maniodepresivita

Tak me napada... Ty jsi behem 2 mesicniho vztahu u pritele zazila manii i depresi? Pokud ano, tak je dost rychla zmena. P.

Tak, vyměkl jsem a vyzunkl rychle dvě 14° piva. Bravo. Půlroční abstinence dostala těžký úder. Ale je to moje chyba - neměl jsem si je nechávat ve skříni.
No nic, jdu se odpotácet domů.

ty vole ses fakt blbka ELO, si asi neuvedomujes ze za to ty lidi nemuzou a paklize vyhrozuji,chteji se zabit nebo nekoho jineho,tak by se okamzite meli hospitalizovat do nemocnice,coz bys zrejme mela znat,paklize mas pribuzne,kteri touto nemoci trpi,ja takoveho pribuzneho mam,samozrejme nic prijemneho to pro tebe neni,ale vem si!ty ses zdrava!on je nemocnej,ten to ma v tom zivote tezky,on musi dodrzovat brani leku atakdále(trpi depresemi,manii).takze tenhle tvuj pristup,to ej vopravdu krasna ohleduplnost,fakt...pica ses,muzes napsat jenom dement

diky moc martine, ale pritel je cizinec a neumi cesky - budeme muset najit nekoho tam u nej. projevovat zajem a nabizet pomoc, to je prave kamen urazu - kdyz mu projevuji ze mam o neho stale zajem, tak mi rika at si zaridim svuj zivot, nekoho si najdu, ze chce abych byla stastna. kdyz mu reknu ze prijdu k nemu, rekne vzdy jasne NE. on je ten typ muze , ktery nechce aby mu nekdo pomahal, citi to jako ze mu neduveruju a povazuju ho za neschopneho, naopak on rad pomaha druhym, je sam rad uzitecny kdyz muze. takze pry ho mam nechat aby si to zorganizoval sam. ja ale vim, ze sam toho nebude schopen. 5 mesicu se odhodlaval jit k vseobecnemu lekari a kdybych mu nakonec rano nezavolala a nevytahla ho tam, tak by nesel - sam mi to rekl. v jedne minute se chce lecit, pak zas ze to stejne k nicemu nebude, mou pomoc odmita, pry musi sam. asi zkusim ted pockat, necham ho v klidu a az se vratim, tak ho zase zkusim popostrcit.

No, v depresi je člověk opravdu značně mimo a dobře míněnou pomoc opět mění do negativismu. Vše je špatně, vše je beznadějné a zbytečné. Nemá smysl s tím nic dělat. Člověk je v izolaci a každý pokus o bližší kontakt může vnímat negativně
Takže jak na to? Stále připomínat, že máš o něj zájem. Nabízet pomoc (návštěva, objednání u lékaře...), třeba i nabídnout kontakt s někým na internetu - jsem plně k dispozici :-) Ale příliš netlačit a neurážet se, pokud je ten druhý hrubý a nepříjemný. Je totiž NEMOCNÝ.

bylo by treba vhodne mu kazdy den poslat nejake svedectvi od lidi s touto nemoci, kteri to zvladli a vedou normalni zivot, nebo to ted nema smysl? aby to zas nebylo jako natlak...

podotykam ze jsme ted od sebe odlouceni a jsme v kontaktu jen pres internet

diky martine, to mne zajima - jak mu projevovat zajem - jak bys chtel aby se ti projevoval zajem kdyz jsi v depresi ty? Ptat se ho jak se citi? jestli je to lepsi? nebo rikat ze bude zas dobre? prestoze se se mnou rozesel, rikat mu ze ho mam rada, a ze jsem tu pro nej a chovat se jakoby nic? vubec si nedovedu predstavit jak se pri podobnych otazkach citi, jestli mu to nevadi, abych se mu nezprotivila. nebo se bavit o neutralnich tematech a vyhnout se projevovani jakekoli naklonosti k nemu? co ty na to?
P.S: je aby na tu rozumnou promluvu doslo, az to odezni - aby se to neprehouplo hned do manie - pak by s nim nebyla rec zase z jinych duvodu.

