Je to psychické týrání?

Všude se píše třicet vlastností jak se chová tyran, ale nikde se nepíše jak ho poznat předem, než zahodí beránčí roucho a projeví se v celé kráse.Postřehy mám z mého okolí, ale i z různých diskuzí.

* V práci je to poslední blbec, nebo naopak uřvaný manažer.
* Dává pozor, aby jste nepřišla v kontakt se známími nebo příbuznými, aby nemohli poreferovat.
* Z počátku nezvyklé množství dárků a přehnaná pozornost.
* On může kdykoliv přijít, zavolat vy nikoli.
* Malování růžové budoucnosti a neustálé ujišťování o tom, že ho milujete.
* Neustálé volání a kontrolování činnosti.
* I když má peníze, nechá Vás většinu věcí zaplatit samotné.

Všude se píše třicet vlastností jak se chová tyran, ale nikde se nepíše jak ho poznat předem, než zahodí beránčí roucho a projeví se v celé kráse.Postřehy mám z mého okolí, ale i z různých diskuzí.

* V práci je to poslední blbec, nebo naopak uřvaný manažer.
* Dává pozor, aby jste nepřišla v kontakt se známími nebo příbuznými, aby nemohli poreferovat.
* Z počátku nezvyklé množství dárků a přehnaná pozornost.
* On může kdykoliv přijít, zavolat vy nikoli.
* Malování růžové budoucnosti a neustálé ujišťování o tom, že ho milujete.
* Neustálé volání a kontrolování činnosti.
* I když má peníze, nechá Vás většinu věcí zaplatit samotné.

Citila jsem se mockrat jako...§§§§

Citila jsem se mockrat jako...nejtěžší je asi přiznat si to a pojmenovat,ale taky si přiznat že to co se děje si vlastně dělám sama nechám si to totiž líbit,takže nejlíp si přiznat že za něco stojím,ne jen tomu chudákovi co mi stále nastavoval zrcadlo a podporoval mě v tom že za nic nestojím,je to těžké také jsem sbírala odvahu roky,dnes se sama sobě divím jak jsem to mohla zvládat.

Citila jsem se mockrat jako ty zirafko, to ne ze jsem tak silna a chytra, vis? Priznavam to proto aby nikdo nezoufal a nelamal hul, Mne to trvalo mnoho, mnoho let, mnoho incidentu, hadek, place, i biti. Stejne jsem jen pofoukala bebi a zustala doma u nej. Nejtezsi podle me je, si priznat ze neco neni v poradku, a pojmenovat to. Dlouho jsem si to nechtela priznat. Takze pokud uz tu nektera z vas je, a treba ani neprispiva, jen si cte, uz tim je na dobre ceste! Tim ze prisla na to kdo dela doma husto, a ze to neni v poradku...(tohle se moc tezko vysvetluje tem, ktei si to neprozili, ale opravdu se da zvyknout si na to nejhorsi a setrvavat v neprijatelnych podminkach dlouhou dobu ne-li cely zivot a nevedet). Takze pokud jsi zirafko tady, uz jsi na puli cesty a to je dobre, ze? Ted bych doporucila si vsimat, pozorovat co se deje, a i kdyz to bude znit smesne, zapisovat si to. Pokud je ve vztahu i fyzicke nasili, udelat fotky (to ja dlouho nedelala a byly chvile kdy jsem je "potrebovala" u soudu, i kdyz zbylo nejake to video, nejaky ten vyhruzny dopis apod. Ale fotky zmlaceneho obliceje by vse urychlily). Take je dobre se sverit nekomu blizkemu, nebo v nejake poradne. Ja byla strasne prekvapena, kdyz jsem se zacala zajimat o domaci nasili, jak jsou ty pribehy totozne, jakobychom mely doma stejneho chlapa! Take je toho dost na internetu. To mi opravdu dodalo dost sebevedomi, nikdo se mi nesmal, nekdo nebyl skepticky, jak jsem se prvotne bala. Opravdu je to na dlouhe lokte, na leta, u me to tak tedy bylo, bohuzel.

Dobrý večer, mě by...co ti poradit?Určitě neváhej s rozvodem a řekni to matce.Spojte se proti manželovi.Jestli je pozemek tvůj,tak on může odejít s holou pr...A zkus co nejdříve najít práci.Já vím.to je problém.,ale když nebudeš pracovat tak to při rozvodu použije proti tobě.Zažila jsem podobnou situaci.Taky sliboval že se polepší,ale skutek utek.Nakonec rozvod byl nevyhnutelný.Bylo to velmi psychicky náročné,ale dnes jsem ráda že manžel musel nakonec vypadnout z mého domu.

