Vtíravé myšlenky ublížit vlastním dětem

Ahoj všichni.
Dlouho jsem...Leni já se hodně zajímám o esoteriku.Jsou minulé životy,bloudící duše,andělé apod.Sama jsem byla na regresi a viděla jsem co se stalo v min.životě.Proto co se mi ted děje beru jako zkoušku.Je mi naprosto jasné že je tu plno lidí kteří nevěří v nic nač si mohou šáhnout.Ale důkazů a literatury je o tomhle bezpočet.

Ahoj všichni.
Dlouho jsem tu nebyla. Přispívám tu do diskuze od 03/2008.
Jen jsem chtěla napsat, že jsem už zdravá.
Vyléčila jsem se původně sama, a to změnou způsobu myšlení... Měla jsem však nadále dlouhodobé psychické potíže různého druhu (jiné druhy obsesí, deprese, panická porucha, sociální fobie).
Nechci vypadat jako blázen, ale budu odvážná a přesto napíšu něco, na co spousta lidí obvykle reaguje negativně. Ikdyby to mělo pomoct jednomu jedinému, stojí to za to.
Odmalička jsem byla katolička. Byla jsem vychovávaná ke křesťanské víře, ale moje víra se houpala neustále v pochybách (možná hlavně proto, že neumím být pouhou ovcí, která běhá za stádem..., ale všechno moooc řeším)... a moje víra byla spíše o rozumovém přesvědčení než o pocitech a "pravé" víře.
V září 2011 jsem však poznala skutečnou živou víru (dále jsem katolička!) a byla jsem uzdravena. Berte to jako moje svědectví.
Nechci diskuzi převést jinam. Jen se chci podělit o hodně zajímavý fakt.
Shlédla jsem totiž zrovna video, kde je mimochodem zmínka o "přivtělených duších".
Nevěřím na minulé životy, každý máme jen jeden život. Ale věřím, že např. sebevrazi nemohou pro svůj předčasně ukončený život ani do pekla a ani do nebe. Bloudí /svou nedožitou část života.../ a stává se dokonce, že se tzv. přivtělí. Vyzní to jako bláznovsvtí a dříve bych tomu nevěřila ani jako "věřící".
Vzpoměla jsem si však, že už tu byly dříve příspěvky o přivtělených duších. Nevím to jistě, nemám bohužel teď čas dohledávat...,ale mám pocit, že to bylo spojeno spíše s ezoterikou. Ta není od Boha, takže s tím bych si rozhodně nezahrávala. Taky myslím to byl důvod, proč jsem nad touto informací tehdy jen mávla rukou a nezkoušela nic.
Ale už jsem byla svědkem zázračných uzdravení mezi křesťany...a tak vím, že to není jen pohádka, ale skutečnost.
Zde je odkaz, hodně dlouhý, ale také hodně zajímavý:
http://player.vimeo.com/video/32708617?autoplay=1
O přivtělených bloudících duších, které způsobují problémy, je tuším někdy před 45 minutou záznamu.
Zatím nemám důvod tomu všemu, co je ve videu řečeno, nevěřit. Ostatně spousta výroků se dá ověřit v Bibli. A moje kamarádka, věrná katolička, chytrá učitelka a velice příjemná a moudrá žena, měla taky tu čest nahlédnout někam, co je pro ostatní jen tajemstvím (za hranice smrti). Tak když to spojím se vším, co vím, nebojím se, že bych šířila nepravdu.
Protože jsem citlivý člověk, upřímně se bojím, že se objeví reakce ohledně toho, že jsem nějaká poblblá fanatička apod. To mě nejspíš bude bolet. Na druhou stranu nechci být kvůli tomu srab a raději napíšu to, co vím. Jestli to někomu pomůže, tak ten člověk to bude vědět, že to je pravda.
Mějte se všichni krááásně, Lenča

Ahojda,mám taky tyto stavy.Byla jsem v poho a teď se to zase vrací.Nejste někdo z Pardubic?

