Je to psychické týrání?

To co se tady pise moc dobre...Pokud máš kam jít,máš peníze stálý příjem,ze kterým vyjdeš,pak bych okamžitě odešla.

Bude chlastat víc a víc .... a on bude jen víc a víc klesat.

To co se tady pise moc dobre znam.Mam taky problem s pritelem a nevim co delat.Deti a rodina mne rikaji,ze jsem hloupa,ze by ho davno vyhodiliMa rad pivo a je to hrozne porad pije a blbe keca.Prosila jsem ho aby odesel ale nic.Mam ale taky chybu,vzdy mu odpustim a pak se vse vraci zpet.Nevim jak to budu resit.Myslim, ze my zeny se bojime a proto jsme nerozhodne musime jednat tvrde a neustupovat.

Je mi úplně úzko z toho,jak to čtu.jak dospělý člověk může jinému člověku (ženě) ublizovat! Vím,že se to děje,ale když o tom čtu,zvedá mi to adrenalin.asi mi to i rezonuje s něčím bolavým ve mně,proto se mě to tak dotýká.
Holky a ženy,přeju vám,abyste vcas našly svou sebeuctu a držely se jí,seč vám sily stačí.

Takovýho chlapa kopnout co nejdřív do prdele .... Agresivita a násilí už je to poslední nejhorší. Pryč od takového !

Mam rada sveho pritele je mu 50 let a me 43 let. Zpocatku to bylo super,ale ted me porad predhazuje meho ex.pritele.Kdyz se pohadame,tak me posila k nemu,at to dame zpatky.Nikam me nechce poustet. Proste chce aby jsme chodili spolu. Je to psychicke tyrani??

Ahoj, jsem zoufala a nemam si...to jsi s ním teprve rok.Bude se to stupnovat,on se nezmění.Pokud máš jít kam,jsi zabezpečená,pak bych neváhala ani minutu.

Již asi po pěti větách je jasné, že jste typická oběť domácího násilí. Ostatně poslední vaše věta to potvrzuje do puntíku.
Názor zde můžezaznít pouze jeden jediný. Musíte tento vztah ukončit a to tak, že jednoho dne bez varování odejdete. Doporučuji zavolat na linku bezpečí a nechat si přesně poradit, jak to přesně udělat.
Nepodceňujte to, bude se to jenom zhoršovat. Ale dokud vy sama nedospějete k názoru, že s ním to není v pořádku, tak se z toho nevymaníte.

Ahoj, jsem zoufala a nemam si s kym o tom promluvit. Mam roční vztah, že začátku bylo všechno krásne, partner se zdál jako ideální muž.Postupem času na mě začal občas křičet s tim ze ho vždycky vyprovokuju, že za to mužů ja, ale ze ho to mrzí.Za ten rok jsem si vyslechla takového věci jako ze jsem vadna, blázen, když jsem se hádali a ja se mu snažila něco vysvětlit říkal mi, že jsem jako zaseknuta, natvrdla....snažila jsem s emu několikrát vysvětlit, že se hrozne bojim když má mě křičí a ze z něj mám strach, bud to to přešel a ironicky okomentoval a nebo mi řekl, že ho vždycky vyprovokuju. Dostala jsem se do takového fáze, že se bojim cokoliv udělat, aby nekricel...když se hadame a ja to chci skončit a odejít třeba pryc z domu, nebo z loznice na gauc, protoze nemam už silu..On se mi postavi do dveří a prostě mě nepustí ....dochází to do takových stavu kdy ja se zoufale snažím projít ale on tam stoji, nadává mi...minule si sednul opřel o dveře nohu abych je nemohla otevřít jenže se mi to povedlo ale dveře bouchly jak byly zaklinene tou nohou a on má mě začal řvát proc s tim bouchám. Říka ze mi nedovolil odejít protoze jediny on má rozum. ..jenže ja vždycky potrebuju byt sama a uklidnit se, on mi ten prostor nedává, ikdyz jsem mu to už několikrát vysvětlovala a pak mi nadává ze jsem urážliva, dělám scény, že ho stresuju ale mě vysvětlení ze potrebuju samotu na uklidnění nebere. Nejhorší je, že už jsem ztratila důvěru sama v sebe, že si říkam že je to vlastně opravdu všechno moje chyba, když on tu hádku vzdycky těmahle slovama ukončí. ..a ikdyz za ten prvotní konflikt nemůžu ja on dokáže to ze ve výsledku už nevim co je pravda a myslím si že ja jsem ta spatna a zla a nejhorší je ze postupem času co se tohle opakuje ted uz několikrát týdne mě napadají myšlenky na sebevrazdu a už si jako ten blázen opravdu připadám. Hrozne se snažím, o přítelem se staráme, o celý dum, vařím mu, peču, hrozne ráda mu dělám radost...on mi třeba porad vyčítá, že pořád uklizim a říka ať to tolik neresim, jenže třeba byly na podlaze drobky a on hned na to upozorňuje a chodi po domě a upozorňuje kde je co špatne, nikdy však nejde a třeba ty drobky nevysaje. Hrozne ráda jim zdrave a on to porad přede všema shazuje a vykládá co vsecko za " hnusy" jim...přitom na začátku vztahu se mu to líbilo a chtěl abych ho to taky naučila. .. Prosím o nějaký názor ja už opravdu nevím co mám dělat...a jestli je opravdu vsecko moje vina...ano nejsem dokonala, ale to jak reaguje on a jak na mě křičí...už opravdu nevím jestli si za to mužů sama

