Fobie z braní krve

KOMPLETNÍ VÝŽIVA PRO VAŠE TĚLO
7 denní kurz hubnutí zdarma - registrace na www.snama.cz/dieta NEJDE JEN O HUBNUTÍ, ALE PŘEDEVŠÍM O KVALITÍ VÝŽIVU ORGANISMU

Mám stejný problém jako většina z vás, co sem píšete. Na jednu stranu se mi ulevilo, že nejsem jediná taková "hysterka". Na druhou stranu mi trvalo hodne dlouho, než jsem dočetla až do konce, asi s pěti zdravotními přestávkami, větráním, a pitím, abych tady nezkolabovala. Dělá se mi totiž zle i jen ze samotné představy, nebo když o tom někdo jen mluví, jsem schopna zkolabovat.Sestřičky, co mi říkají, že to nic není, bych taky někam poslala...Odběry jsou horor, pokaždé si musím lehnout, jinak odmítám.Stačilo mi když jsem jednou spadla ze židle.Navíc odběr díky strachu trvá 3x dýl...Začalo to na základce, kdy jsem se při jendom odběru neuváženě ze zvědavosti podívala...a o deset minut později zkolabovala opakovaně na ulici.Většinou se mi udělá špatně třeba až o 15 minut později po odběru.Ale největší problém je fakt to, že kolabuju i při samotné představě, to už je na mě moc, nevím co s tím...Jsem z toho fakt nešťastná, a nejvíc z toho,že kdo to nezažije, nepochopí, a dívá se na mě jako na magora...jediný štěstí že moje mámá to má taky, tak aspoň ona mne chápe.Přemýšlím o psychologovi nebo hypnóze, jsem ochotná zkusit všechno možné, ale na desenzibilaci mne nikdo nedostane...

no ja chodim darovat krev a je to naprosto OK, vrele doporucuju

mno kdyby ta sestřička byla hezká či nahoře bez,snad by se to přežít dalo..-

No tak asi jako jediny kluk...chci rict...ze mam taky strasnou hruzu z brani krve...uz jenom kdyz na to pomyslim...je to fakt strasne...pokazde kdyz mi chteji brat krev...tak se branim zuby nechty ..ale prolem je u me v tom ...ze kdyz jsem byl maly tak jsem se strasne bal injekci...myslim ze kazdy..no a dlouho mi krev nebrali..a po case jsem musel jit znovu na odber..no a moje mam me uklidnovala ze to neboli..znate to..jenomze ja si rikal jo pohoda..ale ona tam byla hezka sestricka..pekna injekce..a sestricka tupa jak polenu 3 propichany obe ruce..uplny modriny..takze od ty doby se muj strach z brani krve jeste zvetsil..je to fakt strasny ..zitra mam jit zrovna na vysetreni takze jem sr´trasne vyklepany ze mi budou brat krev..strasne se bojim...nevim jestli by pomohl nejaky psycholod nebo treba Nuselsky Most;):D

Ahoj všichni,jsem ráda že založili toto téma na diskusi. Už od základní školy je mi špatně z odběrů krve,když se poraním já nebo někdo cizí. Začnou se o mě pokoušet mdloby a celou mě polyje pot a jsem bílá jak stěna. Až dneska jsem byla u psychologa a chci tento strach nějak překonat. Chci mít miminko a se strachem z krve to asi nepůjde. Ahoj

Pro všechny sraby, jako jsem já, Emla náplast funguje,opravdu odběr není téměř cítit, ani vpich spíš jen, že se Vás na tom místě někdo jakoby dotýká, takže doporučuji.

Není tu někdo se zkušeností s Emla náplastí, nebo krémem, v po. jdu na velké odběry a koupila jsem si Emla náplast, tak moc nevím, co od ní můžu čekat, jestli je účinná.A pro jistotu to pojistim Lexaurinem, jinak si z mých histerických výlevů paní upírka vyrve vlasy vzteky. Díky za info.

Mám stejný problém, při braní krve se o mě vždy pokouší hysterický záchvat. Snažím se vyhýbat všem vyšetřením, kde je krve zapotřebí, vím, že to tak ale nejde do nekonečna.Také se mi před tím vždy žíly strachem stáhnou tak, že je odběr velmi komplikovaný.Bohužel vůbec nevím, jak to změnit.