Ahojky holky touto nemocí...Jsem na tom uplně stejně :/ Taky už s toho šílím a je to jako začarovaný kruh. :(

Ahojky Lucko děkuju za příspěvek jak jsi psala ty úzkosti myšlenky, tak to jr úplně přesný. Naštěstí AD zabrali a je mi o dost lépe. Samozřejmě občas mi něco prolítne hlavou, ale dá se to. Už teď se na prcka moc těším, ale jak říkáš až ho uvidím tak si myslím, že ho budu hned milovat už teď ho moc miluju. Když mi bylo hodně zle, tak jsem také tvrdila, že už nechci dítě, ale už teď začínám měnit názor.Ale nevysadila bych AD maximálně do těch prvních třech měsíců to mám odskoušený, že to zvládnu, ale pak bych hned nasadila i kdyby nebyli problémy,protože to čekání než zaberou léky je šílené. Byli to stavy, které už nechci zažít a v těhu to bylo ještě horší.Jen se modlím, aby s námi ještě nezamávalo šestinedelí.

Ivanko jste spokojená v manželství,milujete svého partnera?Bývá to jeden z důvodů.Zkuste v sobě probudit lásku meditacemi a pohybem např.tancem nastartuje to serotonín,který se vytváří v játrech a uvidíte,že i pravidelným pitím čaje si zlepšíte okruh jater a meridián :)

ahojky vsichni tak kdyz jsem si tak procetla co zde pisete tak k tomu mam co rict.evi mam 9 mesicni dcerku a cim si prochazis ty v tehu tak to moc dobre znam.uz bych asi do dalsiho nesla,protoze jak jsem trpela tak to se ani neda posat.od rana do vecera same uzkosti a neprijemne myslenky,bouchnout se do bricha atd,vsak to asi znas.doktor mi zmenil AD a ty vubec nezabraly.myslela jsem,ze to dite snad nebudu mit rada,ze se po porodu uplne zblaznim a nezvladnu se starat o dite,nastesti mi pomohla tahle diskuse a lena ktera me ujistovala,ze az se mi ten maly uzlicek narodi tak ho budu milovat.clovek ma stejne to sve v hlave a neveri tomu,jen doufa.lena ale mela pravdu,kdyz jsem malou poprve uvidela ,zacla jsem ji milovat.i kdyz se jeste v porodnici myslenky objevili,ze ji upustim atd,tak se to zlepsilo,ani nevim jak je to mozne.vis na jednu stranku se ti ulevi,protoze ted jen resis co bude s mimim,jak to zvladnes,takze jsi ve stresu a ta potvora se tim zivy.uvidis jak to vse zvladnes,ver mi.ted uz je to nastesti snesitelne,vratila jsem se ke svym AD,obcas neco vyleze,ale da se to.holky jeste jaksi nemuzu pochopit,proc chcete vysazovatAd,kdyz vam pomahaji.pro mne je lepsi nicit si jatra a byt psychicky v poho,nez byt na dne.stejne se ten stres v budoucnu projevi nekde jinde.ja si bez Ad uz neumim predstavit byt.beru je 8 let,ze zacatku jsem je taky parkrat vysadila a dopadlo to tak ze se to vratilo,ted uz to v zivote nerisknu a nevysadim je,nevadi mi ,ze je beru.ohledne toho detstvi,na tom asi neco bude.mela jsem ho silene,nasi porad v hadkach bitkach,ja jsem byla taky bita,no proste na nej nerada vzpominam.tak vam drzim palecky a kdyby jste si chtel nekdo pokecat,tak pisnete na [email protected]

Ahojky, tak jak píšeš nejhorší je ten strach, aby se to nevrátilo. mě se to rozjelo zase v těhu i když do znám tak mě to vždycky vyplaší a do ted z toho lezu.strach je ta největší potvora. Antidepresiva a vlastní snažení z toho vylézt většinou zabere, ale trvá to strašně dlouho. A po této zkušenosti nemám ani v úmyslu AD vysazvat tak brzy chce to podle mě delší léčení.

Já jsem tablety brala asi rok, pak mi bylo dobře, na doporučení lékaře jsem je vysadila, asi půl roku jsem byla bez nich, bohužel se stavy vrátily, v mnohem horší podobě, tak je zase beru, asi 5 měsíců a celkem se bojím vysadit:-(. Určitě bych je jen tak nepřestala brát, maximálně snížit dávky a zeptat se doktora.

