příprava na stáří

Viky
Bojíte se jak nám pomalu a jistě ubýhají roky a blíží se stáří.Není cesty zpět.

Dobrý den,možná si říkáte,že to sem nepatří,ale jak se říká všechno souvisí se vším.Peníze a zdraví a s tím spojená i ideální váha.V dnešní době plné stresů a žádných jistot v zaměstnání jsem našel ideální způsob na řešení těchto problémů a už bych neměnil.Podívejte se na tyto adresy a určitě nebudete litovat.www.hubneteuspesne.czwww.vydelavejtedoma.cz

Myslím,že žádné plastické operace moc nezmohou (ale nejsem proti nim).Myslím,že nejdůležitější je psychická pohoda, mít pořád přátele, koníčky,pořád se něco učit a snažit se žít a pomáhat těm druhým.Sokrata se den před smrtí někdo ptal, proč se ještě něco učí, když ví, že zítra zemře a on odpověděl

Nevim proc lidi delit podle stari? To je prece nesmysl. A kazdy sam se musi naucit se spoustou veci vyrovnat, dokonce i s nemoci, se starim i s moznou smrti. Asi nejtezsi je si jen pripustit myslenku, ze by se stalo neco nekomu koho milujeme. Ale krome toho by se mel clovek umet prizpusobit a pripravit na moznost, ze muze onemocnet, ze muze i zemrit. Je to proste v kazdem okamziku naseho zivota a mnoho lidi zije jen castecne, jsou v dobe nemoci jakoby zmrazeni strachem z nemoci a smrti. Nevim odpozorovala jsem to na spolupacientech, nekteri jsou smireni a vi i o nehorsich moznych alternativach, jini jsou casto az zli i ke sve rodine, ktere uvadeji k zoufalstvi. Nijak to nesouvisi s inteligenci, ani oporou rodiny, s rodinou je to kupodivu spis naopak, cim vetsi oporu v ni clovek muze mit tim jako by byl sam slabsi... Mozna generalizuji, zas tolik jsem toho nevidela. Je zvlastni kolik lidi v mladsim a strednim veku čelí nemoci zcela osamele, casto umyslne neinformuji rodice ani zname, proste az chemo preziji, tvrdi ze byli pryc dokonce spolpac. tvrdila, ze byla na psychiatrii. Mela strach, ze budou mit strach, ktery se pak prenese i na ni( trochu zmatene, doporucuji si to tak 3x prerikat). je pro ne proste snazsi zapadnout zpet bez reci jako by ani nebyli pryc.( i u ambulantniho leceni je dobre si vzit jakousi pauzu, protoze nekdy to z pocatku nesete dobre a pak se to ovrati v unavu a pocit slabosti( drasticke zvraceni dnes uz nebyva prilis caste). Ja s toho jeste slizla smetanu, mela jsem nizkomaligni lymfom a po 2 letem chemu nastala 4 leta remise.Takze vse prichazelo velice pomalu a smirit se vzdy s dalsi omezenim neni zas tak tezke. Na druhe strane se bojim uz jen mala veci, je nejak otazka ceho a proc. Je par veci ze kterych pochopitelne strach mam, ale uz velice malo. Kdyz to porovnam, jak jsem se jako zdrava stale pred necim trasla...Tak jsem prodelala dost velkou zmenu. Asi i k horsimu, v nekterych veci jsem trochu tvrdsi a musim se krotit, pripadne omlouvat. Ale nejak nedokazu po n-te poslouchat pani, ktera popisuje jak byla pred lety na operaci zlucniku. Ja se na to snazim zapomenout a predevsim zit, mimo nemocnici a cas v ni vyuzivat hlavne ctenim odborne literatury atd. Ale nekdy bych jecela, kdyz slysim pacientky starsi a presto zdravejsi nez ja, jak vytahuji vsechny nemoci a prozkladaji je jako zbozi na trhu a prodrobne popisuji. Brrr.

