Vtíravé myšlenky ublížit vlastním dětem

hanko plne s tebou souhlasim,mohu se optat co beres za leky?

mam podobny problem, vtierave myslienky, tieto hnusne myslienky dokazu ovplyvnit naladu a preto sa dostavame do depresie, ved ako sa moze citit clovek dobre ked ho x krat denne napadne vtierava myslienka ublizit??zacala som chodit psychologičke, je mozne ako spomenula Martina ze mame niekde nejaky blok alebo nejaky zly psychicky navyk ktory to vyvolava. Trochu mi pomohlo aj precitat si knihy ,,jak zit s neurozou od Kratochvila,, a OCD a jak se ji branit od Praška. Ale ten koren toho problemu clovek musi najst sam alebo za pomoci psychologa, niekoho kto mu pomoze. V detstve som zila v neustalom napeti a prezila som par traumatizujucich zazitkov. Myslim ze na tuto potvoru pomahaju najlepsie lieky v kombinacii s psychoterapiou. Drzim vsetkym palce !!!!

já mívala problémy s chorobným strachem, měla jsem strach vyjít mezi lidi a hodně mi pomohl léčitel (zároveň známý mých rodičů) který mě uvedl do úplného uvolněné těla pomocé relaxace a pak nevím jak mi vyvolal podvědomí.. a samozřejmě že první vylítne myšlenka která v podvědomí zabírá nejvíc místa, ta, který takové poruchy může způsobovat... a může to být úplná hloupost.. u mě to bylo když mě mamka nechala jen poprvé samotnou autobusem když jsem byla malý na nenáviděnou angličtinu... u jiné paní to bylo že jí chytli jako malou v potravinách že něco ukradla i když nic neukradla... tím jsme narazili na blok... měla jsem se zamyslet nad tím kdo za to mohl a odpustit mu.. a když jsem se probrala byla jsem ubrečená a s lehčím pocitem na hrudi, spadla ze mě úzkost ... ten mj známý cizí lidi nebere ale myslím že tohle je metoda kterou dělají i jiní, zkusila bych po tom pátrat, možná máte blok

Podle lékaře trpím obsedantně...uplne Vas chapu ja prozivam neco podobneho strasne se za to stydim ale nevim jak se zlepsit jsem na deti vztekla a hodne na ne kricim jsem z toho velice zoufala

ja mela vtirave myslenky co se tyce te nakazy hlavne teda hiv ze se nekde o neco pichnu a strach ze se nesmim dotknout doma rucniku bo tak nakazim rodice a jak vubec muzu zit kdyz jsem tak skodliva atd atd atd tim jsem si prochazela roky nejlip mi bylo kdyz jsem vecer ulehla do postele sverila se mamce rekla ji na co nema sahat no proste des! ted je mi 22 snad se mi to nevrati jak budu mit deti i kdyz fevarin to jisti pomohl mi a uz nejak kolem 7 let mam klid...prozatim ale po take dobe si rikam ze se to v takove mire nevrati a pokud tak pri prvnich priznacich letim k doktorovi pro fevarin ale deti si tez preji moc a vim jak je to tezke ,pani nemuzete myslet na veci typu:co kdyz mi rupne v bedne a ublizim jim,vim ze to nechcete udelat ale mate strach z toho "co by kdyby" ja taky nikomu nechtela ublizit ale nebyla jsem si jista tim zda jsem docela pri smyslech

mohu se zeptat,co berete za leky?me byla urcena diagnoza ocd a beru zoloft,zajimalo by me co berou ostatni.

OCD MYSLIENOK.NO ZRAZU...Sida 477...ja som prežila to isté po prvom synovi a ccheme druhé bábo ale tak moc sa bojím že to čo som prežila v tehotenstve sa zopakuje. Ja som už v pohode ale deň čo deň myslím na tie myšlienky. je to ako ke´d si s niekým a zrazu ho stratíš a spomenieš si na neho každý deň tak to mám s myšleinkami. Budem rada ak mi napíšeš na email : [email protected]

Jsem ráda, že v tom nejsem...Co s tím? Jak je vidět z příspěvků, tak léky ten stav jen tlumí a pro nemocné je to i tak "věčný boj". Příčina je tady úplně stejná jako u depresí, ale na tu jsou všechny léky krátké. Musíte pátrat v alternativních vodách a u alternativních psychoterapeutů. Jen tak se můžete zcela a natrvalo vyléčit.

