PANICKÁ PORUCHA 13 díl

Lenko, moc Ti děkuji!
Ptala...Petro, aha, tak pokud je to čerstvé, tak ji chápu, že je vyděšená a pokud má tendenci k vyhýbavému chování - vyhýbá se situacím, z nichž má strach, pak pozor - ať se to nerozjede do agorafobie - ono je to komické pro mě, která s PP a agorafobií žiji přes 30 let, ale každý, kdo to zakouší ze začátku, opravdu prožívá příšerné stavy, nedá se to vysvětlit, dokonce i lékaři, kteří paniky léčí, je neznají z vlastního prožitku. Nevím, jestli chodí někam na terapii, ale myslím, že by měla docela rychle vyhledat dobrého psychologa, nějakou terapii, opravdu, čím déle to nechá, tím míň bude mít sil. Je od tebe moc hezké, že máš o ni takovou starost a pomáháš jí. Máš moji poklonu

Lenko, moc Ti děkuji!
Ptala jsem se jí, jak jí můžu pomoci, ale ona sama neví, sama je z toho tak nešťastná, jak se to u ní objevilo teprve nedávno a náhle, že chudák nemá ponětí co s tím v ten okamžik a je vystrašená. Proto se tady tak ptám, abych zjistila, jestli je možné jí nějak pomoci, chtěla jsem to slyšet od těch "postižených" protože mají zkušenost. Ano, chodí a mává rukama..a to i v době, kdy ataku nemá. Mám z ní pocit, jakoby se bála, že to přijde..prostě pořád chodí..já se snažím se chovat co nejvíc přirozeně když je jí zle, aby necítila strach ze mě, uf, ale fakt mi to rve srdce.Ptát se jí nebudu tedy radši..a myslela jsem si, že je fajn pro toho druhého, když na něj někdo mluví, aby se tolik nesoustředila na sebe, hrozně se začne pozorovat, drží si srdce, pozoruje ruce atd..a to podle mě není dobré...a vyhýbá se situacím, kdy se jí to stalo. Nechce se třeba dívat na seriál u kterého ji to přepadlo..
kéž jí prášky brzy zaberou..

Hm a ty ,,nám" tak zrovna k tomu pomůžou :D
Bylo mi líp, ale po těch dvouch měsící, ale jen jsem se uklidnila a ,,vidění" bylo lepší, nic víc.. taky když to beru zpětně to nechápu.. No nic, hlavně, že jsem začla brát další a už se to nějak ,,dořeší".. Díky moc :)

Jo, právě o tom ta diskuse...z tebe teda Silvo čiší zlost a nenávist,ty jsi ale strašně zlá ženská.

To je zvláštní..a nikde...Petro, stavy, které popisuješ, ukazují opravdu na panický záchvat nebo spíše vysokou úzkost. Při opravdové panice, těžké, může být až dezorientovaná, nemusí tě vnímat - příznaků je mnoho. Souhlasím s tím, že mně osobně pomohlo, když mě nikdo neuklidňoval a hlavně nenutil lehnout. Přítelkyně to bude mít asi podobné, pokud chce chodit, má potřebu tu úzkost "rozchodit", to znamená má tenzi a je typ, který reaguje zvýšenou potřebou pohybu. Měla jsem kamarádku, ta při panické atace naopak chodit úplně přestala, tzv.jí "odešly nohy", musela jsem ji tahat a chtěla naopak s někým být, ale málokdo v té chvíli mluví, naopak postižený má pocit, že musí ještě uklidňovat ty vystrašené kolem sebe a to násobí jeho úzkost.... Nejlepší by bylo, kdyby ses jí zeptala, co máš dělat, ona svoje pocity zná nejlépe. Je moc fajn, že ses zeptala, třeba to pomůže těm postiženým postižených ..)))) Mě nikdy nenapadlo, tedy zpočátku, když mě přepadaly paniky, že to může okolí děsit. Takže vždycky zachovat klid, být po ruce, ale neplašit ani sebe ani ji a hlavně se na to, jak se chovat, ptát ve chvíli, kdy je v pohodě. Držím palečky a přeji uzdravení.

myslela jsem, že je takhle...Jo, právě o tom ta diskuse bývala. Potom ji začali bombardovat různá paka, tak se na to všichni vykašlali. Nedokázali táhnout za jeden provaz a sráče ignorovat.
To jen na vysvětlení.