Ahojky, už jsem tu dýl...Já bych chtěla antidepresiva vysadit ale nevím jak............... beru je od února.Remood jednu tabletku ráno.Nahradila bych to spíše bylinkama a také jsem si dnes koupila pnoxx stres pro.
Jen se bojím aby se mi ty úzkosti nevrátili :-(( Jako myšlenky ještě někdy postraší ale oproti tomu co jsem zažívala na začátku je to nic.Ani přítel o tom neví..........

Ahojky, už jsem tu dýl nepsala, oproti začátkům s ocd, kdy jsem měla pocit,že už to s těma myšlenkama nevydržím a zblázním se, je mi krásně, vážně mám pocit, že mám ty svoje myšlenky pod kontrolou, myslím na jiné věci. Nejvíc mi pomohl přítel,kamarádi,sport,ale určitě i ty antidepresiva.Všimla jsem si,že hnusné myšlenky na mě přicházejí ve chvílích stresu a taky, když to přeženu s alkoholem.Takže hlavně nepít a nestresovat se. Nejhorší je asi ten strach, že se to vrátí zpět :-(

Evka mozes mi napisat na mail...přesně jakoby jsi mi mluvila s duše.Jsem taky hrozná citlivka.A když někde něco slyším hroznýho tak se tím začnu zaobírat a pak mám strach že se mi to stane taky................ Jen vím že se nic neděje jen tak a vše má prostě svůj důvod.Ale to je zase z jiného soudku.

Ahojky anonyme tak to máme stejné AD sertralin. neurol jsem nikdy neměla. taky se stím léčím a poprvý jsem byla na psychoterapii a taky mě dost povzbudila, že se s tím dá naučit pracovat. Jo a s tím dětstvím to je jasný, protože takový dětství plný strachu se někde musí projevit. vždycky jsem se děsila toho co se bude dít a měla hrozný stavy, že táta mámě ublíží. představy a hroznej strach. snad nám s tím ty terapie pomůžou. mě teda i léky, vždycky pomohli dostali mě z těch odpornejch stavů úzkosti a i toho strachu malinko a pak se s těma myšlenkama dá malinko pracovat a snažit se si je nepustit k tělu

Jak už jsem zde psal, také trpím OCD, vtíravýma myšlenkama, byl jsem u psychiatra, dá se říct, že mi to potvrdil. Beru AD(sertralin) a také mi napsal neurol, ale na ten kašlu, nechci být závislák. Dál mě poslal k psychologovi na psycholog. vyšetření a tam se mi zdá, že jsme přišli na příčinu tohoto. Když jsem byl menší, naši se docela hádali a já žil často ve stresu, že jsem čekal co bude. S nikým jsem o tom moc nemluvil a psycholog mi řekl, že tyhle ty myšlenky, které jsou dlouho potlačovány se vracejí v takové nelogické a pro nás strašné formě. Docela mu věřím, protože ze všech testů, které jsem u něj dělal, tak mi přesně řekl jaký jsem a trefil se na 99,9%.. Doporučil mi psychologickou terapii a údajně by měla pomoci. Přirovnal mi tu terapii k AD takto: Když rozřezanou ruku pouze zalepíte (AD),nic moc řešení, nebo když ji vydesinfikujete kysličníkem a necháte kvalitně hojit(terapie).. Sice to ze začátku bolí a říkal, že to může být docela těžké pro mě, ale je to účinnější než AD, ikdyž ty také fungují, jenže chci žít bez nich. Snad to půjde.

