Reklama

Panická porucha

Dodien (Po, 16. 9. 2013 - 17:09)

Taky se podělím se svou zkušeností, trpím Tetanií a panickými atakami, vždy když je mnoho negativních lidí, hluk, křik, stres chápu všechny co je to za peklo. Když jsem mezi lidmi zvoní mi v uších a vnímám je jako nějáké bytosti, které mluví cizím jazykem, časté třesy a omdlévání, ztrácím se a mám vnímání jako bych byla mimo tento svět /asi už je to taková obrana těla znecitlivět se a neposlouchát okolí/:-) Lékař mi předepsal Neurol, Lexaurin, hořčík, vápnik. Bohužel nic nepomáhá. Vysadila jsem psychofarmaka a užívám bylinné čaje, sedím radši doma ať nemusím mezi lidi:-) Pro někoho to může být zvláštní, ale uklidňuje mě terapie s andělskými kartami, vždy je tam pozitivní odpověď a to je pohlazení.:-) Držím Vám všem zlatíčka palečky a hlavně z hluboka dýchat.

Lenka (Po, 16. 9. 2013 - 09:09)

Ahoj tak se podělím o své zkušenosti s panikou. Poprvé mi to začalo na střední škole, pro představu je mi 23. Tolik mi to obtěžovalo život,že jsem šla k psychologovi a i k psychiatrovi. U psycholožky nic z toho mi nepomohlo. Dostala jsem antidepresiva pak to bylo v pořádku. Dostala jsem Lexaurin. Po nějaké době to vymizelo. No a ted mám 10 měsíční holčičku a už je to půl roku co se to vrátilo a ve velkém. Obtěžuje mi to život a pořád musím být mezi lidma, protože ten strach je něco šíleného. Ty stavy jsou pro mě jako když fakt je to moje poslední nadechnutí. Ale říkám si pořád,když to přijde snažím se vydýchat a popřípadě vezmu neurol. Jsem ráda,že jsem narazila na tuto diskuzi,protože manžel už si myslí,že jsem na hlavu i když tohle člověk,který to nikdy nezažil to nemůže pochopit. Nejhorší je,že možná i kvůli tomu půjdeme od sebe, protože jsem přestala chodit tam kde se mi právě ty stavy stávaly. Je to omezující a tak se chystám opět k dr.

Peugeot (Čt, 29. 8. 2013 - 21:08)

Kofein,nevyvolává ataky u...NAOPAK!!!Pozor,kofein jako i jiné stimulanty(chinin apod) způsobují zvýšení krevního tlaku,tepove frekvence a telo samozřejmě reaguje zvýšenou potřebou kyslíku a tudíž zvýšenému dýchání,k hyperventilaci.Tyto tři aspekty spouštějí panickou ataku.Záleží na psychickém rozpoložení jedince,ovšem tyto aspekty uvedou telo do stavu zvýšené podrazdenosti,citlivosti a tudíž i k náchylnosti k panickym atakam.Takže pozor!Kofein ani jiné stimulanty nepoužívat!Nemusím mluvit o MDMA,XTC,pervitin apod...Držte se..:-)

kulhavkaslintav (Pá, 23. 8. 2013 - 12:08)

Zuzka,ja som už žena v...zdravím :)
Zkusím Ti poradit, jak na to. PP vzniká z příčiny stresování se- že nestíháme, že si o nás někdo něco myslí, samozřejmě, že kriticky atp. Tyto dezinformace se zapíší do našeho podvědomí a je to průšvih.Stačí se zamyslet, kdy se PP začala pomaličku projevovat a srovnat si to s životními událostmi a vida, je to tam. Když k tomu připočítáme i negativní myšlení, jsme doma. Ale zpět k dotazu, co dělat, když má kamarádka panickou poruchu? Jestliže nemůže dýchat, zastavte spolu a dýchejte. Hodně pomáhá ujištění, že ji máš ráda- PP totiž vzniká z pocitu nedostatku lásky. Pokaždé, když s ní budeš, řekni ji, čeho si na ni vážíš, čím je úžasná a dokonalá, byť tomu zezačátku třeba- právě kvůli nízkému sebevědomí- nebude věřit, ale časem si to sama uvědomí. Mě osobně pomohla kniha Miluj svůj život od Louise L. Hay. Je to knížka, která se čte POMALU a o které SE PŘEMÝŠLÍ. Výborná je taky meditace, kdy je nám mnohokrát umožněno mluvit sám se svým druhým já. Je to skvělé. V případě psychického bloku z aut, je to taky ovlivněno zkušeností z dětství, tak to je dobré najít psychologa, ale takovému, který si získá naši důvěru. Je to dlouhá cesta, ale dá se tím projít i bez prášků :)

dagmar (Po, 12. 8. 2013 - 23:08)

