Mladí zaměstnanci se brání přesčasům v práci
Podmínky si klade i u pracovních pohovorů. Výsledky přináší průzkum mezi více než 6500 zaměstnanci českých firem o průměrném věku 35 let. Profily zaměstnanců společnost Engage Hill nasbírala v letech 2008 - 2012 v rámci projektu Balance Management.
Práce jako taková, bez ohledu na věk a pohlaví, je pro zaměstnance stále motivujícím prvkem. Od roku 2008 ji ale hodnotí stále častěji jako nepříjemnou. Na to, zda pro nás práce je či není příjemná, má největší vliv klima na pracovišti, konkurenční prostředí a podmínky k práci. Významnou roli za posledních 5 let samozřejmě hraje i propouštění. ?V rámci stejné pracovní doby jsme nuceni zvládnout více práce, narůstá i zodpovědnost. Hlavní zlom nastal v roce 2010, kdy u nás vrcholila ekonomické krize. V jejím důsledku se rozvinulo i neetické jednání zaměstnanců, kteří začali více jednat ve svůj prospěch, na úkor firmy i kolegů.
Průzkum potvrdil, že dnes už většina lidí nestíhá svoji práci v klasických 40 hodinách za týden. To, co kdysi dělali dva, dnes už musí zvládnout jeden až jeden a půl zaměstnance. Přibývají pravidla a administrativa, ubývá kreativita a potěšení z práce. „Při déle trvajícím tlaku pak už není možné dělat práci s radostí a těšit se z ní. Lidé se cítí spíše jako stroje na vydělávání peněz, než jako kreativní pracovníci s vlastní přidanou hodnotou,“ konstatuje Filip Brodan, ředitel společnosti Engage Hill.
Mladší generace však začíná „vzdorovat“. Nejvíce se vnímání přesčasů ?změnilo u zaměstnanců pod 35 let, a zejména žen. Ještě před pěti lety jim přesčasové hodiny tolik nevadily, dnes už je hodnotí jako nepříjemné.
Zaměstnanci pod 35 let si mnohem více hlídají work-life balance a nezakrývají to. Při odpracování více hodin, než mají ujednáno v pracovní smlouvě, ihned požadují odměny či náhradní volno. Dokonce i u přijímacích pohovorů se nestydí přiznat, že všechen svůj osobní život nehodlají obětovat pouze práci. Pro generaci čtyřicátníků už je většinou nemyslitelné, aby si při přijímacích pohovorech kladli takové podmínky.
Dvacetiletí se už nezdráhají potenciálnímu zaměstnavateli přiznat, že nebudou pracovat na úkor svého osobního života. Otevřeně říkají, že si chtějí udržet své koníčky, vztahy a kamarády. „Starší generace“ je překvapena, kde zcela nezkušení absolventi pří prvním pohovoru berou takovou drzost. Jejich změna postojů k přesčasům a work-life balance je však velmi důležitým signálem pro celou společnost. Věřím, že se dnešním dvacátníkům podaří vyvážit pracovní a osobní život lépe, než jejich rodičům,“ popisuje Egita Renovica, HR ředitelka společnosti Engage Hill.
Zato pro zaměstnance starší 35 let se každodenní přesčasy staly stereotypem. Zejména to platí pro muže. A to i přesto, že za ně většinou nedostávají příplatky ani náhradní volno. Dokonce už to ani jako „práci přesčas“ nevnímají. Nejmarkantnější je to u větších mezinárodních společností, kde dnes téměř nenajdete manažery pracující pouze 40 hodin týdně.
Komentáře
To by jste rádi asi dělali u takového zlodějského židáka přesčasy?Srali by jste na to,a pracovali jen tak,aby se neřeklo.
Ale jinak máš pravdu,zkusím asi podnikat:vždyť na dnešní krizi a strachu lidí o práci se dají vydělávat miliony.
Budeš bez práce ?
jen podnikatelům jak nás i stát okrást více
matku se 3dětmi okradou,a samiproti vůli celého národa si zvyšují platy poslanci ,kteří mají dostatečné platy aby nezdechli,obyčejný občan kterého 25 let okrádají toho nechají zdechnout se slovy at je vydět že občan který pracuje se musí míti líp jak člověk který nepracuje ,hlavně že je demokracie ,nás je 95%a ti co nás okrádají těch je jen 5%
- Odpovědět
Pošli odkaz