Sebevražda

Běžte už s tou vírou někam .... Stačí kolik tady na doktorce čeká lapačů aby oblbovali ovečky pro jejich víru (církev)

Pokud verim v Boha a jeho...A co tu asi psala???????Ty slepá víro,umíš číst??????

a bylo to právě to...pokud jí někdo trpí,musí začít něco dělat,Bohu-libého,pardon,ale některý druh deprese je nuda,jak tu píše paní....začala se věnovat pěkným věcem a jistě to ve stresu,nebylo nic jednoduchého,při bolestech a v nemoci...smekám!

Jste prostě zasušení, intoxikovaní a kyselí, přečtěte si knihy, které napsal např. dr. Batmanghelidj

Pokud verim v Boha a jeho pomoc neznamená to ,že budu pouze čekat .Víra umožní zklidnit mysl a ev.paniku a tim přimět mysl hledat reseni.V opačném případe jde o slepou viru

Kdo se chce společně zabít?Já 11ti letá Míša.Kde bydlíš?

a bylo to právě to dobro,které mi pomohlo jít dál,uklidnila jsem stres a vrhla se na uzdravování,nejdřív duše,potom těla,začala jsem šít medvídky a potom jsem je dávala do nemocnic dětem na hraní do čekárny,dnes už to nejsou jen medvědi,akce střídá akci,nemám čas myslet na rakovinu,mám tolik práce,kterou musím udělat a vy všichni také,tak utřete slzu a běžte do ulic....

Někdo to má přes Boha jiný přes něco jiného,hlavní je,že se se životem člověk popere,ne že to vzdá,vzdát to,není žádný problém,ale zabojovat,to chce odvahu,nikde není napsáno,že to tady na zemi má být jednoduché,ne?

cituji ze své knihy,kterou...Bůh tě z žádný postele nevytáhl .... vytáhla tě spíš tvoje vůle, chtění, nadšení.

Nechápu proč musí někteří vše vztahovat na Boha.

Ano ,rozumím ti.Take jsem tak sedel na vozíku a čekal a vůbec nebylo zpocatku jistě zda budu ještě někdy chodit.Proc ? Pomsta ,zavist ,špion. .souhra náhod ,dodnes nevím. .

cituji ze své knihy,kterou...kdyz se nekdo zvas bude citit mxzerne a nebude si vedet rady rad pomohu a odpovim vsem na cokoli co je trapi piste otazky na [email protected]

cituji ze své knihy,kterou jsem začala ve své nemoci psát:dnešní ráno bylo horší,než všechny ostatní,přes to mne doslova Bůh vytáhl z postele a donutil mne projít se po chodbě nemocnice u východu stál vozík,ve kterém seděl chlapec,který neměl nohy,seděl tam a čekal,až si ho sestřička převezme,když jsem se mu podívala do tmavě modrých očí,začala jsem přemýšlet o tom,že mám jen rakovinu----jen rakovinu...

lidí,kteří prožívají stav úzkosti si myslí,že ta jejich bolest je ta největší a nejkrutější a nejbolestivější,každý máme svého kostlivce zavřeného ve skříni,každý během dne prožíváme radosti i stres a starosti i ti ,o kterých si myslíme ,že žádné starosti nemají,to neexistuje,tahle společnost nedovoluje člověku plakat a ukázat nějakou slabost,proto často býváme uzavřeni do sebe,což je špatné,když jsem bojovala s rakovinou,pořídila jsem si psa a začala se věnovat výcviku,začala jsem chodit ven a povídala si doslova s každým na ulici,začala jsem se usmívat na všechny,nikdo za to přeci nemohl,že jsem onemocněla,začala jsem studovat zdravá jídla,začala jsem psát knihu,začala jsem malovat...začala jsem jsem řešit tu bolest a smutek v mém nitru,tu strašnou bolest,co budou dělat moje děti když.....potom jsem šla na operaci,teď jsem už ze všeho venku,nevím na jak dlouho,ale nesnažím se myslet na smrt,ale na život,věřte v život,jsou v něm kruté chvilky,ale je i pro co žít,jsme na tom všichni stejně a na onen svět musíme všichni,tak nepospíchejme...

To co jsem prožil už bych znovu neprezil.

V poslední době jsem dospěl k závěru ,že je dobře poznat zpusob ,jak sám sebe co nejrychleji zabít.

Chlapče, tak to jsi případ pro psychiatrickou léčebnu! Kolikpak je ti let? Nejspíš trpíš těžkou depresí , se sebevražednými sklony! Chlapče, važ si života, a nauč se vnímat tu krásu kolem sebe! Najdi si nějaké záliby! A nemysli na hlouposti!

Nad sebevraždou taky často uvažuji, není to ani kvůli něakým problémům, spíš mě život prostě nudí a nebaví, mám povit že neumím mít rád nebo k někomu něco cítit, prej něaká malá emoční inteligence či co, rodiče už mě dokopali i k chození k psycholožce... Ale osobně si stále myslím že ikdyž mi všichni říkají co všechno je na tom světě krásný tak že to není pro mě

Dobry den, doteraz som zila stastny zivot. Avsak mala som uraz u kadernicky. Spalila mi kozu na hlave. Boli ma to viac ako rok. Lieky od bolesti na to nie su. Prichadzam postupne o vlasy. Je to velka zataz na mna. Uz chapem ludi ktori nevladzu zit a radsej by tu neboli. Kym sa mi to nestalo tak som si taku situaciu nevedela ani predstavit. Teraz uz viem ake to je chciet radsej nebyt.

Samozřejmě, každej jsme expert na život :-) A každej ho máme nastaven trošku různě.

Mě se hrozně líbí,jak na toto téma umí každý hned poradit........je to tu samej expert na život