Ahoj můžete mi někdo ze zkušenosta poradit co mám dělat??? 3 roky beru ypralex 1,5 tablety denně.. poslední snad pul rok když se rozčílím se mi udělá zle slabo, někdy ale zřídka přijde malý atak strach všichni co se s PP lečí ví co tak je..a to beru AD nevím proč.. mám strašný strach jed z hranice..potřebuju jed na čas na slovensko bojím se.. bojím se bezmci že to nezvládnu že se mi paniká vrátí..aji v obchodě plném lidí se mi občas dělá slabo.skra ale proč proč se bojím když mám leky..bojím se jed na hory na výlet do lesa protže se mi honí co když e mi něco stane..prosím poradte mi co mám dělat děkuji

dagmar (Po, 12. 8. 2013 - 23:08)

Ahoj můžete mi někdo ze zkušenosta poradit co mám dělat??? 3 roky beru ypralex 1,5 tablety denně.. poslední snad pul rok když se rozčílím se mi udělá zle slabo, někdy ale zřídka přijde malý atak strach všichni co se s PP lečí ví co tak je..a to beru AD nevím proč.. mám strašný strach jed z hranice..potřebuju jed na čas na slovensko bojím se.. bojím se bezmci že to nezvládnu že se mi paniká vrátí..aji v obchodě plném lidí se mi občas dělá slabo.skra ale proč proč se bojím když mám leky..bojím se jed na hory na výlet do lesa protže se mi honí co když e mi něco stane..prosím poradte mi co mám dělat děkuji

Miloš (Pá, 9. 8. 2013 - 13:08)

Já vlastně nevím,co mě...jinak jsem brával Citalon 20mg a Lexaurin 3mg.Lexaurin jsem potom omezil a Citalon jsem využíval do úplného ukončení.

Miloš (Pá, 9. 8. 2013 - 13:08)

a co tě vlastně vyléčilo?Já vlastně nevím,co mě vyléčilo.14 let jsem se s tím potýkal,někdy už se mě ani žít nechtělo a prostě to všechno deznělo.Nedovedu si to prostě vysvětlit.Jsem na tom jako pře započetím PP a Agorafobie.Nedovedu ti říc co si o tom mám myslet.Jsem šťastný,že je to pryč.

kajahavel@gmail (Pá, 9. 8. 2013 - 08:08)

Je mi 53 let, od mládí trpím periodickou endogení depresí. Nyní beru denně 225 mg. Venlafaxinu (olwrxia) avečer 45mg. mirtazapinu. Před nedávnem jsem začal mít problémy s bušením na hrudníku spojené s motáním hlavy a neschopností pohybu. Jso to náhlé a krátké stavy dostavující se př sebemenším vzrušení. Nevím co s tím. Kája

Miloši (Čt, 8. 8. 2013 - 22:08)

já jsem začal vysazovat...a co tě vlastně vyléčilo?

Miloš (Čt, 8. 8. 2013 - 20:08)

Miloši to máš dobré já...já jsem začal vysazovat sám a to z toho důvodu,že jsem už začal chodit do obchodů a jiných zařízení,kde je hodně lidí a nic mě to nedělalo.Tak jsem si řekl,že nebudu zbytečně jíst prášky.Začal jsem prvně půlkou dva měsíce potom měsíc čtvrtkou a dalšéí měsíc ob den čtvrtkou a nakonec už jsem nic neměl,tak jsem skončil.U psychouše jsem nebyl,protože by mě zase třeba přemlouval a já už chci žít normálně,14 let to nebyl život,ale neustálý strach a vlastně ani nevím z čeho,bušení srdce,zvýšený tep.někdy jsem si myslel,že jsem jel Velkou Pardubickou jak jsem tepal.No to bylo hrozné,už to nechci.Doma jsem byl strašně rád,když jsem sám,ale přišly dcery s rodinami a já už věděl,že mě bude zle.Nikomu jsem nic kromě manželky neříkal.Děti nic nevěděly,ale to přetvařování to bylo ještě horší než panika.Když jedu autem a dívám se na krajinu,tak si vždycky říkám,to je krásné být na světě a bez zdravotních problémů,stačí ty sociální.Tak se opatrujte a držte se!!!!!!

