ale narazila na skvělou paní co dělá kineziologii a umí vést i Cestu od Brandon Bays. Tam alezase prcuji jen sama se sebou - je to skvělé. Já bych na druhého taky moc nespoléhala - musíš sama za podpory druhých. Luyzu Hay mám také moc ráda.
Velká léčebna s mnohaletou tradicí a skvělými výsledky, vědeckým výzkumem a dobrými odborníky je v Kroměříži. Zkus se tam objednat nebo jen zeptat přes telefon.

Stonožko děkuji moc. Mě už začaly brnět obě nohy a jsem z toho dost na nervy. Jenže zase ne tolik, abych s tím šla k dr. Když si představím, že tam musím dojít, potom mě pošle jinam a potom mi budou píchat do páteře, tak raději zůstávám doma. Jestli to je zablokovaná lymfa, myslíš, že by to mohlo být z Reiky? Dostala jsem tam - na kurzu - od všech hodně energie Reiki. Nejhorší je to v noci. Pravidelně před půlnocí se budím a po strastiplném slezení z postele se dobelhám do sprchy a nechám to hodně prohřát horkou sprchou. To docela pomáhá. Možná bych mohla zase brát Wobenzym. Piju bylinkové čaje a mažu to Opodeldokem a Koňskou mastí. Nelíbí se mi to brnění v nohách.
Moc děkuji za podporu, je mi to milé. Jinak brečím.

Milá Stonožko, když jsi ze Zlínského kraje, zkoušela jsi také imunologii ve Zlíně? Pokud ano, tak, jak jsi byla spokojená? Já o tom právě uvažuji. Jáké všechny testy bych si měla nechat udělat?? Teda pokud budou ochotní a jenom mě nějak neodbydou.