Rozumim tvemu problemu mam...Jsem ráda, že v tom nejsem sama. ta vnitřní úzkost je nesnesitelná. zajímavé je, že mám tyto problémy jen někdy, jindy jsem úplně v pohodě. Co s tím? :-((

Podle lékaře trpím...Rozumim tvemu problemu mam uplne to same. Mama maleho syna teprve tyden a doufala jsem, ze po porodu me mysleny prejdou a hlavne ze je nebudu mit se synme. Kdo to nepoznal nemuze pochopit jako peklo na zemi to je. Nezbyva nez terapie e leky, verim ze to jednou bude lepsi.

Ahoj a co na vaše problémy říkají vaši partneři, mají pochopení?

No ja som vysadzovala pol roka. Ale mala som potom silné úzkosti a otehotnieť som nestihla, ako som písala. Tiež som nechcela v žiadnom prípade ísť do tehotenstva na liekoch, no už som si dosť toho poštudovala na internete, som aj v diskusii na slovenskej stránke s babami, čo majú bábätká a museli brať AD v tehotenstve a bábätká sú zdravé, aj moja lekárka mi hovorila, že by bolo lepšie bez liekov, ale ked´sa nebude dať, tak je lepšie, ak je žena v pohode, ako keby sa mala stresovať celé tehotenstvo. A má už aj pacientky na seroxate, ktoré majú zdravé detičky. Do tej diskusie písala aj jedna Slovenka z Austrálie, ktorá brala lieky tiež celučké tehotenstvo, tam to berú ako normál, ja to samozrejme nechcem brať ako normál, ale keď sa nebude dať, tak deväť mesiacov sa trápiť, tak to je veľmi dlho.

To se divím, že můžeš v tehu leky. Můj lékař chce abych je vysadila než bude druhý. Pak si ještš počkáme at se pročistím od antidepresiv. Male je rok a 5 mesíců tak ještě máme čas max budu na mateřské déle. A stihneme to. Držím palce já chci být čistá bez léků chci kojit a nechci aby maly či malá z toho byly nejak nemocní, že jsem brala léky. Radeji si počkáme než vysadím. Jak dlouho trvá vysazování?

Ďakujem za povzbudenie. Včera som mala z toho skutočne depku, že ako ďalej, dnes som mala o tom rozhovor aj s manželom, takže som sa rozhodla, že do toho idem. Tiež beriem lieky - seroxat polku denne, ale lekárka v tom nevidí problém, že znížime prípadne vysadíme v prvom trimestri a keď bude treba, tak potom nasadíme naspäť. Už som mala aj celkom vysadené, ale nepodarilo sa mi v tom čase otehotnieť a vrátili sa mi úzkosti, už sa ale netýkali strachu, že ublížim malej, ale predsa som musela ísť znova na lieky, tak to nechávame tak, že keď otehotniem, potom to budeme riešiť.

No ja úzkosti momentálne...Mně psycholog řekl proč byste nemohla mít až se uzdravíte mimi a můj psychiatr směřuje k vysazení prášků na mimi beru je už přes rok. A cítím se dobře a ví že s manželem mimi bychom ještě jedno moc rádi. Gynekolog se taky ptal zda plánujeme a ví, že beru prášky jsem řekla až je přestanu brát. Spíš jen dodal že malá je ještě malá, že máme čas.
Tak se nenech odradit :) Hlavní je řeč psychiatra zda si mysli, že to zvládneš.

No ja úzkosti momentálne nemám, ale mám depku z toho, že ma moja psychologička odhovárala od druhého dieťaťa - pričom psychiatrička mi to schvaľuje a podporuje ma v tom... čo teraz?

Ahoj vsem, blizi se svatky a ja se chtela zeptat, jak vam je, pac me to drti docela dost....zase bludny kruh, ze se z toho nedostanu atd...

diky barko, mam stejny nazor...

Milane a ty sem nelez kdyz nevis o co jde!!!!

Lenuli, tak jsem odeslala...tak jsem ti misko napsala