Kvalita pitné vody přímé spotřeby
Na přímý dotaz u Vaší vodárenské společnosti budete nepochybně ubezpečeni, že ano, že Vaše voda vyhovuje současnému platnému závaznému standardu. Odkud se tedy berou čísla z oficiálních statistik o špatné kvalitě pitné vody? A jaká bude nepřikrášlená skutečnost po převzetí přísnějšího předpisu EU?
Lidové noviny (26. 11. 1999, str. 17) zveřejnily zprávu, že bude nutno vynaložit 100 - 120 miliard Kč na to, aby se české vodárny dostaly na technologickou úroveň obvyklou v EU. A že cílová cena vodného + stočného je odhadována na více než 140 Kč za m3. Že by další novinářská kachna nesvědomitých novinářů honících se za senzacemi?
Lze ale z vypouštění novinářských kachen podezírat vodárenské odborníky publikující v odborném vodárenském tisku? Autor z MZ ČR (časopis SOVAK č. 2/00) referuje o nutnosti znovuvzkříšení výzkumné a vývojové základny vodovodů a kanalizací, rozprášené počátkem devadesátých let.... "jestliže nechceme být jen odbytištěm technologií a výrobků pro zahraniční firmy."
Jiní vodárenští odborníci naléhavě upozorňují na často nevyhovující kvalitu pitné vody na zdrojích a především na vodárenských sítích. Podle nich bylo v roce 1998 trvale, či občasně nacházeno na sítích překračování kvalitativních limitů normy pro pitnou vodu na značném počtu vodárenských lokalit: u obsahu železa na 68 %, koliformních bakterií na 56 %, pH na 20 %, obsahu dusitanů na 15 %, CHSK - Mn na 13 % lokalit atd... (SOVAK č. 3/00).
Pro splachování WC jsou tyto aktuální údaje nezajímavé. Pro lidskou potřebu oněch necelých 2 % pitné vody přímé spotřeby jsou tyto údaje zarážející. Žádná ze statistik přitom neudává věrohodné údaje o pachových a chuťových vlastnostech vodovodní vody. Určení pachu a chutí je požadováno v čl. 27 a 32 normy pro pitnou vodu. Až na výjimky se ale předepsaným - ani jiným - způsobem v kontrolních laboratořích neprovádí. Přitom právě smyslové hodnocení kvality vody je pro zákazníka rozhodující. Pachem či chutí se navíc prozrazují některé kontaminanty vážně ohrožující lidské zdraví.
Přesvědčení či tušení o nedokonalé kvalitě pitné vody z veřejných vodárenských sítí a ze studní přivádí stále více spotřebitelů k přechodu na požívání pitné vody, upravené v domácnostech vodními filtry nebo na balenou vodu.
Rady k zapamatování:
? rada první:
Přechod na filtrovanou nebo na balenou vodu má smysl pouze tehdy, jestliže takto bude pořizována všechna (alespoň skoro všechna) voda, ze které připravujete nápoje a jídlo.
? rada druhá:
Naučte se rozlišovat dobré vodní filtry a dobré balené vody od špatných.
? rada třetí:
Soustavné nahrazování pitné vody minerálkami nebo naopak vodou, upravovanou tzv. reversní osmózou či vodou destilovanou, povede k poruchám Vašeho zdraví. V prvém případě pro nadměrný příjem minerálních solí, v druhém případě pro jejich naprostou absenci.
Autor: Ing. Václav Michek
Autor je vodárenský technolog, zakládající člen Československé asociace vodárenských expertů a pracuje ve firmě Aqua Aurea.
Komentáře
chlor volný - 0,1 mg/l
dusičnany -15,0 mg/l
dusitan - 0 mg/l
tvrdost - 0,7 mmol
železo - 0,05 mg/l
konduktivita -18,0 mS/m
reakce vody - 7,2 Ph
chloridy -14,18 mg/l
hlavně pokud jde o tvrdost vody, která je hodně pod limitem, díky magnetickému filtru, který nám sice šetří domácí spotřebiče, ale jestli to tím pádem neodnášejí naše cévy.
děkuji za odpověď, radi bychom úplně odstranili nákup vody balené.
Radka Marečková
Pro Taffey: Můžete se jít s klidným svědomím zastřelit. Nebo si prostudujte ČSN pro pitnou vodu a zjistěte, které látky jsou karcinogeny a kolik jich norma připouští. K tomu vám doplním větu stařečka pagáče: "Hochu v životě to máš tak: Troška ke trošce a ožereš se i z koštování!" A co myslíte? Může toto platit i o příměsích v pitné vodě? Byť jsou ve stopovém množství?
- Odpovědět
Pošli odkaz