Pracoval jsem určitou dobu v pensionu pro důchodce. Hodně jsem od nich získal. Každý osud je zajímavý a každý život neopakovatelný. Od těch lidí jsem jen získal mnoho optimismu a síly. Přitom to byli lidi, kteří přežili hrozné věci. Protože - to bylo v Izraeli. Přišli o své rodiny. Měli štěstí, že přežili, ale museli tvrdě pracovat. Bez ohledu na to, jaké vzdělání kdysi měli. A ti lidé se uměli radovat z každé maličkosti. Mnozí z nich se začali učit něčemu novému teprve, když šli do tzv. důchodu. Nechápu to, že zde, tj. v Čechách, se čtyřicetiletý člověk bere jako starý. A - proč by se něčemu novému učil? /Tak to aspoň slyším od svých bývalých spolužáků./ Uvědomujete si, že když přijímáte jako hodnotné jen lidi kolem třiceti a ty, co se za ty třicetileté umějí úspěšně vydávat, tak přijímáte jako svou klasifikaci všech totalit? Co nacistická a stalinská ideologie se svým kultem mládí?! To by se pak dalo říct, že Hitler a Stalin zvítězili a tahle společnost se stala nelidskou. Pak by bylo lepší otevřeně říct, že tahle společnost přijímá za své hodnoty pana doktora Mengeleho a spol. A to snad ne! To závisí na každém z nás.

jo, máte pravdu, já se omlouvám, jen jsem žertoval.

Vis Petre, to neni mysleno ani jako stezovani, ale o snahu reseni problemu...chlap, kdyz me nejaky niterni problem, tak se vetsinou sesype...tady se clovek snazi bojovat a hledat reseni, aby mohl dobojovat svuj udel, vis? Nekdy to jde snaz, jindy je delsi vedeni a nekdy to chce moc a moc casu, nez se z hlavy vyhodi spatne myslenky a clovek zacne uvazovat tak, jak by mel. Ne kazdy ma nekoho, s kym se muze poradit, proto je tu net a proto se neznami lide navzajem podporuji, radi a nekteri maji zalibu a ublizuji jeste vice, protoze nepochopili, o co tu jde...Ty si myslis, ze kdyby clovek umel zvladnout svuj neresitelny problem, ze by si vyleval tady srdicko...ja myslim, ze ne. Clovek se tady snazi najit spasu a chce zase zit bez starosti a problemu, ale nevi jak...proto je tady...proto oslovuje a hleda. Ale toto muze pochopit asi jen clovek, ktery prosel nejakym velkym udesem...a nebo, ktery je vnimavy a tak

chlapi tady nejdou, protože nestezuji si furt, jako vy zenske.

Emo, omlouvam se, za nezdvorile tykani, na netu tykam vetsine lidi a rozhodne jsem se Vas nechtela dotknout. Jinak dekuji za vsechna prani zlepseni zdravi a dostatku sil do dalsiho boje. Jste moc hodna a jak uz jsem psala, jste skutecna osobnost a nemate zapotreby si kazit naladu s nejakym hlupakem, ktery bud zatim nic neprozil a mysli si, ze vsechno zna a vi, nebo je vyslovene zly a chce Vam ublizit. Jste cenny clovek a dovedete druhym pomoc dobrym slovem, ale jiste mate i nejake znavosti a vedomosti. Budte na to hrda a nenechte se srazet, mozna ze, umite skvele varit, mozna, ze pestujete krasne kvetiny atd. V tomhle je take hodne veci, ktere druzi tak dobre neumi. S nazory, ze by nas (duchodce) meli utratit, se nekdy setkam a ne vzdy je to jen nezdvorily zert. Ale skutecne by me zajimalo k jakym nazorum tihle "filosofove" dojdou, az budou stari sami. Takze si nenechte kazit naladu. Dobre zdravi a take hodne sily preje Jirina

Paní Jiřino,jsem ráda,že jste zase mezi námi,psala jste,že jdete na operaci,já jsem na doktorce také nějaký čas nebyla a jsem ráda,že jste to přežila,přeji Vám hodně zdravíčka.No,víte,s tím stářím se to má u mě asi tak.Na jednu stranu jsem ráda,že už nejsem zrovna nejmladší,protože jsem dost nemocná a opotřebovaná a tělo se dost hlásí.Ale na druhé straně se snažím být aktivní a ze všech sil pomáhám svojí rodině,také mám bohatý svůj vnitřní život a hodně čtu.Ale přijdou chvíle,kdy to na mě "padne"a s obavami se dívám do budoucnosti,co jen s námi bude a našimi dětmi a vnoučaty.A to si pak říkám,že není o co stát a jsem ráda,že u toho už nebudu.

