Matka alkoholička

Makyno, jestli ti můžu poradit, i když je to kruté, vykašli se na mámu. Budeš kvůli ní mít celý život jenom potíže, ostudu a nakonec se může stát, že budeš i cálovat, když se zmiňuješ o exekucích. Hlavně si dej pozor, aby neměla u tebe hlášený trvalý pobyt, jinak můžeš zplakat nad výdělkem. Když jí nestojíš za to ty a tvoje rodina, aby byla natolik soudná a šla se léčit, tak se pro ni neobětuj a nech ji být. Vím, že je to máma, ale zase si řekni,jaká, radím ti to z vlastní zkušenosti, že alkoholik nikdy nebere ohled na druhé a hlavně nikdy nepřizná, že alkoholik je, bude se válet po zemi a tvrdit, že je naprosto střízlivý. Já a moje dcera jsme nebyly daleko od toho, aby jsme našeho notorika snad probodly nožem, to už je potom takové zoufalství, že tě nic jiného nenapadá. Neustálé urážky, výmysly, kecy, které tebe samotmou nakonec začnou viklat, jestli tomu nejsi na vině ty. Lidi z okolí tě pomlouvají, i když za nic nemůžeš. Nabízet donekonečna pomocnou ruku nemá cenu, jak říkám, jenom ty sama si budeš svoje nervy drancovat. A když bydlíš jinde, tak bych to vůbec neřešila, ať se uchlastá, stejně takový člověk nemá pro společnost žádný přínos.U nás se to nakonec vyřešilo přirozenou cestou, prochlastanému to nakonec přestalo brát, přidaly se zdravotní potíže a je abstinent i bez léčení. Ale to co nám udělal a že nám velkou část života ubližoval, mu stejně nezapomeneme. To se nedá.Na tu matku nereaguj, myslím, že patří k na doktorce proslavené BSP, dělá si z tebe srandičky. Pokud ne, tak to má v hlavě vylízaný a stejně nemá cenu s s ní bavit. Měj se fajn.

Ja sem pred mamku neutekal, akorat sem ji to chtela usnadnit, aby se nad sebou zamyslela.Jo,snehu tady mame pozehnane a odhrnovaci fungujou dobre. Musi, protoze tady je snih skoro pul roku v kuse.Vy mate deti? Rikaji vam jejich pocity nebo tak?

žluté oči jsou příznakem žloutenky. Na to by máma opravdu neměla tak chlastat. Vlastně jestli má nějaký nepropitý majetek, možná je to i na něco dobrý. A ty pak před ní nebudeš muset utíkat za moře, ale můžeš jí nosit kytičky a svíčky místo lahví.Nebuď smutná Makyno, já taky chlastám jako doga, je to skrátka móda. A móc to chutná. Když ještě klofnu ňákýho maníka do postele, může mi každý moralista políbit šos. Myšlenka o abstinenci mě napadne vždy ráno po bouřlivé noci, když si nejsem jistá, jestli jsem měla v posteli chlapa, anebo psa.Taky máte v Canadě takové haldy sněhu?A jak tam fungují odhrnovače? Protože tady ti debilové na to serou. Jo Kanada je Kanada!

Ja vim, ja vim, tohle mi rika spoustu lidi, ale neni to tak jednoduchy.Ja sem mela vzdycky s mamou hodne blyzky vztah a najednou se do toho vlozil alkohol a jeji pritel, ktery se s ni nastehoval k jeho rodicum a pomalu ji ani nedovoli, aby byla se svoji rodinou v kontaktu.Tedka uz je to 7 mesicu, co jsem v Canade. Kazdy vikend volam domu a pokazdy, kdyz zavolam, tak je mama ozrala.Jde to s ni z kopce,je na tom cim dal hur.Hubena, otekla, zluty oci,..Odjela sem na rok, aby se mohla mamka postavit na svoje vlastni nohy.Abych ji to usnadnila, ze sem pryc a ze se muze venovat jenom sama sobe, ale nejak to nepomaha.Za ctyri mesice se vracim a vsechno bude pri starym, nebo jeste horsi.Ale to je zivot.Nechci se litovat nebo neco tak, ale sere me to uplne nejvic....

Wow!!! Tohle mi rict moje mama, tak skacu radosti.Mam k vam velkou uctu, ze jste vubec zasla na doktorku a chcete s tim poradit a chcete pomoci. V mojim kratkym zivote jsem ale uz potkala spoustu vylecenych alkoholiku.Jednomu panovi se to povedlo dokonce az na potreti prestat uplne pit a mezitim si vytrpel hodne.Ale jak vam pomoci to nevim, protoze kdybych to vedela, tak moje mamka uz davno nepije.Kazdopadne se musite snazit vy sama, priznat si to a dokopat se k doktorovi nebo odbornikovi.Drzim vam vsech 20 prstu at to zvladnete a preji vam Good Luck.

