Psychiatrické centrum Praha - je dobré?

M moc Ti děkuji. Ano, měla...No a to vykání - nevim jak Ty, ale pokud je to někdo stejně starý nebo mladší než jsem já nebo jen o něco málo starší tak si připadám fakt odstrečenej když mě vyká, je to divnej přístup, odstup si tím dělaj, chtěj mít od nás odstup, měli by to tykání nabýdnout, já osobně bych se cítil v takové společnosti pak mnohem lépe! Rozhodně bych toho tykání nezneužíval v žádný svůj prospěch, protože vim, že bych stejnak žádnej z toho neměl a svět by tam byl o něco pestřejší hezčí! Dává mi to vykání najevo a připomíná každou chvíli, respektive dávalo a připomínalo, že jsem já ten co je tady blázen a se mnou se teda bavit jinak než vykánim nebude.

M moc Ti děkuji. Ano, měla...Ahoj nemáš vůbec za co. Kdybys měla zájem můžem si napsat oo nějakých zkušenostech na meil, muj je [email protected]. S tím dítětem je to nepříjemné to věřím, také už mám dítě... Ten stacionář, tam jsem pak chodil a musim říct, že kdybych to mohl vráátit tak bych tam NEŠEL!!! Probýhá v malé uzavřené místnosti s velmi nízkým stropem, v suterénu, stále se probírají léky a jejich vedlejší účinky a jak je zvládat, zdraví životní styl (což sami všichni víme že je nejlepší dodržovat a nemusíme k tmu mít instruktorku), jak vypadá relaps, stále se hrají stolní hry na pamět, mnohdy stupidní, jednou jsem jednu hru bojkotoval, že jí odmítám hrát a milostpaní terapeutka se divila, ale já si prostě stál za svým, mnohdy sama neví jakou další hru rozbalit, pak je tam občas kreslení, téma co malovat či kreslit zadává arteterapeeutka, a je to hlavněě abstraktní malování, znázornění vlastních pocitů, vše stále jen v malé místnosti u stolu kde se tlačíte, pak je tamm ergoterapie s jinou terapeutkou v jiné místnosti ale také v suterénu, v obou místnostech se nedá pořádně vyvětrat, malinkatá okénka, a myslim že jednou za čas cvičení s fyzioterapeutkou kdesi nahoře. A dále terapie u počítače s programy na pozornost a a paměť. Je tam hodinová pauza na oběd, takže hurá ven na vzduch !!! Naštěstí pouze třikrát týdně a bohužel asi měsíc a půl nebo jak dlouho. Žádné chození do přírody, žádné hry venku, žádné rukodělné činnosti v dílnách, ani hrabání listí, na ergo-terapii se stále hraje divadlo, pantomima, a na konci stacionáře je výlet!, ale na tom kam se půjde se dohodnou klienti, my jsme se dohodli na dlouhé procházce starou Prahou, takže jediný výlet, jinak jste stále zavřený v tý kobce dole a posloucháte co by jste měli a neměli jíst a pít a kecy o lékách, který jsou stejnak na Preduce a hlavně na internetu že a stolní hry, pořád dokola doktor: "bylo vám minule ohledně moderních antipsychotik jasné? můžeme to zopakovat jestli chcete" "ano ano vše nám bylo jasné" Je to jen můj názor a pohled na ten stacionář tam, ale fakt podle mě velká bída! a ještě madam terapeutka na konci připravila oběd, zdraví oběd, jako sorry ale thle jestli vaří svejm dětem tak asi celá rodina musí mít u zadku nějaký tlumiče zvuku, udělala pečený kuřecí paličky, který vlastně vůbec nebyly pečený ale z větší části uvařený a na to naházela spoooousty cibule a když jsem viděl že krájí další tak jsem si řikal "tve snad tam nechce dát ještě tuhle!!!" a fakt že jo, ty jo tam bylo takový cibule že to jsem fakt neviděl takhle někoho ještě vařit! a tomu salát, zeleninu jsme nakrájeli na deskách na kterých se kreslí, s mytím si nedělala starosti, a samozřejmě nechyběla cibule! Jako dobrý že nám to chtěla zpříjemnit a udělala nám jídlo, ale já kdybych to chtěl těm lidem zpříjemnit jídlem tak pro ně udělám fakt něco dobrýho klidně z vlastní kapsy aby tomělo dobrou chuť a i zdraví, takže bych třeba salát ochutil olivovým olejem žeee. Jo a ještě detail jeden - hlavní vedlejší účinek léků je únava, spavost, takže v té těžko větratelné místnosti malé kde se nás tísnilo šest, což je málo, protože jindy je tam "klientů, pacientů" více, tak s etam moc pěkně usínalo! "ó bože konečně je středa a volnooo" Já sdílím Tvůj názor a děkuji Ti za něj, máš mou (asi bezvíznamnou) podporu a do stacíku tam teda fakt nechoď chceš-li si udržet jakous takous náladu. My přeci tam chcem zábavu, chodit ven, smát se pokud to jde, snažit se pracovat hlavně manuálně a tak a ne poslouchat jen nějaký žvásty a hrát hry u kterech se usíná, stolní hry si můžu zahrát s rodinou! Občas jsem tamnepřišel a jak se madam tvářila "jééé vi jste přišel!" Měj se krásně a přeji Ti hodně zdraví, lásky, a hodně dobré nálady do nového roku! Rádo se stalo. Ahoooj ;-)