Verčo, nic na tom vysvětlování není těžkého.Prostě řekni doktorce, že máš to"snové vnímání" a psychiatr, jen trochu na úrovni, by měl vědět, o co jde. No a potom řekni, o těch svých panikách v autobusech atd. a různých jiných tělesných potížích, co s tebou mávají.Cipralex nebo Ciprolax:-))ber dál a bude to dobré.
Taky nechápu, proč ti vysadila doktorka , před lety,tak brzy AD((((To je velká chyba,pak se to rychle vrací.
Tak ti držím palce a nedumej o tom, jestli je to syndrom DP a DR a k tomu Panika, či naopak:-))Je to jedno s druhým a vše by to prý měly být nervy.

Lucipero ahoj!!:-))Odpadl mě te´d pacoš, tak nehlížím.Jdu do Kauflandu a večer se ozvu.

myslela jsem, že je takhle diskuze o řešení+pomáhání+zkušenosti ? Asi ne ?

no jasně...honem honem,všichni magoři světa se sem zase rychle seběhněte aby náhodou tahle diskuze nezačala probíhat normálně!!!!!
ahoooj Silvušo...

la..la..la ? Nechápu tvojí reakci, jsi už asi z depky venku, když nemůžeš normálně reágovat !! Silva: v 15-cti jsem brala jen dva měsíce prášky od tý doby uteklo 6 let a to jsem nic nebrala, až ted cca 14 dní beru ciprolax + neurol (na potíže) takže si myslíš (vůbec tomu už nerozumím), že je to panická porucha + dr a dp ? Nebo je to ten syndrom DR a DP jako ,,hlavní" porucha + k tomu doprovázeny panický poruchy ? Doktorku jsem změnila, jdu tam za týden a pokusim se jí to znovu vysvětlit, těžko to vysvětlit

No vidíš a už zase musíš...Nikdo nic takového uňeuvádí,nerejpu a potrefený??...potrefené tady bývalo ppp a spol:-0

No vidíš a už zase musíš rejpat,proč to tam píšeš.Ty seš tím nějako potrefená,že?Už tady nikdo nic takového uńeuvádí,ale ty zase jo.No....

Verčo, doufám, že jsi změnila doktorku, protože když ti nedokázala říct, že máš DR a DP, tak stála za prd.
Jak to tak popisuješ ,tak je to jasná DP,DR,panická porucha, úzkostná porucha,semo támo depka, somatoformní vegetativní dystonie a s tím vším spojené fóbie)))))
Teď ,ze začátku užívání Zoloftu, se ti to zhoršilo, protože si tělo musí zvyknout na nový lék a vedlejší účinky.Na to máš ten Rivotril/:-)))))Lazare měkké i!!/ ,aby to bylo snesitelnější. Tak za 6 neděl by se to mělo zlepšovat a postupně ten Rivotril vysadíš,nebudeš mít potřebu ho brát. Ale pokud si ho brát budeš muset,tak je dávka Zoloftu pro tebe nízká a je potřeba se s doktorkou poradit o navýšení. Jinak budeš pořád taková ani ryba ,ani rak a budeš muset pořád k tomu užívat Rivotril, což není ono.
Je to hrozné žít s tímto už od tak útlého věku. Kdybych byla na tvém místě, pokusila bych se sehnat reference na opravdu kvalitní psycholožku a vydupala bych si intenzivní psychoterapii.Snažila bych se řešit příčiny a odstraňovat je.
No jó,vono se to řekne,že?

Zdravím všechny bývalé "účastníky zájezdu".Je mě dost dobře/zatím((/ Ale stejně škoda naši staré diskuse. No co naděláme, lidi jsou dobytek((((

Tak se mějte,zdraví vás vulgární,chlubivý Trabant))))

To je zvláštní..a nikde jsem se o tom nedočetla jak se zachovat jako partner nebo rodič apod. v takové situaci. Já naprosto věřím, že je to hrozné trápení ale i ten druhý má strach, hlavně zpočátku nemoci, kdy neví jak co probíhá a tak..chudák se plazila po zemi vystrašená jako blázen a já nevěděla jestli volat sanitku nebo co..kéž brzy dojde na to co jí zabírá a pomáhá. Nebudu se asi radši tedy do toho moc míchat, pokud říkáte že to tím můžu jen zhoršovat..