Prosím, prosím, prosím!!!Můžete mi taky někdo poradit?Jsem matka, jsem alkoholička, nevím, co s tím. Jak se to dělá, když chci pít a přitom nechci? Vím, že mám problém a chci ho řešit. Ovšem jen tehdy, když vypiju takový litr, dva vína. Po třetím litru seru na všechno.Předem děkuji za vaše odpovědi!

Rozhodně bych pro nikoho opilého nikam nechodila! Natož v noci! Proboha ať si klidně umrzne! I vztah s vlastní matkou ma své hranice! Myslíš si, že přizpůsobování se lidem, kteří se nemíní léčit tobě nebo jim pomůže? Prostě některé věci opravdu nemají smysl! To neplatí jen pro tebe, ale i pro ty ostatní "obětavce"! Míníte se další zbytek života starat a chlácholit lidi, kteří o to ani nestojí? Proberte se, některým lidem není pomoci i když se o to budete sebevíce snažit. O to víc se starejte sami o sebe, vy to potřebujete daleko víc! Neberte si to osobně, faktem protě je, že s alkoholikem, který se nechce léčit, marníte svůj čas. Svůj život!

Ja jsem z Olomouce a moje mamka se nastehovala s jeho pritelem k jeho rodicum do asi 35km vzdalene vesnice, takze porad jezdi navstevovat do Olomouce jeji "kamarady".Jeji pritel, kteryho nesnasim mi vola treba v 11 vecer, at si jdu pro mamu do hospody, ze tam dela bordel a podobne. Jet s ni v autobuse nebo chodit po ulici, kdyz je ozrala taky neni nic prijemnyho.Mati jde treba nakalena v 1 hodinu odpoledne z hospody.Rikala sem ji, ze potrebuje leceni, ale ona rika, ze bude radsi celej zivot chlastat, nez aby pak celej zivot brala prasky, aby nemela chut na alkohol.A jeste se vymlouva, ze zna spousu alkoholiku, kteri byli na leceni a chlastaji porad.Ja myslim, ze mamka by se z toho dostala, ale jeji pritel ji do toho stahuje a vyuzivaji. Jenomze ona to nevidi a my jsme ti nejhorsi.Ma na ni strasnej vliv.Cela moje rodina ho nesnasime.

Moje matka je taky alkoholička - naštěstí již měkolik let úspěšně abstinuje a vypadá to, že problém s alkoholem je už za ní.Mamka s tím začala, když jsem byla na základce a táhlo se to i když jsem byla na gymplu. Taťka hodně pracoval (ne že by od toho utíkal, dělal co uměl, ale někdo musel vydělávat), takže na mě byla domácnost a starost o mladší sestru, někdy mi bylo taky dost těžko, hlavně jsem se strašně styděla před sousedy, mamka taky lhala, schovávala alkohol, vyhodili ji z práce, nadělal dluhy. Bylo to o to horší, že předtím to byla chytrá vzdělaná ženská a postupně se z ní stávala troska...Nebudu se tady litovat, jen napíšu, jak to bylo u nás a co mi pomohlo:Předně: pokud alkoholik opravdu nechce, nebo jej nenakopne nějaký velký průser, nikdo ho léčbě a přiznání, že má velký problém, nedonutí. Pokud se opakovaně nedaří přimět jej k léčbě a jeho chování ničí zbytek rodiny, radím ruce a pryč a odpoutat se bez pocitu viny. Je to asi kruté, ale je to dospělý člověk a ta první sklenka bylo jeho rozhodnutí. Nesmíte si nechat zničit svůj život, máte právo na vlastní štěstí a odpovědnost sami za sebe. Vím, o čem mluvím, sama jsem se z toho dostávala dlouho, v pubertě, kdy jsem mámu potřebovala, tu pro mě nebyla a místo aby mi poradila, jsem já ji tahala z van, poblitých záchodů a utírala celej byt od krve, když v opilosti hlavou vyrazila výplň dveří a málem vykrvácela... Pro jedenáctiletou holku nezapomenutelný obrázek, k matce jsem v tu dobu ztratila veškerou úctu.V zahraničí dokonce existujou i podpůrné skupiny pro příbuzné alkoholiků!!!Takže, podporujte, ale jen pokud to má výsledky, alkoholik se opravdu léčí, jinak je to jen ztráta vaší energie. Pocit viny z vaší strany je zbytečný.A za druhé: alkoholismus má co dělat s dědičností (např. může být nižší odolnost k zátěži), a sama na sobě jsem vypozorovala, že podobně jako mamka mám někdy tendenci vyhýbat se zátěžovým situacím, řešení nepříjemného a podobně (což ona začala řešit alkoholem). Snažím si to uvědomovat a nevýhýbat se nepříjemným problémům, ale řešit je. Když se u takové reakce přistihnu, prostě se místo úniku donutím tu věc udělat hned. Byla jsem i u psychologa a moc mi to pomohlo!