Jak to tak vypadá, tak se teď nedá dělat asi nic. Nemá smysl nějak tlačit, určitě je vhodné ale projevovat stálý zájem a udržovat kontakt. Ovšem, deprese po nějaké době sama odezní a potom nastane ta pravá chvíle na rozumná rozhodování. Taková šance se nesmí promarnit!

priteli je 28 let. taky se leci alkoholem - v depresich a v maniich pije taky - s kamarady. ted jsem odjela na svatky k rodicum a zustanu 10 dni abych si ujasnila myslenky a poskytla mu prostor, aby mohl byt sam. jsme spolu stale v kontaktu pres internet, i kdyz uz vlastne nejsme spolu. vcera mi napsal ze je opily, ale ze uz to nepomaha, takze pry bude deprimovat na sucho! nevim co na to rict - nechci se vnucovat, rikat mu ze by se mel lecit - povazoval by to za natlak - pry se k tomu potrebuje odhodlat sam! ale jak, kdyz vidim jak ho ta nemoc ovlada a brani mu v rozhodovani. davat ultimata nema smysl - jen to veci zhorsuje. ma ted uplne zatemneny mozek, takze jeho rozhodnuti je jasne - neni schopny vztahu, jen mi ublizuje a nema pravo na lasku. jak se k nemu chovat a co mu rikat? poradte prosim. diky moc

P.: Ano, je to tak, plně to přiznávám. Pokud bych nebral valproát, tak už mám teď v sobě první pivínko. Škola neškola.

Takze u tebe to abstinovani neni ani tak o zodpovednosti, ale o strachu o jatra? Manzel v manii prestal uplne pit alkohol, ale v depresich se k nemu "poctive" vratil. A bude to asi porad dokola... No nic, me se to uz netyka... P.

P.: Ano, alkoholem jsem léčil deprese, hypománie snad ani ne. I teď by se mně líbilo do sebe něco cvaknout...:-(

Alena: Ano, dobře znám. Já jsem své manželce (a měli jsme tři děti) navrhoval rozvod, protože jsem byl "zcela neschopný a bylo by lépe, aby si našla někoho jiného". Jako třešničku jsem naznačil, co se také nabízí jako jiné řešení.
Takže - povzbudit k léčbě. Jinak to asi nemá smysl. Sice to přejde samo, ale bez léčby se to neúprosně opět vrátí.

Mohu se zeptat, kolik je priteli let? P.

zdravim vsechny! k tem krasnym svatkum... muj pritel s bipolarni poruchou se se mnou prave rozesel - po krasnych dvou mesicich, uz asi dva mesice je v depresi, a stridave mi tvrdil, ze chce byt sam, ze neni schopny vztahu kdyz mu neni dobre atd. ja jsem to nebrala na velkou vahu, protoze vidim ze je v depresi - ale ted mi to rekl znovu a myslim ze to fakt mysli vazne. pry vsechny vztahy ktere mel se to opakovalo, ze zacatku bezvadne, ale on v tom stavu nevydrzi, pry se mu nalady stridaji velmi rychle. a on vidi ze mne dela nestastnou, nemuze mi dat co bych potrebovala atd. no a dnes jsem pochopila, co mel na mysli, kdyz tvrdil, ze v depresi nechce videt lidi co ma rad, ze je neprijemny - za cely den se ani neusmal, kdyz jsem se s nim pustila do diskuse, tak byl paranoidni, obvinoval mne ze vseho mozneho, ze pry jsem na nej tlacila aby se lecil kvuli sobe, abych mohla byt s nim, hledal motivace meho chovani v ruznych situacich, byl neprijemny, pohadali jsme se, pak praskl dvermi a odesel. pak se ale vratil a rekl mi ze nechce abysme na sebe kriceli, ze jsem nic neudelala, ale ze proste chce byt sam, nechce s nikym chodit, protoze mi ublizuje a nemuze nic nabidnout. ze se vsema holkama to tak bylo, je pry neschopny vztahu, ze mu bude moc smutno samotnemu, ale je to jedine reseni. a ze se musi sam odhodlat k tomu leceni, a ze to chce zkusit, ale stejne pry to k nicemu nepovede.ale ze mne nechce ztratit, chce se mnou dal byt v kontaktu jako s kamaradkou, i kdyz vi ze ke mne citi vic nez jen ke kamaradce. nevim jakna to reagovat - brat to vazne nebo ne? co mu rict? ma smysl mu rikat ze bude lip, nebo ze ho mam rada? uz nevim jak reagovat, aby se ho to nedotklo. prosim, poradte, vy co jste bipolarni, jak se v takove situaci v depresi citite a jak byste si prali aby okoli reagovalo? utesovat nebo nechat byt a pockat az to prejde? diky za kazdou radu.

Takze alkoholem lecis deprese... V hypomanii mas taky chut na alkohol? P.

At je ti brzy lepe!

P.: Opět pravidelný výkyv dolů, takže mně není moc do řeči. Konvertita? Je to celé zamotané, bylo by to na delší povídání, a to by nepatřilo do této rubriky. Takže snad příště a jinde.
Valproát? Někdy mám pocit, že valproát mně pomáhá hlavně nepít alkohol. Nebýt tohoto léků a strachu před poškozením jater už bych teď pěkně nasával...

Tak jsem si prave precetla, ze valproat pomaha i na spinalni svalovaou atrofii! No to jsou veci! P.

Krásné prožití velikonočních svátků přeje všem P.