Emo, prosim, Te nevzdavej se nepropadej depresi kvuli par sobcum a pitomcum kteri siri nazory jake jsi popsala. Jsi pro sve zkusenosti cenny clovek, a nasmis se nechat otrvait hlupaky. Skoda ze neuvidime, az sami budou stari jak rychle sve nazory o zbytecnosti starych a nemocnych obrati.Jsem sama dost nemocna a podstatou toho aby se clovek dovedl s nevalnym fyzickym stavem( bolestmi dusnosti, ael i bezohlednosti a vysmecham nekterych hlupaku) vyrovnat je najit si neco co umim co me bavi cim mohu udelat radost jinym. Emo treba jsi dobra kucharka a muzes nekomu z pratel udelat velikou radost tim, ze si zvpomenes na jejich narozeniny a neco dobreho upeces. Muze to byt i maly cin ne vsichni jsem rozeni maliri, umelci ci vedic. Takze i Ty mas jako clovek velkou cenu a na hlupaky nehled. Jirina.

Holky, vy jste hrozné sexistky. Přece nemůžete ty chlapy takhle hodit do jednoho pytle a orazítkovat. Každá lidská bytost je originál - ať muž či žena. A proč muži se k těmto problémům nevyjadřují? Mají spíš tendenci se nesvěřovat.

Tak se ozvu jako 75lety muz.Stari?Co to je?Prece muzi nestarnou.Ja proste myslim stale jako mlady a ze moje kosti mysli jinak,proti tomu se nic neda delat.Kazdy z nas se musi zmiritze svim osudem.Prominte,jestli jsem udelal nejake chyby,ale po 52 letech v cizine clovek zapomene trochu,ze?Zpozdravem B.K.

Bohuzel, vetsina nas muzu se stari nedozije. Hlavni pricinou je nase zivotosprava. Ja mam jeste daleko do duchodu (jsem v Kristovych letech), ale myslim si, ze starnuti je prirozena soucast naseho zivota. Je nutne s tim pocitat a pripravovat se. Mit penize mimo penzi na konicky a volny cas, cestovani ci delani veci, ktere pro nedostatek casu nemohu delat v produktivnim veku. Predstavuji si v duchodu, ze bych mohl delat keramiku, ci malovat a cist. Hlavne se musime my muzi udrzovat. Nekourit, neopijet se, a vice sportovat a hlidat svoje zdravi. Tak budeme mit vice casu na hrani s vnoucaty.

Se zájmem jsem si přečetla vaši diskuzi. Nesouhlasím s tím, že stáří je neradostné období. Je mi 50 let, tohle ještě určitě není stáří. Právě od loňského roku jsem v přechodu a od té doby se cítím stále lépe a lépe. Zhubla jsem 16 kg, začala jsem s manželem sportovat-hlavně jezdit na kole. Manželovi je 55let. Oba jsme přešli už před léty na vegetariánskou stravu a už 20 let cvičíme jógu. Těšíme se z každého dne, každého počasí. Prožíváme krásně každé roční období. Máme dospělé děti, příští rok budu babičkou. Starám se o své rodiče, s kterými prožívám jejich nemoci a bolesti.To, že si mladí lidé neváží starých, je bohužel výchovou. Myslím, že se ta vážnost stáří ztratila v době, kdy už rodiny nežijí spolu a mladí lidé nevidí denně, jak jejich rodiče a prarodiče stárnou. A oni jim nemohou denodenně předávat své životní zkušenosti a tím dokazovat, že i toto období života může být zajímavé a krásné.Vážím si každého starého člověka a obdivuji se těm, kteří i v 70letech dokáží chodit po horách, jezdit na kole, žít společenský život. Při svých toulkách přírodou se vždy zastavíme na kus řeči s těmito lidmi, které potkáváme. A stále si říkáme, že takto budeme také my žít. Příprava na stáří spočívá v tom, že si současným životním stylem /pohybem, stravou a pozitivním myšlením/ udržuji zdravé tělo i mysl. Pokud člověk mladě myslí, nezestárne. To, že mám vrásky a šedivé vlasy ještě neznamená, že jsem stará. Kolikrát potkám 20-ti leté, kteří mi duševně připadají starší, než mí rodiče. Těch je mi líto.Nebojím se stáří, věřím, že je to období, které patří k životu. A ten chci prožít až do konce naplno.

