Nenavidim deti

Jsou to hnusny zpropadeny cervy !!!!!!!

Libore, slovo nenávidět jsem vůbec nepoužila:-). Tvá reakce je celkem taková divná. Nepopletl jsi to nějak?

Aleno: děti jsou jak známo od přírody egocentrické, což je klasický příznak pudovosti- pudu sebezáchovy... opět, to dítě za to nemůže, spíš za to může Tvá sestra, která si to v době antikoncepce prostě nedokázala uhlídat. Já mám dvacet devět a rozhodl jsem se že děti nechci a proto jsem to řešil vasektomií. Takže mě děti prostě nevaděj mám je rád, ale asi mít nikdy své nebudu... taky mi vadí někdy že řvou, ale že bych použil slovo nenávist. Víš vůbec co opravdu znamená nenávidět? Zkus jít na tu holčičku od lesa, co jsi měla ráda jako malá? vžij se do toho a uvidíš... Já se k dětem chovám jako dítě a zabírá to...

Aleno: děti jsou jak známo od přírody egocentrické, což je klasický příznak pudovosti- pudu sebezáchovy... opět, to dítě za to nemůže, spíš za to může Tvá sestra, která si to v době antikoncepce prostě nedokázala uhlídat. Já mám dvacet devět a rozhodl jsem se že děti nechci a proto jsem to řešil vasektomií. Takže mě děti prostě nevaděj mám je rád, ale asi mít nikdy své nebudu... taky mi vadí někdy že řvou, ale že bych použil slovo nenávist. Víš vůbec co opravdu znamená nenávidět? Zkus jít na tu holčičku od lesa, co jsi měla ráda jako malá? vžij se do toho a uvidíš... Já se k dětem chovám jako dítě a zabírá to...

Libore,určitě bych ti dala zapravdu, ano, ale v případě, že bych takového "řvouna" nemusela denně doma poslouchat. Není to mé dítě, ale dítě mé sestry, která bydlí stále doma u našich rodičů. Vůbec to tomu dítěti nezazlívám, ale je to vážně k zešílení. Pořád řve, brečí a vzteká se. Od rána do večera. Nic jí (je to holka) není dobré a nikoho kromě sebe samé neuznává. Není možné se s ní normálně bavit, protože musí být vždy uznána její pravda i když ji nemá (je to vpodstatě vždy). Je to hrozné dítě. Ale myslím si (vlastně doufám), že je to extrém a ne všechny děti jsou takové. Tato osůbka je totiž nechtěné dítě moc mladé matky.Abych to shrnula: mě děti nevadí, ale chápu i vás, kteří je nesnášíte. Protože k dětem je potřeba opravdu obří dávka klidu, tolerance, pevných nervů atd. atd. ....Ne každý to zvládá.

Hmmm chápu to, ale... trochu mi připadáte jako důchodci kterým všechno vadí... No a co? Tak ať si řvou, taky jste byli stejný, jen si vzpomeňte. Taky zatím netoužím mít děti, ale prostě mi to nevadí. Zamyslete se nad sebou. Pokud máte svoje problémy tak je řešte a neházejte to na děti

No to jste mě kápli do noty. Děti odjakživa nesnáším, umí to jen žrát, srát, smrdět, blejt a řvát. Nedávno jsem viděl odpornýho rozeřvanýho fakana, no i vřešťana bych snesl doma spíš.

Já nesnáším rozeřvané, rozmazlené a blbé spratky. Pokud nějaký fakan bezdůvodně řve nepřetržitě jako kráva, dala bych mu nejradši pěstí. Naopak vychované a inteligentní děti mně vůbec nevadí.

Mio,naprosto tě chápu,ale může to být i tak,že to dítě se nechce s tebou kamarádit,dává ti to nějak najevo a pak je tvoje reakce adekvátní.Záleží hodně na dítěti,na jeho povaze.Jsou děti roztomilé od narození a jsou i protivné k smrti.

A jaké jste byly vy jako děti? Možná v tom byste si měly udělat jasno, dříve než tu začnete rozkřikovat, jak moc nenávidíte děti.