Pomoc:) ahoj, rozumím, že...další náboženský blouznivec na diskuzi.

Pomoc:) ahoj, rozumím, že to, co tě trápí je nepříjemné :/ a když máš někoho ráda a on si zahrává s tvými city, tak o to více. Mám pro tebe radu, i když ti přijde možná směšná. Tvé starosti odevzdej Pánu Ježíši a on ti pomůže:) pokud nevěříš, tak to jen prostě zkus a popros ho o to;) jestli tě vyslyší, tak jen prosím na to nezapomeň :)

Lidi, lidi, co vy si necháte...Máš pravdu. Pavel je borec i když na můj vkus to trpěl dlouho. Hlavně, že je vše nyní o.k.
Ale psaní těch žen je šílenost sama. Lichotky, lži, celý konec toho co napsala Lucy je tak na psychiatra. Přestává mi být takové osoby i líto. Jediná zbraň je odchod a ukončení potupného vztahu. Ale jak vidím, na tohle nemají. Proč se vůbec rozmnožují?

Lidi, lidi, co vy si necháte všechno líbit, to je neskutečné. V případě Pavla to má alespoň happyend, 10 roků bez chlastu, to za to asi stálo to vydržet.
A ty rady - použít lichotky, ap, páni, nestačím se divit. Na duševně nevyrovnanou osobnost platí jenom jedno. Rychle pryč.

Koukám, že jen ženský se lituji...ale pokud něco podobné napíše chlap je ticho po pěšině... Osobně Pavel je borec, nebo blázen... Asi bych to nedal. Ale věděl co chce, a dopadlo to. Palec nahoru. Ale od vás pipiny, žádná reakce. Vidíte jen sebe, ale dokážete často chlapa dost likvidovat...

Luci, držím ti pěsti a ostatním ženám v podobné situaci také.:) Mám pocit, z toho co jsi napsala že si poradíš, že jsi silná osobnost. Já jsem se s jistým nátlakem, také musela poprat a jsem už nad věcí. Chci říct, že mě už ničím nevyvede z míry.:-)

Mám podobné zkušenosti,...Mám zkušenost podobnou s manželkou.seznamili jsme se při sportu, chodila ke mě cvičit.
Po roce jsme spolu začali chodit a hned žít. Vše klapalo asi dva roky. Měla syna z minulého manželství.vedel jsem, že kdysi parila s partou i nějaké drogy, ale protože jsem ji miloval a věděl že to doma u rodičů neměla lehké nic jsem z toho nedělal.
Po dvou letech občas s kamaradkou odskocila na sklenku posedět, pak to bylo častější, a pak pila víno doma i jinde. Kolikrát byla na šrot... Diskuze byla taková, že je to má vina, že jsem hrozný. Proč? Že jsem chtěl aby vše fungovalo. A tak jsem prožíval. Vzali jsme se, a jen se svědky byly u obřadu... Pak večeře a posedět. Bohužel, místo svatební noci jsme byli v hospůdce a já ji pod obraz odvazel taxi domů. Jinak je to pěkná, inteligentní žena. Vše byla má vina ona se jde jen rozloučit z přáteli, a tak se loucila pořád. Přijdu o půlnoci z práce, doma vypita láhev vína, a ona nikde... Je mráz. Místo spánku (prostě bych neusnul), ji jdu hledat jeden bar, hospůdka za druhou... V té době pěšky! Po čase, trvalo to s přestávkami 3roky jsem získal zkušenosti detektiva. Pak následovalo dlouhé přemlouvání k odchodu, a zaplacení útraty. Pořád jsem ji miloval ačkoliv to nechápal. Pokud bych nesportoval, a nevěnoval se meditacím, už bych tu nebyl.
Vygradovalo to,tím že vznikla hádka v opilosti a ona na mě zavolala policii. Ta když viděla jak vypadá zavolala lékaře, a jela na psychiatrii. Naměřili ji 2promile. Sama se nakonec rozhodla na léčení a byla tam několik měsíců. Vrátila se, chtěla to řešit, pomáhal jsem, ona začala cvičit, meditovat a šlo to. Samozřejmě v té době vznikly dluhy které se dlouho řešily ale udělala míč práce, a je to deset let a nepije. Stále ji miluji.