Jo tikačka mezi pacošema a...M moc Ti děkuji. Ano, měla jsem tam jít, ale odmítla jsem to. Zdálo se mi to právě trochu dehonestující. Měla jsem jít na docházkový stacík, ale už jen fakt, že mi o 15 let mladší pracovnice nařizovala, zda se v průběhu stacionáře budu moci či nikoliv starat o své dítě a zajistit mu jarní prázdniny..., mě dost nadzvedl. Tykačka versus vykačka také. Já právě moc ovce nejsem, navíc mám už určitý věk a určité postavení, takže takovéto chování personálu ke klientům jako k dětem z MŠ nejen že nemusím, ale velice otevřeně kritizuji. Také jsem jim svůj názor napsala...
Ještě jednou moc díky!

Jako takže trochu vojna,...ty asi víš jak hejbnout někomu žlučí, jak někoho nasrat co!... prej bonz, no ty vole si dělej co chceš svině!

Jako takže trochu vojna,...ty šmejde co si to dovoluješ, zameť si nejdřívv před svym vlastnim prahem a pak kritizuj!!! já byl tak unavenej že jsem na tom programu byl uplně neschopnej tak jsem šel prostě chrápat tak jdi do prdele a neser se do mě at seš kdo seš!!! Co timhle kopírovánim sleduješ???

Omlouvám se za to, že se...Jo tikačka mezi pacošema a vykačka personalu, jako je to zvláštní no, ale i trochu logický... Ale nevim nic o tom, že by si pacienti tykat museli, to mi tam nikdo neřekl, vyplynulo to ze situace... Ty tam máš jít? ja byl dole na uzavřenym a sestry tam jsou většinou fajn, některý víc některý míň, byli teda proti mě spiklí, ale to je věc vedlejší. A tvářej se ale když si vezmeš svoje jídlo kkdyž Ti někdo přinese a ty si nevemeš to jejich třeba večeři. No a taky rozcvička po ránu je trochu ponižující mi přišla. Jako takže trochu vojna, jsme takový jako poslušný ovečky, ale ja je ochcával, chodil jsem někdy místo dopoledního programu nenápadně spát.

no, mně tam teda nepomohli.

Dokončení Palata:Netvrdím, že...to marta75

Marti, nebyla jsi náhodou v PCP na oddělení 23? V červnu 2005?

Ahoj, napsala jsem Ti na...Tak jsem ti poslala mailík, snad ti došel.

Ahoj, napsala jsem Ti na mail, který jsi uvedla ve svém příspěvku. Děkuji za pomoc.

Dokončení Palata:Netvrdím, že mě Palata zbavila mých potíží ve smyslu depresí, úzkostí apod., ale vše se stalo jaksi snesitelnějším a já jsem se alespoň trochu naučila nahlížet na život jinak. Pochopitelně pokračuji dál a to v individuální terapii. Docházím pravidelně k psychologovi a pracuji na sobě dál.
Je to dřina. Ale v životě nikdo nic nedostane zadarmo.
Na druhou stranu musím říct, že jsem se setkala s mnoha lidmi, kteří na Palatu nadávají (třeba některé mé spolupacošky). Problém je v tom, že tam přišly se složenýma rukama v klíně a očekávaly, že tam za ně někdo něco vyřeší. Prostě přišly si tam vyzvednout zázrak a ten se nekonal! Takhle psychoterapie jednoduše nefunguje. Myslím si proto, že by si každý měl dobře rozmyslet, zda se na něco takového dá, zda je ochoten na sobě pracovat. Pokud ne, tak ani nemá smysl, aby někam chodil.
Vykřičníkem pro mě zůstává spolupacientka, která odmítla jakkoliv změnit své zvyky, udělat si na sebe čas, snažit se něco trochu posunout, podívat se na věci z jiného úhlu. Dnes už má na tu svou nechuť něco měnit dokonce invalidní důchod.
Můžete mít prášky, můžete mít invalidní důchod, ale každý si spočítejte, jestli to je ta správná cesta ke štěstí a spokojenosti.