Ahoj, tak se k vám přidám :) Trpím tim,ale nevím přesně čím.. V 15-cti mi to začlo, ataky,nic mě nebavilo,plačtivost,výbušnost,unavenost,podrážděnost,žádný nálady.. a hlavně se mi změnil svět, vnímám ho jako ve snu - nehmotné,nereálné občas i zrnité vidění, když je mi hůř a cejtim, že moje tělo neni moje tělo, nebo já nejsem já.. čas mi strašně rychle utíká, beru den jako den, kdyby se to furt opakovalo.. V 15-cti jsem dostala rivotril a zoloft (rivotril trochu zabral na snové vidění),ale doktorka nepochopila co tim myslim) po 2 měsících mi bylo líp a léčbu doktorka ukončila.. postupem času se mi to zase vracelo víc a víc.. a až ted je mi 21let jsem se rozhodla s tim něco dělat (bylo to těžký nekomu to říct a furt jsem si to nepřipouštěla) min. týden jsem byla u doktorky napsala mi cipralex 10mg, neurol 0,25 při potížích (vemu si ho, když mám svírání na hrudi,nemůžu dýchat,klepu se,je mi na zvracení,bledost,zimnice) prostě asi začínající ataky.. Atak jsem za tich 6 let měla málo cca 15x.. Přichází to na mě někdy z ,,žádnýho důvodu", ale hlavně mám paniku v autobuse, metro,výtahy,letadlo, davy, atd... Ted za tich 14 dní co beru prášky mi spíš přijde, že mám víc náběhů na ataky, než když jsem je vůbec nebrala.. Nejvíc mi vadí, to vidění, je to dereal. a deperson. to vidění mám nonstop jen, když je opitá, tak mám normální vidění.. jinak furt a pocituju i to moje tělo-netělo. Doufám, že to patří k nějaký tý pani.pořuše a né nějakej ten syndrom nebo co jsem se to dočetla :-O ... Jak je Vám ? Nejsem v tom sama ? Díky za odpověď :)

Petro, na každého při...No jó Eviku, je to tak:-)))Nejvíc mě dokázala vytočit moje máti, když začala kolem mě lítat.Později jsem už ataky před všemy tajila, jen jsem letěla dát si studenou sprchu a pak Neurol. Fůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůj,hnusné časy.

Děkuji za názory a za vaše zkusšenosti!
Ono jí to teprve nedávno začalo, takže zkušenosti zatím žádné nemá, je to teprve necelé dva týdny...xanax má, ale až při poslední atace nás napadlo, že si kousek vezme a docela to pomohlo.Pak byla unavená a usnula..no jo..snad brzy zabera ta AD. Moc vám všem děkuju, opravdu.

Petro, na každého při atace působí něco jiného. Mě třeba vůbec nepomohlo dýchání do břicha. Snad nejlepší je nějaká činnost, která odvede pozornost od sebepozorování. Jde to těžko, ale třeba počítání, násobení, v obchodě ve frontě sčítání věcí co má před tebou kupující v košíku, nebo na pásu u pokladny. To zabíralo na mě. A než zaberou antidepresiva, tak jedný stoprocentí je neurol, xanax, lexaurin. Tyhle léky nosí snad všichni panikáři u sebe. A jak píše Luka, na mě taky uklidňování někoho blízkého působilo právě opačně. Když nad tím tak přemýšlím zpětně (dnes u ataky nemám tak silné, ani tak často) tak doma studená sprcha, zalehnout potom někam do tepla a neurol. Když to přišlo večer, tak prášek na spaní. Přez den jít okamžitě něco dělat, vařit, péct, cokoliv. Ale každý to má jinak, to musí vypozorovat na sobě. Hlavně se neptat, jestli je dotyčnému už líp, jestli to přešlo.

Fakt jo? jejda, tak to fakt dík za informaci! To jsem netušila! Opravdu moc díky, když to nezažívám, tak netuším co druhý potřebuje..je pro mě důležité tohle vědět..

Nejhorší je,když máte ataku a někdo vás uklidňuje.To se rozjede ještě víc,nejlepší je aby byl dotyčný v klidu a sám pokud možno v pokoji,alespoň na mě to takhle působí.Vímže je někdo za dveřmi,ale jsem sama.
Každý to máme jinak.