Ahoj,můj manžel mě...Mám podobné zkušenosti, jen s Tim rozdílem ze manžel když brečím slibuje ze se změni, ale ob den se problém opakuje. Abych Vše upresnila: manžel jezdí pracovat do zahraničí na týdny a týdny je potom doma. Já jsem na rodičovské dovolene a staram se o celou domácnost. Nikam nechodím a jsem 24h. V zapřahu. On ob den chodi na pivo a většinou přijde až když my vstáváme. Já to většinou ustála ale před týdnem jsem si se sousedkou po Dlouhé době sedla a dala si vínko. On přišel z hospody a začal mi nadávat ze se nestaram o deti a bezduvodne me sproste urážet (Mimochodem byla u nás moje mamka a koukala se na TV a deti už spaly) pritom,doma uklizeno,navařeno. Vše co potřebuju tak si opraví jelikož když to chci opravit po nom,řekne že to udělá a přitom práce stoji i týdny.Tak si Vše radši udělám hned a ani mu neříkám. No a Já už jsem to nevydržela a bránila jsem se,pak jsme na sebe řvali a dokonce to vygradovalo k bitce. On pak odešel a už týden o nem nic nevím. Sebral mi všechny peníze i auto. Já mu nepíšu on me taky ne . Vím že denne sedí v hospodě a opijí se. Ani nevím jestli o tom všem přemýšlí nebo se jen nechává litovat. Můj muž je taky hodny,ve chvíli by se rozdal ale,je dost sebestředny, za všechno mužou ostatní a jakmile se napije je konec. Asi ti moc neporadím, se omlouvám, ale dost jsem za poslední týden přemýšlela -to co si k nám chlapi dovoli je jen to co jim dovoluje my. Pokud ti jeho chování ze začátku nevadilo,pak jsi čekala ze se změni, ted ho svým způsobem omlouvas . Tak ten chlap se stejne nezmění. Musíme použít ženské zbrane,Tim jsou lichotky např. Když ti ukázal jak si tve dite pěkně hraje s Tim spuntem chtěl Tim asi říct podivej jak ho dokážu zabavit sám a bez pomoci,mela jsi mu říct že má pravdu ale ze radši najdete nějakou jinou bezpečnější hračku pro deti. Chlap nechce stále poslouchat co má Vše udělat, zaridit a co Vše dela blbe. Chlapi jsou egoisti a potřebují vedle sebe jen oporu. Asi štaci když se ho párkrát zastaneš před vasima i když jeho názor nebude zrovna správny (třeba jen na oko) no nějak jsem se rozepsala ,snad tomu budeš rozumět. Snad i Já dostanu šanci. Držím vam palce.