Stacionář Palata- Palatu jsem absolvovala před půl rokem. Nemůžu si vůbec na nic stěžovat. A to proto, že jsem tam nešla s tím, že tam za mě někdo něco vyřeší. Naopak otevřely se tam staré rány proto, aby se mohly začít hojit. Všechno samozřejmě záleželo na mně. Jak budu pracovat, jak budu nade vším přemýšlet a jak si budu hledat cestu v tom svém osudu.
Na začátku roku 2009 jsem byla zdeprimovaná chudinka, která se nechala využívat bývalou televizní star a nechala se manipulovat, byť podvědomě, svou vlastní matkou, která mě měla vždycky všechno jen ne ráda. O dětství se tu rozepisovat nebudu. A sloužila jsem dalším xy lidem! A jaký je stav po půl roce? Ze své skvělé práce jsem odešla. S rodinou jsem se rozloučila a podařilo se mi trochu si v té duši uklidit. A alespoň částečně dnes dělám to, co mě baví. Tudíž pro mě je to bilance jednoznačně pozitivní.
Samozřejmě jsem Palatu prožívala bolestivě, zažila jsem hrozné věci, ale zažít jsem si je tam musela. Ten hnus musel ven. Půlku Palaty jsem prozvracela, protože mi nad tou vší špínou, která byla ve mně hluboce skrytá, za všechna příkoří a život,který mi rodiče připravili, bylo prostě zle.
Takže bolelo to a dost. Kdybych si to ale neprožila, budu sedět netečně sloužit ignorantům.

Já jsem letos v PCP na 19ce byla, bylo to moc fajn, pokoj sama mít nemůžeš, jsou tam 2lůžáky a na dva pokoje připadá jedna koupelna a záchod, takže pro 4 lidi. Ale někdy se stane, že nenastoupí všichni, takže někdo pak zůstane na pokoji třeba alespon chvíli sám, kamarádka takhle bydlela týden sama, než jí přidali spolubydlící. Já jsem byla se skvělou holkou, takže mi to vůbec nevadilo. Nadstandartní pokoj pro 1 je jen na 23ce. Na internet je tam připojení, je tam počítač pro pacienty a notebook mít můžeš. Na cvičení je tam kladený důraz, každé ráno rozcvička /běhá se po areálu a pak se cvičí/ a pak se jednou týdne chodí někam sportovat, my jsme chodili plavat na výstaviště. Taky jsou od 15 do 18 propustky mimo areál, takže pokud to stihneš, můžeš si jít zaplavat. Pokud máš ještě nějaké dotazy, napiš mi na mail [email protected] A jakou máš diagnózu? Sociální fobie, že ti vadí být s někým na pokoji?

Proč máš hrůzu bydlet s cizím člověkem? Není tam někde zdroj tvých obtíží, kvůli kterým jdeš do PL?

Ahoj Martino, ty jsi na 19. pavilonu byla? Jaké je tam to bydlení? Prý je to po dvou a s vlastním sociálním zařízením na pokoji, je to pravda? Já mám hrůzu bydlet s cizím člověk, vím, zní to hrozně, ale mám z toho strach. Je možnost se tam připojit na internet? Chci si s sebou vzít notebook. Je možno si tam ve volném čase zajít zaplavat či zacvičit? Co jste tam dělali ve volnu? Děkuji moc za rady..

Meredith, strach mít nemusíš, nikdo ti tam hlavu neukousne, ale zázraky fakt nečekej.

Ahoj Všem, přečetla jsem si celou diskuzi, názory jsou dost rozporuplné. Dr. Čermák mě doporučil na pavilon 19 (termín nějak 11.1.2010). Nejde tam náhodou někdo v tomto termínu? Pořád se rozhoduji, zda do toho mám jít. Je tu někdo, kdo by mi byl ochoten povyprávět větší detaily např. do mailu? Můj e-mail: [email protected]. Moc by mi to pomohlo, abych se nebála, mám z toho totiž hrozný strach. Jedná se mi o to, jaký je tam program, jaké je tam bydlení, zda je možnost bydlet sám, jestli je možnost si vzít notebook a připojit se tam na net apod. Děkuji Vám moc!

A proč jsi ukončila léčbu o 2 týdny dřív? Já jsem tam byla až do konce a byla jsem tam fakt spokojená. A co ti vadilo na Dr. Stopkové? Mně přišla fajn.

P.S.: Nikde není vše dokonalé a ten kdo si stěžuje na PCP, toho bych poslala buď do kroměříže, nebo na Karlák, myslím, že by hodně rychle změnil názor. Taky se tam nesmí brát vše tolik vážně, jinak by vám z toho mohla prasknout hlava.Ostatně, nikdo vás tam přeci násilím nedržel....

Já jsem nedávno ukončila léčbu na PCP, sice dva týdn dříve, ale jinak si myslím, že je to tam hodně dobré, za tu cenu, nikde asi lepší nenajdete. Je to tam sice dřina, ale musíte chtít spolupracovat. I když doktorka Stopková mě dokázala vytočit jen svým pohledem a já na ní neustále měla negativní názor, tak jsem se shodla s většinou a byla jsem nad ní raději povznešená. Taky je tam fajn prostředí, nemámte pocit, jako byste byli v nějakém stoletém nemocničním zařízení, kde vám za chvíli vyndají mozek z hlavy....