Ahoj všichni,

ráda bych vás nějak podpořila. Sama jsem pocítila úzkosti a strach ze smrti, když mi bylo asi 15 let. Plácala jsem se v tom asi půl roku. Pak jsem začla bojovat a řekla jsem si, že je to jen hloupí strach a já mu nedovolím, aby mě ovládal a ono to zabralo. I bez prášku na úzkost. Začla jsem sportovat, to opravdu pomáhá. Úzkosti se vrátili asi před 14 dny, kdy jsem byla hodně ve stresu. Tentokrát to byl strach z myšlenek typu : "co když někomu ublížím, co když mám deprese a budu se chtít zabít" Slyšela jsem ve zprávách slovo sebevražda a chtěla jsem se po sestře ať mě odveze na psychiatrii, že jsem se asi zbláznila. Hrozně jsem se bála, že se nebudu moc kontrolovat a že se zabiju, přitom jsem štastná. Setra mě vyslechla a řekal mi, že měla podobné myšlenky, když byla v pubertě. Tak jsem se uklidila a zase bojuji. Jde to i bez prášku, chodím zase cvičit a to mi moc pomáhá. Každlou vtíravou myšlenku se snažím hned vyhnat z hlavy a nepřemýšlet moc nad tím. Vyvarujte se stresu, to jsme pak více úzkostliví. A hlavně se toho tak nebojte. Jsou to jen myšlenky. Vím, že je to někdy těžké, ale když si představím, že minulý týden jsem chtěla k psychiatrovi a dneska je mi mnohem líp i bez prášku, tak věřím, že to jde. Pomáhá mi, když se trochu naštvu a řeknu si...ty hnusná myšlenko, ale už jdi někam :-)) já se tě nebojím!!! Takže věřte, že to jde a nebojte se toho!!!

Ahojky holky touto nemocí...Evka mozes mi napisat na mail - [email protected] rovnaky problem

Ahojky holky touto nemocí jsem zjistila,že trpím loni na podzim kdy se mi to prohloubilo. Léčila jsem se na deprese a úzkosti. pak jsem přešla k jinému psychiatrovi a ten mi řekl, že to mám spojené s obsesema. Vždy to začne úzkostí a pak se upnu na nějakou myšlenku, se kterou se trápím a udělám si z toho obrovský problém, se kterým senedá žít.Zatím mi to vždy uklidnilo AD po vysazení se mi to vrátilo po druhý. Teď jsem těhotná a ve dvadvacátém týdnu jsem se složila užívám AD a nyní jsem ve 28 týdnu AD beru 4 týden. Ale složilo mě to způsobem jako nikdy. Myslím, že to začne depresí a úzkostí a jak jsem přecitlivělá, tak se bojím už jen na cokoliv myslet abych se na to neuplaa tím si to vyvolám tím strachem Měla jsem i pocit, že se z toho zblázním. Že to nevydržím. Byla jsem tak na dně, že jsem se bála jakýkoliv myšlenky. Myslíte, že se z těchto stavů nemůžu zjančit nějak? zatím AD nezabrali, tak jak by měli, ale krůček po krůčku se z toho dostávám, tak snad bude líp. snažím se myšlenky ignorovat. zatím mi to vždycky pomohlo a bylo fajn. jenže teď jsem plná strachu a očekávání co se bude dít. Bojím se všeho a ani nevím jestli to zvládnu se postarat o malý. přitom to pro mě nikdy nebyl problém.Stačí mi tu jen si přečíst v jednoom příspěvku, že se nějaká pani zbláznila a už mám strach a představuju si jak se zblázním já. Ale snad to přejde.Jsem ráda, že se člověk může někam vypsat. Musíme bojovat jsou na tom lidi hůř tohle jsou jen představy nerealné a hloupé a my se nedáme!

Evulko moc krásně jsi to napsala a naprosto výstižně............. prostě PECKA :-)

Ahoj, také mám vtíravé myšlenky a léčím se. Mám na vás dotaz - taky máte problém dělat věci pravidelně? Myslím tím běžné věci - úklid domácnosti, osobní hygiena, učení do školy atd. Vždycky všechno nechávám na poslední chvíli a pak si nadávám, že nestíhám.

Ahoj Evule,
nejsem sice odborník, ale podle mě máš to samé co já, OCD.. Projevuje se i takhle a nebo určitými rituály.. Na těch myšlenkách je nejhorší to, že čím víc je chceš zničit a říkáš si, že to je blbost, že nejsi taková, tak tím víc ony zase utočí.. Rozhodl jsem se vyhledat doktora, uvidím, co mi řekne a jestli mi pomůže. Člověk se až diví, že všichni tihle doktoři mají plno a vzít někoho nového je pro ně docela problém..