Péťo, držela jsem palce Tobě a Tvému chlapečkovi, jako asi většina soudných lidí v týhle rubrice.Jak to dopadlo?Michaela

Dámy, na co tak silný slova?Prostě, která ženská ty děti zatím nemá, tak jí to tolik neříká, než těm, co už je mají, no!Není nutný o nich mluvit sprostě, nebo z nich dělat psychopatky.Ono je to přejde, až si poříděj vlastní.Zdena

Možná žárlivost taky, ale celkově si myslím, že to pramení z toho, že jsi přinucena okolnostmi trávit čas s někým, s kým nechceš. Naprosto to chápu, já ještě vdaná nejsem, ale můj přítel má taky malé děcko v rodině, a pěkně by mě štvalo, kdybych se mu musela nějak věnovat. Asi by to platilo i na dospělé lidi, ale žádné nesympatické známé nemá. Dala jsem hned najevo, že mě to s děckem nebaví a když jdu za ním, tak jdu za ním a chci být s ním a ne někde žvatlat s dítětem. U manžela a jeho vlastního děcka je to ale těžké, to je jasný. Naštěstí je to jednou za 14 dní, ale představ si, že by ho třeba najednou získal na trvalo a ty bys mu musela dělat "mámu"!!! Chceš mít jednou vlastní, nebo patříš k nám, co se bez toho s radostí obejdou? Já ti teda tu situaci nezávidím i jen jednou za 14 dní.

Prostě na to dítě jednoduše žárlíš. Zní to divně, ale je to pravda. Pokud jseš aspoň trochu rozumná holka, zvládneš to. A o to víc tě bude mít rád tvůj přítel.

Žiju s přítelem, se kterým máme opravdu perfektní vztah, rozumíme si takřka ve všem. Má to jeden háček. Má malé dítě z předchozího manželsví, které u nás bývá každý druhý víkend. I přes veškerou mou snahu, jsou tyto víkendy pro mě muka. Já sama jsem měla bezproblémové dětství,takže nechápu, kde se tyto moje antipatie vůči dítěti berou. snažím se najít si k němu cestu, vím, že se můj přítel kvůli tomu trápí. Stále se mi to nedaří překonat, i když tento stav trvá už bezmála rok. Poradí někdo, v čem dělám chybu?

Ahoj Josefinka, ale preco ich neznasas, preco su Ti odporne? Nezamyslela si sa niekedy nad tym, mozno to ma svoju pricinu. Mne sa zda ze je to tak trochu "proti prirode", predsa keby taka nenavist bola rozsierenejsia (v akutnom zmysle), mohlo by to viest aj k vymretiu ludsta, lebo by deti mat nikdo nechcel. Mozno neskor, ked uz budes stara a nebudes mat nijakych potomkov, a mozno ani nikoho kto by si na Teba spomenul (iba ak nejakych priatelov alebo kolegov) a budes sama, stara o opustena, tak Ti bude luto ze si v mladosti tak rozmyslala. (Samozrejme to sa moze prihodit aj ludom ktori maju deti ale na ktorych sa tie deti v dospelosti vybodnu, ale to uz je ina diskusia).

Josefínko, proboha, hlídej si antikoncepci! Nemít děti je samozřejmě tvoje svaté právo, ale vlastní neopatrností si pořídit dítě a pak "jít na potrat nebo ho dát do děcáku", jak píšeš, to by byl zločin! A jestli na tu psychiatrii fakt nepatříš, tak by sis to jednou vyčítala. Třeba si teď myslíš, že ne, ale - neriskuj to. Ve vlastním zájmu.Ronnie

Kimmi, ja nepotrebuju na psychiatrii, uchylna taky nejsem, jen nesnasim deti, nic k nim pozitivniho necitim. Proste jsou mi odporny, takze kdybych mela mit dite, tak bych sla na potrat nebo bych ho dala do decaku. Cau.J.

Ahoj Gabi a vrba,podla mna to, ako sa dneska spravaju mnohi tennageri, je dane dobou a trocha uz aj zivotnym stylom. V dnesnej dobe sa velmi podporuje konzum v spolocnosti, a obchody to vyuzivaju na oblbovanie mladych ludi ktori este len zacinaju dospievat a zalezi im aby mali dobry "image" v ociach svojich spoluvrstevnikov. Podla mna v minulosti, ked sa kladol doraz aj ine hodnoty ako je len ako vyzerat a byt "cool", tak mali aj dospievajuci trochu ine predstavy o zivote a podla toho sa aj spravali. Teraz sa kladie v spolocnosti velky doraz na individualitu a sutazivost s ostatnymi. Neviem ci presne chapete co chcem povedat. Ale zazila som to aj sama - ako teenager som nemala napr.znackove oblecenie atd., a preto sa na mna niektori v mojej vekovej kategorii divali z odstupom. Ale chvalabohu uz som v inom prostredi a okrem toho som dospela a tak je to uz lepsie. Majte sa pekne. Cau,