Ahoj,
co se týče těch prášků na uklidnění, jak tady kdosi psal, tak mám vyzkoušeno snad všechno a zabrala mi zatím jen narkóza:-(((( Ono mě to sice utlumí, ale rozhodně ne zklidní...je to holt psychický problém.
Jinak, byla jsem u psycholožky. Nikdy bych něvěřila, co ze mne taková psycholožka vytáhne. Nakonec jsem tam hodinu brečela jak želva. To, že je mi blbě z odběru je jedna věc, ale má to asi kořeny i v rodinných vztazích, což by mne nikdy nenapadlo, že to může spolu souviset. Psych. řekla, že ještě tak 2 schůzky mohlo by to být dobrý, a pak bychom se mohly třeba sejít v nemocnici, kde by mi to vzali a ona by se podívlaa, jak to na mě působí. Jsem zvědavá, ale řekla bych, že jsem asi částečně pochopila svůj problém a nejspíš je to daleko složitější...není to jen o té krvi.
Jinak kate: Na odběr se nechodí denně (díky bohu), ale mě jde i to, že kdybych se někdy v budoucnu ucházela o zaměstnání, kde se dělají zdravotní a psychologické zkoušky, nejspíš, by mě k tomu psychotestu ani nepustili, kdyby viděli co dělám u banálního braní krve...

ahoj,já mám strach taky z krve , ale ne z jejího odběru, ale prožívám úzkostné chvíle z toho když se setkám s něčím co je potřísněno krví, anebo jako krev vypadá a já se toho náhodou dotknu.Věřím, že tvoje úzkosti jsou velké, ale na odběr se nechodí denně.Ovšem s věcmi, které mají na sobě něco červeného se člověk setkává téměř denně a pokud danná fóbie je již v takovém stavu, že ve všem červeném vidíš krev tak to je k zbláznění.

Taky přidám jednu historku:(
Nedávno jsem taky musela absolvovat odběr kvůli hormonům štítné žlázy.Povídám sestře:sestři mohla bych si lehnout ,mě to vadí a bývá mi z toho špatně.Sestra na to :se podívejte má plný lehátko lejster....já to kvůli vám nebudu přendavat...Já zas na to :sestři já se omlouvám,že vás zdržuju ,ale co když omdlím?Sestra:pro mě a za mě tak to brát nebudem ,když sepořád bojíte...nakonec mi to odebrala druhá sestra ,která na mě mluvila,zabavila mě a nic mi nabylo.Jo některý sestry jsou nepříjemný.Nechápou to :))

Irko, tvoje lékařka o tvých problémech snad ví. Brání ti něco, abys jí sdělila, že jsi četla, že tvé problémy výrazně zmírní Dithiaden ? Zatím jen výrazně zmírní, protože je u tebe nyní dost silná psychická nástavba, která se bude po pozitivní zkušenosti snižovat až zcela vymizí.
40 až 30 minut před plánovaným odběrem si vem jednu tabletku a odběr ať se provede vleže a pak tu sděl ostatním postiženým, jaké to bylo.

Držím ti palečky. Vím, že ta nervozita předtím je hrozná, ale zkus roztáhnout ústa do stejného tvaru, jako když se usmíváš, i třeba křečovitě.
Existuje tam totiž zpětná vazba, která ti může zlepšit náladu.
house

Já si vždycky snažila říkat, jaké mám štěstí, že si můžu nechat vyšetřit krev a že bych měla být ráda...ale to braní je silnější než já, takže to je to nakonec pro mě stejně zdrcující zážitek...

Čtu ty vaše příspěvky a nějak nechápu o čem taky diskutuje. Tahle fobie ať už ji nazveme je fakt a je to problém. A problémy se musí řešit..... ano když se na mě sestřička usměje aby odbourala moji nervozitu určitě mě to víc uklidní. Myslím,že čím víc stárnu tím víc na tenhle nechutný úkon zvykám, protože poznávám srovnatelné nepříjemné pocity a pak si říkám, že prostě musím vydržet a jestli mé tělo omdlí - tak to je přirozená reakce mého těla - snad se proberu...

House - prepac, ale nastvala ma tvoja veta "ze co to tu na vas skusam"...
ospravedlnujem sa za neprimeranu reakciu

dithiaden mi tuším pichali pri nejaom vyšetrovaní, kde mi do krvi čosi išlo - lebo mám alergiu na biseptol a musim potvrdiť - aj keď mám hrzný pocit z odberu krvi (auotmaticky si ?ahám - pre dobro lekára, by som mu tam nezletela) - nebol problém s kolovaním látky v tele
inak pri či už vyberaní krvi, či už vkládaní kontrastnej lástky padám do bezvedomia - mám vnútorný pocit celého tela, cítim každú bunku a je mi strašne

dithiaden - vynikajúca vec :) - a hoci ho pichli - krátka záležitosť, oproti čomusi, čo mi tieklo dlho

blbecku cesky aspon sa podpis

Názorný projev slovenského primitivismu !

House - si normalny?...Co mam na teba skusat? Nie si tak trocha paranoidny?
Vyhrnut rukav a odhalit rameno...?....V tom vidis problem? Rukav pokial ja viem je od pleca po zapastie...A neviem kde do riti mi to mala pichat ak nie do pleca...Jasne ze mi to pichla do pleca!!!
A co sledujem mojim prispevkom?...Iba chcem povedat ze mam strach z brania krvi a pichu injekciou a vzdy pri tom zblednem a musim lezat...
A to s tym strednym rodom tak to vidim prvykrat v zivote...ma to nejaky prakticky vyznam? :DD