Hanzi,ja si myslim, ze ti alkoholici jsou vsichni stejni.Mamka si taky neplati pojistu, je vedena na exekucnim urade a falsuje si dane.Porad nedela a hleda si nejaky vymluvy.Me a cele moji rodine je z toho zle a chceme ji pomoci, ale ona si mysli, ze problem nema a ze ti spatni jsme my.A nejhorsi na tom je, ze ten jeji podelanej pritel ji v tom podporuje a stahuje ji do toho.Oba nepracuji, tak nechapu, kde na ten chlast berou penize.To asi nikdy nepochopim.

Ježíš, někdy ty lidské příběhy jsou fakt strašné. Já jsem si svoje užila se svým mužem-notorikem, takže to dovedu pochopit. Kdo to nezažil, ten tomu nevěří.

Já mám zase tchýni alkoholičku. Má všechny příznaky, tak jak je jednotlivě vyjmenovávají předešlí pisatelé. Moji ženu to moc trápí a nejhorší je, že tchýně chodí pravidelně krást důchod svému tchánovi, který je přestárlý a neví čí je a co se děje kolem něj. Děda má svůj důchod a vdovský, určitě to dělá přes 8 000Kč. Měl našetřeno přes 100 000Kč. Ty peníze zmizely. Se ženou jsme jednou vypátrali, že tchýně si neplatila zdravotní a pak na ní vlítnul exekutor, nicméně nějakých 100 000Kč ji nezachránilo a tak ještě splácí. Mimo to dotuje svůj novinový stánek z dědových peněz. A abi všemu nebylo konec zadělává si dále na další problémy neplacením všeho. O nic se nestará a vše ji je jedno a daňové přiznání falšuje. Sama čeká až to za ni někdo vyřeší. Nemohu pochopit, že je někdo tak blbej až to bolí, ale bolí to hlavně moji ženu. Zaráží mě její drzost krást dědův důchod a nic mu nenechat, jedině co pro něj dělá je, že mu dá najíst. Celý život platil děda za ni a svého syna plyn, elektřinu, pojistky a další věci. Mimo to ještě děda postavil chatu, dům a koupil jim za život jedno nové auto a potom jim přispěl asi tak po 70 000Kč na další dvě. Mi se ženou bydlíme v Ostravě a máme co dělat aby jsme se uživili a utáhli splácení bytu. Jakmile děda bude na tom zdravotně ještě hůř a nebude vědět, že žije někde jinde, odvezeme si ho k sobě. Děda je dost závislý na své zahradě a o stěhování nechce ani slyšet. Třešinkou na dortu jsou opilecké telefonáty tchýně, která si neustále stěžuje na život a na dědu, kterému neustále něco vyčítá. Největší její potěšení je sledovat sousedku přes cestu, jak chodí opilá domů, vždy když schání žebrotou peníze na splácení svých a synových dluhů, protože na to její vysoký důchod nestačí a syna vyhodili z práce za flákačství, a mimo to je gambler. Směje se jim, ale přitom je úplně stejná, jen nežebrá, ona je lepší, protože peníze jde ukrást dědovi!!!!!

Ahoj,je mi 17 let a moje mama je alkoholicka, chtela bych ji strasne moc pomoct, ale nevim jak.Mamka si ani praci neudrzi, protoze alkohol je silnejsi.Z minule prace ji vyhodili, protoze si nalevala vino do plechovky od Coly a myslela si, ze to nikdo nepozna.Posledni rok strasne zhubla, ma cerveny natekly oblicej a zlute oci.Opravdu bych ji chtela pomoc, ale nevim jak a navic mi v tom brani jeji pritel, ktery ji v alkoholu podporuje a chlasta s ni.Mamka s nim bydli u jeho rodicu, protoze nemaji penize na to, aby si platili svoje vlastni bydleni.Tim padem ja bydlim s moji babickou a dedeckem.Protoze neni schopna se o me postarat.Jednou se mamka snazila vyhledat pomoc a zasla si za doktorkou, aby ji pomohl. Doktorka ji poslala, at zacne chodit do poradny s ostatnima alkoholikama, ale nechodila tam a nam lhala, ze tam chodi.Posledni dobou mamka strasne lze a vymysli si.Parkrat mluvila aji o sebevrazde, ale nastesti se tak daleko jeste nedosla.Tak sem vas chtela poprosit, jestli ma nekdo nejakou radu, jak na moji mamku?