Dobrý večer, mě by zajímal názor zda se jedná o psychické týrání, kydž např. manžel přijde domů veřer po pár pivech domů, když si dávám koupel před ulehnutím do postele, umane si že si dá uvařit rýži, po venčení psů se mu rýže rozvaří a to je počátek veškerého vyčítání a vyhrožování, že jsem sobecká, že pro něj doma nemám rýži, která by byla sypká a nerozvařila se, že si kupuji tajně oblečení a schovávám si ho na příležitosti když jdu někam sama-musím dodat, že léta letoucí jsem měla a dnes jěště i mám oblečení i 10 let staré. když byly nějaké peníze vložila jsem je do dětí, po skončení mateřské kdy manžel si nepřál abych nastoupila do hlavního pracovního poměru z obavy, že by se musel zapojit o výchovu a chod domácnosti, tak jsem si začala alespoň přivydělávat v době kdy jsou děti ve škole, MŠ. Když jsem přišla k penězům tak jsem buď šetřila na léto na dovču- na výlety, nebo na Vánoce na dárky pro děti-ikdyž mi manžel na důležité věci i na dovolenou peníze dával, tak v některých případech to prostě nestačilo, tak jsem si k tomu došetřila z přivýdělku a protože jsem si připadala zanedbáváná řekla jsem si, že si občas z těch mých přivydělaných peněz občas něco koupím hezkého pro radost-musím říct, že mi to pomohlo k lepšímu sebevědomí-cítila jsem se lépe, hezké oblečení si vemu, když jdeme s dětma do kina či na třídní sraz, ale moc nikam nechodím, držím se s dětmi a doma. Manžel mi teda v těch jeho stavech vyčítá, že asi za poslední tři roky jsem si vyměnila obuv asi po 10 letech a pár kousků oblečení, vyčítá mi nákup věcí z peněz, které mi dal darem k narozeninám, podezřívá mě z nevěry ačkoliv příležitost a touha z mé strany nulová, ale manžel mě kdysi podvedl. Říká mi, že se mnou nikam nechodí, protože se mu přes ramena koukám po jiných chlapech, když mu na to řeknu, že to není tak jak si myslí, že to je tím, že vždy vede se mnou dlouhosáhlý jeho pracovní monolog, který mě nezajímá a ani mě nepustí ke slovu, tak si hledám zábavu sledováním lidí okolo nás, ale ne proto, že bych koukala po chlapech, jsme spolu 19 let od mých 17 let, ani si neumím představit mít jiného chlapa, pokud by naše manželství skončilo asi bych se z toho dlouho vzpamatovávala, straší mě rozvodem a splácením dluhu na hypotéku, někdy i sebraním dětí a že se o ně bude starat on a to máme rozestavěný barák na mém pozemku vedle mé matky s kterou se vzájemně nemusí, tak už lamentuje, že doufá, že až tam budeme bydlet, že k nám moje máma bude chodit jako doposud, což chodí jen na oslavu narozenin, vyjadřuje i obavy, že se budu více stýkat s kamarádkami ze školy, které tam znám a že jestli to tak bude tak se barák prodá a pod. Když k nám přijde táta, tak mi vyčítá, že něco snědl co si koupil on sám pro sebe, že u nás spotřebovává elektriku v podobě uvaření si čaje a koukání na TV a pod. Když mu začnu oponovat a říkat svůj názor a následně to vzejde do hádek začne ničit věci, tak máme několik rozbitých dveří, ze včera omlácenou omítku od misky pro psy, rozbité skříně a pod. Někdy jako dnes se mi omluví a jde vše zase dál na pohodu jakoby se nic nestalo dokud zase nejde na pivo-chodí min. 1x týdně-v létě každý den. Já po takovém večeru nespím, brečím, cítím se na dně nemám se komu svěřit, kdybych to řekla mámě, která ho nemusí-obrátí se to pro ti mě, táta je věřící tak ten mi řekne s pokorou to snášej dál, u kamarádek bych si připadala jak husa, vzhledem k tomu, že stavíme domeček co by si asi pomysleli. Už jsme jednu krizi měli 3 roky když se narodil syn. A ohl. práce za normálních okolností mu vyhovuje, že nepracuji na HPP a vyčítá mi, že si přivydělávám, ale když se opije, tak mě zas honí do práce a chce abych domů nosila 50 tis., s tím, že on je teď vydělával doposud a teď je řada na mě. Je mi z toho hrozně, kdybych na to měla povahu tak bych nejraději skočila z mostu, protože se cítím vyčerpaně, než se rány začnou zhojovat z předešlé kadky, tak přijde nová a zdá se mi, že se to stupňuje, já vím co jemu vadí-necítí ode mě lásku, ale jak ji mohu dát, kydž mě pořád tak zraňuje na duši. Jinak mého manžela považuji za vorkoholika, celou dobu co spolu jsme s námi trávil pouze dovolenou 2x ročně u moře a tím to skončilo, ale za poslední 3 roky už anito moře. Mládí v prdeli a do důchodu daleko a nejhorší je to, že si připouštím ruzvod, ale mám obavy co se mnou a dětmi bude po finanční stránce s hypotékou a pozemkem a pod. Napište mi co si o tom myslíte vy, co by jste mi poradili, předem díky