Terka (Po, 5. 8. 2013 - 12:08)

Alčo,já jsem začal chodit...Ahoj Miloši jak si zvládal ty stavy??

karolin (Pá, 2. 8. 2013 - 19:08)

Ahoj holky neznate nejakeho fajn psychiatra?dekuji moc kaja

Lada (Čt, 1. 8. 2013 - 08:08)

Miloši to máš dobré já užívám cipralex a nicjen tak na půl a když si vysazoval tajk měl si nějaké stavy napiš mi na email prosím a ostatní můžete také děkuji

Lada (Čt, 1. 8. 2013 - 08:08)

mám tyto problémy také a je to hrůza.Ty rána jsou kritická mám panickou hrůzu z toho,že budu mít průjem trpím dráždivým tračníkem a bojím se i chodit na záchod sice je to hloupost,ale bohužel došlo to,aaž sem,trpíi i špatná štítná žláza,prý mám úzkostnou poruchu

Lada (Čt, 1. 8. 2013 - 08:08)

Kdo by se chtěl se mnou podělit může mi napsat na email tady je [email protected]

Miloš (Pá, 19. 7. 2013 - 19:07)

Alčo,já jsem začal chodit do obchodů a vždycky jsem si říkal že neodejdu i kdybych měl padnout,ale dost se to dařilo i když mě bušilo srdce a poléval mě pocit šílenství,ale často jsem to ustál.Pomohl mě myslím si ten Citalo,mě po něm bylo vždycky dobře a tak jsem to právě začal zkoušet v těch obchodech,poště a no prostě všude,kde je shluk lidí.Dříve,když mě manželka řekla,že půjdeme do supermarketu,to mě brala přímo panika,protože jsem si představoval,že se tam válím někde po zemi a lidi říkají,že jsem ožralý.Dneska už jedu a ani mě to nějak nerozrušuje.Nevím,prostě jednoho dne to přestalo,nevím.Jsem strašně šťastný,protože už můžu s rodinou kamkoliv s nemusím říkat,že mě není dobře.Změnil se mě života strašně to všem přeju.Je to úžasný zase chodit mezi lidima.Když jsem vysazoval,tak v té době jsem se začal sám pouštět na trasy.Takže děvčátka,moc,moc vám všem i klukům držím palce a zkoušejte.Je to opravdu zázrak,já mysle,že už jsem nadosmrti odepsaný.Zdraví Miloš.

Alča (Pá, 19. 7. 2013 - 17:07)

Měl jsem PP a náznak...Njn- tak to jsi měl kliku,protože mám podobné stavy jak uvádíš,ale nevím jak jsem k nim přišla..

Nevím jak se to stalo a všechno je pryč,ale když si vzpomenu,že jsem lezl do vany a rychle z ní zase vyletěl ven se strachem,že omdlím.To byly hrozné časy..

Tak to Ti docela závidím,já do vany stále nemohu a to jsem se tak ráda koupala,stěží dám sprchu škoda jen,že nevíš co Ti pomohlo ??? :-((

Miloš (Čt, 18. 7. 2013 - 21:07)

Měl jsem PP a náznak agorafobie 14 let,to jistě každý ví co to obnáší,prvně to bylo plíživé,někdy v obchodě jsem nakupoval a udělalo se mě nevolno-strach nevím z čeho a já musel ven.Tam jsem se uklidnil a odešel domů,po čase to bylo stále silnější a silnější,to už jsemse bál vylezt z domu.Taky jsem byl u psychiatra a tam jsem dostal Citalon,užíval jsem ho 5 let a dneska jsem už půl roku bez prášků,bez paniky,bez strachu a je mě dobře.Nevím jak se to stalo a všechno je pryč,ale když si vzpomenu,že jsem lezl do vany a rychle z ní zase vyletěl ven se strachem,že omdlím.To byly hrozné časy.Moc vám všem držím palce,aby jste se těch neduhů zbravily.Já si myslím,že je to jen a jen nervového původu.Jsem už důchodce a teď už nemám žádný stres v práci a je mě dobře.

Anna (Čt, 18. 7. 2013 - 07:07)

Chtěla bych se zeptat...já se léčim 10 let ted jsem těhotná prošla jsem si odvykací kurou na benzodiazepany a je to bez prášku těžší ale je to na druhou stranu takové klidnější nemusím všude tahat prášky doporučuju knížku jak překonat panické ataky a nebo knížku od Praška , také mi pomohl výborný psychiatr snažím se nevyhýbat situacím kterých se bojím sice při nich občas šílím ale vždy přejdou a já pomalu vidím že to vždy přejde a nic se nestane je to na dlouho a těžký ale myslím že je to cesta ven z bludného kruhu. držím pěstičky

Reklama

Přidat komentář