Dobrý večer.Z vlastní zkušenosti bych chtěla poradit určitě to,aby ses poradila s nějakým psychiatrem o možnostech léčby.To,že tvojí mamce nemůžeš všřit je úplně normální.Bohužel časem,pokud s tím nic neudělá,přijdou i horší stavy.Uvědom si ale,že alkoholik nikdy nepřizná,že je alkoholik.Je potřeba nějakým způsobem ji k léčení přemluvit.Myslím,že právě tam by mohl psychiatr pomoci.Moje mamina pila 20 let.Došla až téměř do posledního stadia a navíc to začala kombinovat s léky.(Bohužel měla podobné problémy jako tvoje a řešila je takto).Ke konci už mě třeba ani nepoznávala...Na léčení jsem ji po spoustě přemlouvání(výhružky a výčitky jsou k ničemu)téměř donutila násilím.Nejprve stejně musí pár dní absolvovat detox.Stal se ale zázrak a mamka už 5 let abstinuje!Po léčbě musí také užívat léky na podporu mozkových buněk,které se za ta léta jen ničily.Teď je z ní úplně jiný člověk.Sama říká,že těch let lituje a že jí mrzí,že k léčbě nesvolila dříve,že teprve teď si opravdu užívá život a má radost i z maličkostí.Obdivuji ji za to,že měla tak silnou vůli a vše dokázala!Teď si jí opravdu vážím.Mám teď sama psychické problémy,je to samozřejmě i následek jejího pití,bojím se,abych to nezačala řešit stejně.Musím říci,že je teď pro mne ve spoustě věcí velkým příkladem.Moc jí přeji a občas i závidím tu její snad až euforii ze života,toho,jak si dokáže všímat i drobností a mít z nich radost.Jsem ráda,že jsem ji ke všemu"dokopala" a chtěla bych umět nakonec dokázat být tak silná jako ona...

Jsem taky z Opavska a pokud vím,tak je v Opavě léčebna pro alkoholiky, tak se tam určitě nějaké sezení konají. Přeji ti s mamkou hodně štěstí.

Ahoj Kamilo,jedno téma o alkoholismu tu už je.Zkus se tam mrknout a přečteš si spoustu příspěvků podobně postižených lidí. Myslím,že maminka by měla pomoc vyhledat.Poradí Tí určitě někde u vás na psychiatrii co s tím.Je to těžké, moje máma je také alkoholička a dost těžká.Léčila se několikrát a nepomohlo nic.Tvoje máma ale pokud nepila v mládí tak třeba nemá tak silniou závislost.Držím pěsti!Lucka

Ahoj Kamilo,nejsem z Opavy, takže Ti žádná sezení nemohu doporučit. Myslím si, že Tvoje maminka nemá žádný smysl života. Potřebovala by si najít nějakou zájmovou činnost, pro kterou by se nadchla. Třeba začít cvičit jógu nebo meditaci. Prostě seznámit se s novými lidmi, kteří by jí ukázali nový směr. Musí se začít mít trošku ráda a ne se litovat.... Vím, není to vůbec lehké, obvzlášť, když jste z malého města. Nicméně všechno jde, když se chce, i kdyby měla někam dojíždět. Ty bys jí v tom mohla pomoci, třeba by jsi chodila s ní :-))) Hodně štěstí přeje Eva

Jak z názvu vyplívá, jsem dcerou alkoholičky. Ale abych nepředbíhala: Z vyprávění vím, že když byla mamka svobodná, nepřipila si ani na Silvestra. Ale pak se vdala. Taťka nebyl pořád doma, mamku podváděl. Ta začala pít a pak ji taťka začal i bít. Po 12 letech se naši rozvedli. Mamka ale pije dál. A já už nevím jak dál, ubíjí mě totiž, když vidím, jak se mamka ničí, jak to jde s ní z kopce. Teď má můj bratr syna, jeho přítelkyně ani nechce dávat malého mamce, to víte má strach. Ale mamka to zase vidí, jako křivdu. Já ji už ani nemůžu věřit, pořád lže. Jsem už tak zoufalá, že přistupuji na vyhrůžky. Jsem z malého města kousek od Opavy, zajímalo by mě jestli i tady jsou nějaké sezení, kde bych s mamkou mohla chodit. A myslíte, že mám nějakou šanci, že by se to s mamkou dalo nějak vyřešit? Děkuji za odpovědi. Kamila