mě týrá otec. je to jak ve filmu noci s nepřítelem, kdy musíš mit všechno srovnané, ruční v jedné lajně, není to normální, člověk je paranoidní a v pytli. je to lev, člověk který ne že by neměl srdce, ale kde ho necháš tam ho najdeš, stojí a hledí, o sebe se nestará, smrdí, páchne, tlustý. ráno vstane v 4 ráno a jde spát v 4 h odpoledne, já ráno spím a jdu spát tak v 21. cítí se jako machr. měla jsem kámošku co si zakládala na škole a skončila na totálně podřadném místě. uvidíte ho jenom tam kde se někomu něco zadaří aby byl hned u toho.

Ahojky, nevím jak z toho ven a co s tím...Byla jsem s (ex)přítelem přes dva roky..na začátku šílena láska, abych mu pomohla finančně jsem se k němu rychle přestěhovala světa láán ..pryč od kamarádů, svého zázemí apod. Bylo toho moc..budování nového zázemí , práce, děti atd., že jsem chodila domu vyčerpaná..lásku jsem mu dávala ,ale dle něho vůbec..stále mě tvrdil,že chce 100%milenku, 100%hospodyni,100%přítelkyni..a to že jsem mu nedala..během vztahu mi chodily neustále zprávy typu jak nic nezvládám, jak jsem chladná, ledová královna a několikrát mě vyhodil, s tím,že to teda tak nemyslel..kolikrát jsem se na něho moc těšila abych nám dala co potřebuje..bohužel stihl napsat další hnusné zprávy..sprosté, vyčítání , ponižování atd. a tak jsem samozřejmě nemohla přijít domu dělat, že nic..proběhly hádky jako vždy..takhle furt dokola..zprávy kdy jsem v práci ani nemohla pracovat jak jsem byla psych. mimo..ted se mnou rozešel...prý jak jsem byla obrněná já..tak se obrnil on a nic ke mě necítí. šla jsem o dům dál, přestěhovala se a zprávy nepřestaly...v nich mě nedávala žádnou naději nic..a když sem tedy nic neudělala..tak opět zprávy typu..to byla tvá poslední šance, nemiluješ mě a budu si hledat teda jinou...proč to dělá, proč mě stále tak ubližuje a kontaktuje...jsem z toho moc zmatená..hlavně i kvůli rozchodu..nic mě nevysvětlil..jen napsal že kvůli mě končí...

jsem celé,přesto se obávám,že tam už nic nepomůže,naopak,myslím,že se to bude stupnovat.

Buď si proomluvit nebo rozchod

Ten druhý vždy zajde tak...přesně tak, vy si musíte vymezit meze :)