Jsem také pomalu ve věku,kdybych se měla začít stářím zabývat.Je pravda,že mládí má zelenou,ale to tak vždycky bývalo.Časem jsem přišla na to,že není dobré žít pro to,co jsem,nebo co mám.Může přijít úraz,nemoc,neštěstí a pak teprve každý zjistí,co je a co má.K životu mu stačí jedna postel,jedna židle a z těch přátel,kteří mu dnes klepou na rameno nezbude nikdo.Protože nemocní a staří lidé se berou jako společenský odpad,který by se snad měl ještě omluvit,že dýchá vzduch.Slyšela jsem názory,že až naše starší generace vymře,bude tady teprve ta správná demokracie,bytů bude také dost.Snažím se nevšímat si toho,ale někdy si říkám,na co jsem ještě tady?

Přečetl jsem si Vaše příspěvky a mohu pouze konstatovat. Nikdo není nesmrtelný a je nutné si užívat rozumně života plnými doušky, protože nemoci a smrt si nevybírají. Každému posléze zůstane pouze těch pár prkýnek. Takže, pán nepán ,všichni jdeme jednou cestou, tou poslední.

Milá Dagmaro, ale přesně takhle nějak jsem to myslela.Prostě můj manžel a jemu podobní si připadají staří už v těch třicíti.Co bude dělat v padesátce,šedesátce atd. těžko říct.Spracovávat ho asi nemá smysl,má svojí hlavu.A že se nad tím zamýšlím už dnes,aby ne,když vidím jak se dnes kouká na lidi ve věku mé babičky a jak se k nim někteří mladí dokáží chovat,pak mně musí zákonitě napadat,jestli až já budu mít šedivý vlas a hůlku,jestli mně snad nějací osmiletí výrostci neutlučou za rohem,aby mi sebrali pár korun a nebo jen tak z hecu.Budou mít vůbec zájem o nějaká moudra a zkušenosti?

Jano, na Vás musím reagovat, protože ve 30 letech říkat něco o staří to už je síla. Vždyť mi všichni co už od jistého data odečítáme .. se cítíme skvěle, ve stanu spím bez problémů a naopak jsem velmi romantická duše a to dítě ve mě si někdy pěkně zařádí. Zda se to hodí či ne neřeším, to je problém těch druhých. Moje ratolesti ve Vašem věku mi říkají, že mám třetí pubertu. Ale opravdu staří budeme až po sedmdesátce a více. A to si chci těch cca 20 let ještě pěkně užít. Řekněte muži ať si uvědomí, že mládí není dar jako stáří není outěžek, prostě musíme tam všichni a je to jediná spravedlivá věc na světě . Jednou holt budeme všichni staří, ale myšlením můžeme být mladí stále. Přeji hodně zdaru při zpracovávání chotě a hezký den.Dagmara

Já bych to řekla tím otřepaným: Každý je tak stár, jak se cítí.Můj manžel,kterému letos bude třicet,mi každou chvíli tvrdí,že neni nejmladší,že už ho bolí kolena,když bych nedejbože chtěla,abysme spali ve stanu o dovolené-v jeho věku to přece nejde,jsem přesvědčená,že ve čtyřicíti bude opravdu starý.Já jsem o rok mladší a připadám si někdy na dvacet,a tenhleten přístup bych si chtěla zachovat celý život.Umět se smát sám sobě,umět v sobě najít ono dítě a třeba utíkat loukou.I když se to v mém věku nehodí.Potkávám-li staré bezmocné lidi,kteří jdou pět metrů skoro čtvrt hodiny,zahlodá takové to,ježišmarja takhle nechci dopadnout,ale když to vemete kolem a kolem,zítra mohu jít,nějakej "závodník" to do mně napálí a můžu být o berlích už dneska.Takže to beru tak,že stáří je přirozenost sama a že staří lidé měli své důležité místo ve společnosti i u přírodních národů.