Ahoj,můj manžel mě...Mám podobné zkušenosti, jen s Tim rozdílem ze manžel když brečím slibuje ze se změni, ale ob den se problém opakuje. Abych Vše upresnila: manžel jezdí pracovat do zahraničí na týdny a týdny je potom doma. Já jsem na rodičovské dovolene a staram se o celou domácnost. Nikam nechodím a jsem 24h. V zapřahu. On ob den chodi na pivo a většinou přijde až když my vstáváme. Já to většinou ustála ale před týdnem jsem si se sousedkou po Dlouhé době sedla a dala si vínko. On přišel z hospody a začal mi nadávat ze se nestaram o deti a bezduvodne me sproste urážet (Mimochodem byla u nás moje mamka a koukala se na TV a deti už spaly) pritom,doma uklizeno,navařeno. Vše co potřebuju tak si opraví jelikož když to chci opravit po nom,řekne že to udělá a přitom práce stoji i týdny.Tak si Vše radši udělám hned a ani mu neříkám. No a Já už jsem to nevydržela a bránila jsem se,pak jsme na sebe řvali a dokonce to vygradovalo k bitce. On pak odešel a už týden o nem nic nevím. Sebral mi všechny peníze i auto. Já mu nepíšu on me taky ne . Vím že denne sedí v hospodě a opijí se. Ani nevím jestli o tom všem přemýšlí nebo se jen nechává litovat. Můj muž je taky hodny,ve chvíli by se rozdal ale,je dost sebestředny, za všechno mužou ostatní a jakmile se napije je konec. Asi ti moc neporadím, se omlouvám, ale dost jsem za poslední týden přemýšlela -to co si k nám chlapi dovoli je jen to co jim dovoluje my. Pokud ti jeho chování ze začátku nevadilo,pak jsi čekala ze se změni, ted ho svým způsobem omlouvas . Tak ten chlap se stejne nezmění. Musíme použít ženské zbrane,Tim jsou lichotky např. Když ti ukázal jak si tve dite pěkně hraje s Tim spuntem chtěl Tim asi říct podivej jak ho dokážu zabavit sám a bez pomoci,mela jsi mu říct že má pravdu ale ze radši najdete nějakou jinou bezpečnější hračku pro deti. Chlap nechce stále poslouchat co má Vše udělat, zaridit a co Vše dela blbe. Chlapi jsou egoisti a potřebují vedle sebe jen oporu. Asi štaci když se ho párkrát zastaneš před vasima i když jeho názor nebude zrovna správny (třeba jen na oko) no nějak jsem se rozepsala ,snad tomu budeš rozumět. Snad i Já dostanu šanci. Držím vam palce.

Muj tchan psychicky tyra...Já to měla podobně s tchýní, jenom rejpala a i když jsme se odstěhovali, tak nepřestávala k nám lézt, neustále volala.A jednoho dne zase přišla zase bez ohlášení, odemkla si a hned se hnala do kuchyně.Zrovna jsem nesla kachnu na stůl a baba hned spustila, že doufá, že bude k jídlu a ne jako posledně.Tak povídám, že to hodím radši psům než jí.A zrovna bufetil bezďák v popelnici, tak jsem na něj houkla bacha je horká a kachna letěla z okna.
A na tchyni křičím a ven a už sem nikdy nelez.Manžel seděl a koukal jak matinka se sebrala a vypadla.Mne se tak ulevilo, že jsem šla otevřít flašku a kopla do sebe možná decku na ex.Od tý doby u nás nebyla a manžela návštěvy u matky nebaví a jeho sourozenci jí třeba nenavštívili pět let.
Lukáši musíš ukázat, že jsi nad věcí a nebojíš se ho.Třeba až zase přijde, tak pronést, že je tu zase ten hulvát a uřvánek a pro pobaveni ho natočíte na you tube.

Muj tchan psychicky tyra tchyni icelou rodinu cela leta. Jak je psano vyse, spatne vstane z postele a jde to... Vidime to vsichni (manzelovym sourozencum je pres 30), ale vsichni se ho boji, nikdo se mu nepostavi. Co je horsi, manzel sam ma psychicke problemy a kdyz jsme se bavili o mozne pricine, vsechno nasvedcovalo, ze si to prines z detstvi, jak je otec psychicky tyral. Dennodenne je zesmesnoval, nadaval, urazel, vysmival se jim, hulakal, delal naschvaly... Ted, kdyz od nas odejde tchan z navstevy, manzel je vyveden z miry, je mimo, trva dva-tri dny, nez se vrati do normalu. Tchan mu dava nesmyslne ukoly a manzel je pak jak vo vytrzeni, boji se odmitnout. Ovplyvnuje to nase manzelstvi, ja uz sem tchana parkrat odmitla, tak mam dusno. Jednou sa stalo, ze kvuli vleklym nemocem jsme s tchanem nebyly vice jak 2 mesice a uvedomili jsme si, jak nam je dobre, jak v klidu i s detma zijeme. Ted je tchan u nas ale dvakrat tydne a je to znat... Prijede, zaseje spatnou naladu a spokojene si odejde. despota...