Dobry den,mohli byste mi nekdo poradit,je mi 21 let a mam pritele skterym sem uz 6 let.Ze zacatku to bylo moc pekne ze vsim sme se sverovali atd...ale postupem casu ze to prudce zmenilo,zacal me slovne urazet a ponozovat ale ja sem si stoho v tu chvili nic nedelala protoze sem ho milovala a nechtela jsem o neho prijit tak sem radeji na vsechno kivla,ale ted uz e to enda vydrzet nekdy uz premyslim ze si neco udelam abych uz mela od neho pokoj zatu dobu co semnou byl tak si udelal dite s jinou holkou a ja mu nato nesmela nic rict v te chvili me to strasne ranilo nevedela jsem co mam delat kdyz jsem mu rikala ze bych snim chtela miminko tak mi nato rekl ze nato mame cas a za nedlouho si stou samou holkou udelal dalsi uz sem to nezvladla a nechala jsem ho i kdyz me to strasne bolelo,myslela jsem si ze zacnu novy zivot s nekym kdo me opravdu bude milovat ale prislo to nejhorsi,spatky se obevil on a zacal mi rikat ze patrim mu i dkyz sem mu rekla ze at si jde tam kde ma svou ridinu a me necha na pokoji ale rikal ze ne ze on si semnou bude delat co chce a pokud neco reknu ze dostanu.Nekolikrat jsem se snazila to rict nekomu ale nikdo mi neveril nebo on vzdy ze sebe delal neco co neni,postupem se to zacalo stupnovat zacal me strasne mlatit,kopal dome slapal mi po obliceji a podobne veci vzdycky prestal az sem uz nemela silu ani kricet o pomoc,ted nemuzu chodit ani do prace nemuzu jit ani vyvencit psa nesmim ani do obchodu proste vubec nikam co se tyce lekare tak moje problemy ho nezajimaji a kdyz nahodou se stane ze nekam jdu a hned se vratim a on se to dozvi tak zase zato dostanu.ziju s matkou a mame 3 pokojovy byt a nesmim jit ani na balkon a nesmim ani vychazet s pokoje pokud se dozvi ze jsem vysla ven s pokoje tak vzdy prijde a strasne me zmlati a je toho strasne moc uz nevim co mam delat prosim poradte mi nekodo moc prosim chtela bych ho nechat ale vzdy kdyz ho necham tak podtanu tak ze nemuzu ani chodit a stejnak snim musim bejt ... :(

dobry den.
mam dve dery a...Dobrý den,dostala se mi do rukou kniha Týraná,všechny si jí určitě přečtěte,pomůže.Je to jen v našich hlavách a jen my to můžeme změnit,to jak se k nám muži chovají.Je to opravdu čtení pro každou ženu a ani nemusí být týraná,aby jí to otevřelo oči.Bohužel nevím autorku,ale je to na netu.

to týrání,je to dobytek.Rada je jedině odejít,což není tak snadné,jak píšeš.Každopádně v tom nejsi sama,je nás víc.

dobry den.
mam dve dery a ziji s jejich otcem pod jedjou strechou protoze financne bych se o dcerky nezvladla postarat nemam kde snema jit. A otec dcer mi zakazuje kamaradky. Kon5roluje mi sms facebook a ja nevim co vsechno nadava mi. Holky navadi aby mi rikali kravo. uz nevim jak dal je tohle tyrani? uz mi ze stresu padaji vlasy du dolu zvahou nejim pomalu ani nespim. A uz nevim jak dal a nerada bych prisla o deti. Moh by nekdo poradit?

Zkouším to zmenit od doby...Jano, nějak ti všichni ubližují, jsi chudinka.Co bys po matce chtěla?Nutila Tě, abys jsi se vdávala?Abys měla dítě?Sama má zřejmě dost svých starostí, Ty si ještě vybíráš, azylák ne...všichni se poserou, abys Ty žila, jak určíš?

holky,ty peníze dělají strašně moc,jinak by spousta z nás dávno odešla.Jediné východisko jít někam na ubytovnu,nebo si najít někoho jiného.Držím pěstičky,nejste v tom sami,takových je víc.

Ja bych rada odešla jenže nemam kam :-(
Po usi diky nemu v dluzich, bez prace, psychicky uplne v haji a byt v nájmu. Mama bydli v pronajate mistnosti v baraku a tam opravdu nejdu. A na azylak take ne, mam 9ti leteho pejska a nechci o nej prijit je na mne zavyslej.

Zkouším to zmenit od doby co se nám narodil malej. Kdyz malemu bylo 7mesicu tak jsme se brali. Nasliboval mi hory doly ale skutek utek. Ted uz vím ze spolecnej zivot s nim byla chyba a velika. Jenze nejvic se bojim rozvodu, protoze uz jeho mame rikal ze pokud pujdem od sebe ze se postara o to aby mi malého nedali. A ted jsem bez prace, nasekal na moje jmeno dluhy tudiz jsem v exekuci a byt mame pronajaty. jeste ze mam svou bývalou sefovou se kterou jsem delala a kde jsem kvuli jejich natlaku musela skoncit. Hodne mi psychicky pomaha a vim ze se ji mohu sverit uplne se vsim. A to o sve mame rict nemohu. Je skoro 4 roky vdova a jeji jedinej vnuk ji nezajima.